Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 15. narozeniny

Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 15. narozeniny

HST-3.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (Hubble Space Telescope - HST) byl dopraven na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery. Jedná se o projekt NASA, na němž spolupracovali také evropští vědci. Před několika dny tedy oslavil 15. výročí vypuštění do vesmíru.

Dlouhodobá životnost HST byla umožněna především díky tzv. servisním misím amerických raketoplánů, kdy jeho vycvičená posádka (parta "montérů a údržbářů") provedla výměnu některých detektorů za nové dokonalejší přístroje, vyměnila dosluhující panely slunečních baterií dodávajících potřebnou elektrickou energii, gyroskopy zajišťující potřebnou orientaci a stabilizaci či řídící počítač. Tyto servisní mise se uskutečnily v letech 1993, 1997, 1999 a 2002.

Další plánovaná servisní mise je zatím "ve hvězdách". Po havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003 byly z bezpečnostních důvodů další lety k HST zrušeny. K obnovení startů raketoplánů má dojít koncem května 2005. Nelze vyloučit, že situace bude přehodnocena a ještě jedna opravárenská mise raketoplánu k HST se v příštích letech uskuteční.

M51_HST.jpg
Během své patnáctileté existence na oběžné dráze kolem Země uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled téměř tři čtvrtě miliónu expozic. Dva nejnovější snímky byly nyní zveřejněny: jedná se o fotografii spirální galaxie M 51 a snímek Orlí mlhoviny M 16. Fotografie byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys).

Stručná rekapitulace

Za uplynulých 15 let pořídil HST více než 700 000 fotografií více než 22 000 vesmírných objektů. Kolem Země vykonal téměř 88 000 oběhů a překonal tak vzdálenost větší než 4 miliardy kilometrů.

Každý den pořídil dalekohled data o objemu 15 gigabytů, což představuje více než 3 DVD. Za 15 let bylo pořízeno více než 23 terabytů dat, což odpovídá množství textu 23 miliónů románů.

Více než 3 900 astronomů z celého světa použilo tento dalekohled k vědeckým pozorováním a publikovalo více než 4 000 vědeckých prací. Na základě dat z HST bylo například:

  • určeno přesné stáří vesmíru
  • potvrzena existence tzv. temné hmoty a temné energie
  • objeveny malé protogalaxie, které vznikly v době, kdy vesmír byl mladší než jedna miliarda let
  • potvrzena existence supermasívních černých děr
  • pozorována srážka komety s Jupiterem
  • pozorován proces formování planetárních soustav v různých oblastech naší Galaxie apod.

Eagle_HST.jpg
Jak již bylo zmíněno výše, HST vyfotografoval mj. velice "fotogenickou" spirální galaxii M 51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících psů. Nachází se ve vzdálenosti 31 miliónů světelných let. Druhý snímek, publikovaný při příležitosti 15. výročí vypuštění HST, zachycuje známou Orlí mlhovinu M 16 (Eagle Nebula). Na detailním snímku je vidět vzletná věž ze studeného prachu a plynu, vysoká 9,5 světelného roku (což je 2krát více než vzdálenost mezi Sluncem a nejbližší hvězdou). Zvedá se z hvězdné "porodnice" M 16, jak je tato mlhovina také nazývána. Uvnitř této "věže" mohou vznikat nové hvězdy.

Užitečnost takového dalekohledu na oběžné dráze, jako je HST, byla více než dostatečně prokázána.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »