Indická družice se úspěšně vrátila z vesmíru
Při úspěšném startu byly na oběžnou dráhu společně s návratovou kabinou SRE-1 dopraveny ještě indická družice pro dálkový průzkum CARTOSAT-2 (hmotnost 680 kg) a dvě malé družice LAPAN-TUBSAT (56 kg, Indonésie) a PEHUENSAT-1 (6 kg, Argentina).
Po startu byla družice SRE-1 navedena na kruhovou polární oběžnou dráhu ve výšce 637 km nad zemským povrchem. V průběhu přípravy na návrat byla její oběžná dráha změněna na eliptickou. Perigeum (nejmenší vzdálenost od povrchu Země) dráhy bylo sníženo na 485 km a apogeum (nejvyšší bod dráhy) bylo zvýšeno na 639 km. Příkaz ke změně dráhy vyslalo 19. 1. 2007 řídící centrum v Bangalore.
V pondělí 22. 1. 2007 byla provedena změna orientace družice a následně byly zapojeny její brzdící raketové motory. Návratové pouzdro vstoupilo do zemské atmosféry rychlostí 8 km/s, tj. 28 800 km/h (ve výšce 100 km). Během průletu atmosférou bylo návratové pouzdro chráněno před vysokým žárem pomocí systému tepelné ochrany – destičkami z ablativního materiálu.
Návratové těleso o hmotnosti 550 kg tvaru kónického kužele mělo průměr 2 m a výšku 1,6 m.
Při sestupu byla až do výšky 5 km přistávací rychlost snižována v důsledku aerodynamického brždění až na hodnotu 101 m/s (364 km/h). Stabilizační a brzdící padák pak snížily rychlost klesání na 47 m/s (170 km/h). Hlavní brzdící padák byl rozvinut ve výšce 2 km a návratová kabina SRE-1 nakonec přistála rychlostí 12 m/s (43 km/h) ve vlnách Bengálského zálivu. Po dopadu byl ihned aktivován nafukovací systém plováků, který udržel kabinu na mořské hladině až do vylovení.
V průběhu 12denního pobytu na oběžné dráze kolem Země byly na palubě SRE-1 úspěšně realizovány 2 experimenty, provedené v prostředí mikrogravitace. První experiment se vztahoval k tavení kovů a jejich následné krystalizaci v podmínkách mikrogravitace (beztížného stavu). Tento experiment, který navrhly indická výzkumná centra Indian Institute of Science (Bangalore) a Vikram Sarabhai Space Centre (Thiruvananthapuram), byl proveden v izotermální ohřívací peci. Druhý experiment, který navrhla Národní metalurgická laboratoř (Jamshedpur), byl zaměřen na studium syntézy nanokrystalů v podmínkách mikrogravitace (experiment sledující biomimetické reakce anorganických materiálů v beztíži). Výsledky tohoto experimentu mohou pomoci v navrhování lepších biomateriálů, blízkých přírodním biologickým produktům. Výsledky experimentů budou důkladně analyzovány hlavními vědeckými výzkumníky obou projektů.
Úspěšný start, splnění plánovaných experimentů a návrat přistávací kabiny demonstroval schopnost Indie realizovat některé významné technologie včetně kosmických experimentů a dopravy materiálu z vesmíru na zemský povrch.
Zkušební testy návratové kabiny SRE-1 se uskutečnily již v roce 2004. Při třech zkouškách byla maketa družice shozena z vrtulníku k prověření závěrečné fáze přistávacího manévru – přistání na padácích.
Zdroj: www.isro a www.isro.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
