Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická družice se úspěšně vrátila z vesmíru

Indická družice se úspěšně vrátila z vesmíru

Kresba indické návratové družice SRE-1.
Kresba indické návratové družice SRE-1.
Z kosmodromu Shriharikota High Altitude Range byla 10. 1. 2007 vypuštěna pomocí nosné rakety PSLV-C7 (Polar Satellite Launch Vehicle) indická návratová družice SRE-1 (Space capsule Recovery Experiment). Dne 22. 1. 2007 tato technologická družice úspěšně přistála ve vodách Bengálského zálivu, 140 km východně od ostrova Shriharikota.

Čtveřice družic, vynesená při startu indické nosné rakety PSLV-C7.
Čtveřice družic, vynesená při startu indické nosné rakety PSLV-C7.

Při úspěšném startu byly na oběžnou dráhu společně s návratovou kabinou SRE-1 dopraveny ještě indická družice pro dálkový průzkum CARTOSAT-2 (hmotnost 680 kg) a dvě malé družice LAPAN-TUBSAT (56 kg, Indonésie) a PEHUENSAT-1 (6 kg, Argentina).

Po startu byla družice SRE-1 navedena na kruhovou polární oběžnou dráhu ve výšce 637 km nad zemským povrchem. V průběhu přípravy na návrat byla její oběžná dráha změněna na eliptickou. Perigeum (nejmenší vzdálenost od povrchu Země) dráhy bylo sníženo na 485 km a apogeum (nejvyšší bod dráhy) bylo zvýšeno na 639 km. Příkaz ke změně dráhy vyslalo 19. 1. 2007 řídící centrum v Bangalore.

Návratové těleso SRE-1 se systémem tepelné ochrany na povrchu.
Návratové těleso SRE-1 se systémem tepelné ochrany na povrchu.

V pondělí 22. 1. 2007 byla provedena změna orientace družice a následně byly zapojeny její brzdící raketové motory. Návratové pouzdro vstoupilo do zemské atmosféry rychlostí 8 km/s, tj. 28 800 km/h (ve výšce 100 km). Během průletu atmosférou bylo návratové pouzdro chráněno před vysokým žárem pomocí systému tepelné ochrany – destičkami z ablativního materiálu.

Návratové těleso o hmotnosti 550 kg tvaru kónického kužele mělo průměr 2 m a výšku 1,6 m.

Přistání modelu indické návratové družice SRE-1.
Přistání modelu indické návratové družice SRE-1.

Při sestupu byla až do výšky 5 km přistávací rychlost snižována v důsledku aerodynamického brždění až na hodnotu 101 m/s (364 km/h). Stabilizační a brzdící padák pak snížily rychlost klesání na 47 m/s (170 km/h). Hlavní brzdící padák byl rozvinut ve výšce 2 km a návratová kabina SRE-1 nakonec přistála rychlostí 12 m/s (43 km/h) ve vlnách Bengálského zálivu. Po dopadu byl ihned aktivován nafukovací systém plováků, který udržel kabinu na mořské hladině až do vylovení.

V průběhu 12denního pobytu na oběžné dráze kolem Země byly na palubě SRE-1 úspěšně realizovány 2 experimenty, provedené v prostředí mikrogravitace. První experiment se vztahoval k tavení kovů a jejich následné krystalizaci v podmínkách mikrogravitace (beztížného stavu). Tento experiment, který navrhly indická výzkumná centra Indian Institute of Science (Bangalore) a Vikram Sarabhai Space Centre (Thiruvananthapuram), byl proveden v izotermální ohřívací peci. Druhý experiment, který navrhla Národní metalurgická laboratoř (Jamshedpur), byl zaměřen na studium syntézy nanokrystalů v podmínkách mikrogravitace (experiment sledující biomimetické reakce anorganických materiálů v beztíži). Výsledky tohoto experimentu mohou pomoci v navrhování lepších biomateriálů, blízkých přírodním biologickým produktům. Výsledky experimentů budou důkladně analyzovány hlavními vědeckými výzkumníky obou projektů.

Vylovení indické družice SRE-1 po úspěšném přistání.
Vylovení indické družice SRE-1 po úspěšném přistání.

Úspěšný start, splnění plánovaných experimentů a návrat přistávací kabiny demonstroval schopnost Indie realizovat některé významné technologie včetně kosmických experimentů a dopravy materiálu z vesmíru na zemský povrch.

Zkušební testy návratové kabiny SRE-1 se uskutečnily již v roce 2004. Při třech zkouškách byla maketa družice shozena z vrtulníku k prověření závěrečné fáze přistávacího manévru – přistání na padácích.

Zdroj: www.isro a www.isro.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »