Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 15. narozeniny
Dlouhodobá životnost HST byla umožněna především díky tzv. servisním misím amerických raketoplánů, kdy jeho vycvičená posádka (parta "montérů a údržbářů") provedla výměnu některých detektorů za nové dokonalejší přístroje, vyměnila dosluhující panely slunečních baterií dodávajících potřebnou elektrickou energii, gyroskopy zajišťující potřebnou orientaci a stabilizaci či řídící počítač. Tyto servisní mise se uskutečnily v letech 1993, 1997, 1999 a 2002.
Další plánovaná servisní mise je zatím "ve hvězdách". Po havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003 byly z bezpečnostních důvodů další lety k HST zrušeny. K obnovení startů raketoplánů má dojít koncem května 2005. Nelze vyloučit, že situace bude přehodnocena a ještě jedna opravárenská mise raketoplánu k HST se v příštích letech uskuteční.
 | Během své patnáctileté existence na oběžné dráze kolem Země uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled téměř tři čtvrtě miliónu expozic. Dva nejnovější snímky byly nyní zveřejněny: jedná se o fotografii spirální galaxie M 51 a snímek Orlí mlhoviny M 16. Fotografie byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys). |
Stručná rekapitulace
Za uplynulých 15 let pořídil HST více než 700 000 fotografií více než 22 000 vesmírných objektů. Kolem Země vykonal téměř 88 000 oběhů a překonal tak vzdálenost větší než 4 miliardy kilometrů.
Každý den pořídil dalekohled data o objemu 15 gigabytů, což představuje více než 3 DVD. Za 15 let bylo pořízeno více než 23 terabytů dat, což odpovídá množství textu 23 miliónů románů.
Více než 3 900 astronomů z celého světa použilo tento dalekohled k vědeckým pozorováním a publikovalo více než 4 000 vědeckých prací. Na základě dat z HST bylo například:
- určeno přesné stáří vesmíru
- potvrzena existence tzv. temné hmoty a temné energie
- objeveny malé protogalaxie, které vznikly v době, kdy vesmír byl mladší než jedna miliarda let
- potvrzena existence supermasívních černých děr
- pozorována srážka komety s Jupiterem
- pozorován proces formování planetárních soustav v různých oblastech naší Galaxie apod.
Užitečnost takového dalekohledu na oběžné dráze, jako je HST, byla více než dostatečně prokázána.
Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
