Huygens přistál na Titanu!
Výsadkový modul pracoval bezchybně i po více než sedmileté pouti vesmírem. Až do 25. 12. 2004 byl Huygens součástí americké sondy Cassini (start 15. 10. 1997). Po oddělení zamířil Huygens nezadržitelně do husté atmosféry Titanu. Průlet ovzduším začal ve výšce 1270 km a trval 2 hodiny 27 minut a 50 sekund. Rychlost dopadu na povrch měsíce byla 4,5 m/s.
Data z modulu Huygens byla předávána na Zemi přes sondu Cassini. Celkem bylo pořízeno více než 350 fotografií, nehledě na další údaje ze zbývajících přístrojů, předávané postupně na Zemi ze vzdálenosti 1,2 miliardy kilometrů. Představitelé ESA uvádějí, že tato mise skončila absolutním úspěchem. Přístroje pracovaly bez problémů po celou dobu aktivní fáze letu, tj. během sestupu atmosférou i po přistání na povrchu. Přestože na povrchu měsíce byla teplota -180 °C, uvnitř modulu panovala příjemná "pokojová" teplota. Data byla ze sondy Huygens předávána na sondu Cassini celkově více než 4 hodiny.
První fotografie, kterou obdrželo řídící středisko ESA, byla pořízena ve výšce 16,2 km. Na snímku (viz obrázek) je dobře patrna světlá oblast, která je protkána tmavými klikatými čarami, které připomínají krátké rozvětvené "odvodňovací" kanály, směřující k pobřežní linii. Vědci předpokládají, že se může jednat o pevný povrch pokrytý ledem, po jehož povrchu tečou proudy kapalného metanu. Tmavá oblast v blízkosti může být jezero či moře kapalného metanu. Oblast přistání je poměrně rovinatá, pouze s malými vyvýšeninami v okolí.
Během sestupu přístroje sondy potvrdily, že atmosféra Titanu obsahuje dusík, metan a etan, což bylo známo již dříve z pozemních spektroskopických pozorování. Vzhledem k nízké teplotě (-180 °C) vypadávají ze zelených oblaků kapky metanového deště o velikosti jablka. Celý měsíc je zahalen do oranžové mlhy. Vanou zde poměrně silné větry o rychlosti asi 7 m/s. Pevný povrch je pokryt vrstvou podobnou hustému mraženému "krému" zatím neidentifikované hmoty o tloušťce několika centimetrů. Ve výšce 20 km nad povrchem se nachází hustá vrstva oblačnosti, tvořená metanem.
Data jsou postupně zpracovávána a vyhodnocována. Výše uvedené informace jsou většinou předběžné a postupně budou upřesňovány.
Zdroj: spacenews
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
