Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 15. narozeniny

Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 15. narozeniny

HST-3.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (Hubble Space Telescope - HST) byl dopraven na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery. Jedná se o projekt NASA, na němž spolupracovali také evropští vědci. Před několika dny tedy oslavil 15. výročí vypuštění do vesmíru.

Dlouhodobá životnost HST byla umožněna především díky tzv. servisním misím amerických raketoplánů, kdy jeho vycvičená posádka (parta "montérů a údržbářů") provedla výměnu některých detektorů za nové dokonalejší přístroje, vyměnila dosluhující panely slunečních baterií dodávajících potřebnou elektrickou energii, gyroskopy zajišťující potřebnou orientaci a stabilizaci či řídící počítač. Tyto servisní mise se uskutečnily v letech 1993, 1997, 1999 a 2002.

Další plánovaná servisní mise je zatím "ve hvězdách". Po havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003 byly z bezpečnostních důvodů další lety k HST zrušeny. K obnovení startů raketoplánů má dojít koncem května 2005. Nelze vyloučit, že situace bude přehodnocena a ještě jedna opravárenská mise raketoplánu k HST se v příštích letech uskuteční.

M51_HST.jpg
Během své patnáctileté existence na oběžné dráze kolem Země uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled téměř tři čtvrtě miliónu expozic. Dva nejnovější snímky byly nyní zveřejněny: jedná se o fotografii spirální galaxie M 51 a snímek Orlí mlhoviny M 16. Fotografie byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys).

Stručná rekapitulace

Za uplynulých 15 let pořídil HST více než 700 000 fotografií více než 22 000 vesmírných objektů. Kolem Země vykonal téměř 88 000 oběhů a překonal tak vzdálenost větší než 4 miliardy kilometrů.

Každý den pořídil dalekohled data o objemu 15 gigabytů, což představuje více než 3 DVD. Za 15 let bylo pořízeno více než 23 terabytů dat, což odpovídá množství textu 23 miliónů románů.

Více než 3 900 astronomů z celého světa použilo tento dalekohled k vědeckým pozorováním a publikovalo více než 4 000 vědeckých prací. Na základě dat z HST bylo například:

  • určeno přesné stáří vesmíru
  • potvrzena existence tzv. temné hmoty a temné energie
  • objeveny malé protogalaxie, které vznikly v době, kdy vesmír byl mladší než jedna miliarda let
  • potvrzena existence supermasívních černých děr
  • pozorována srážka komety s Jupiterem
  • pozorován proces formování planetárních soustav v různých oblastech naší Galaxie apod.

Eagle_HST.jpg
Jak již bylo zmíněno výše, HST vyfotografoval mj. velice "fotogenickou" spirální galaxii M 51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících psů. Nachází se ve vzdálenosti 31 miliónů světelných let. Druhý snímek, publikovaný při příležitosti 15. výročí vypuštění HST, zachycuje známou Orlí mlhovinu M 16 (Eagle Nebula). Na detailním snímku je vidět vzletná věž ze studeného prachu a plynu, vysoká 9,5 světelného roku (což je 2krát více než vzdálenost mezi Sluncem a nejbližší hvězdou). Zvedá se z hvězdné "porodnice" M 16, jak je tato mlhovina také nazývána. Uvnitř této "věže" mohou vznikat nové hvězdy.

Užitečnost takového dalekohledu na oběžné dráze, jako je HST, byla více než dostatečně prokázána.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »