Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická raketa nesložila reparát kvůli úniku paliva
Vít Straka Vytisknout článek

Indická raketa nesložila reparát kvůli úniku paliva

Start rakety GSLV v roce 2004 Autor: ISRO
Start rakety GSLV v roce 2004
Autor: ISRO
Dvě ničivé havárie postihly indický nosič známý jako GSLV v roce 2010, když indičtí inženýři vyměnili po dřívějších misích ruský motor, do té doby užívaný třetím stupněm rakety, za vodíkový motor vlastní výroby. Po potřebném upravení třetího stupně ale během odpočítávání k prvnímu startu po haváriích, který se měl uskutečnit 19. srpna, zradil své tvůrce pro změnu druhý stupeň a vyprodukoval únik toxického paliva. Start musel být odvolán a raketa teď musí před dalším pokusem o reparát kvůli opravám putovat zpět do montážní haly.

Byť není raketa GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle; nosná raketa pro geostacionární družice) jediným členem rodiny indických nosičů, je bezpochyby tím největším. Čtyřicet devět metrů vysoký kolos váží v okamžiku startu 414 tun a produkuje tah o síle 6573 kN. Průměr jejího krytu pro vynášený náklad je 3,4 metru a na velmi vysokou oběžnou dráhu okolo Země, odkud se již satelit lehce dopracuje na dráhu geostacionární (cca 36 000 km nad zemským povrchem, oblet Země zde družici vezme 24 hodin, je tedy neustále nad stejným místem zemského povrchu; jde o destinaci většiny komunikačních družic) dopraví náklad o hmotnosti 2 až 2,5 tuny.

Menší indická raketa PSLV na startovací rampě Autor: ISRO
Menší indická raketa PSLV na startovací rampě
Autor: ISRO
Raketa sestává ze tří stupňů. Spodní stupeň spaluje tuhé palivo a má čtyři postranní pomocné motory na palivo tekuté. Kapalné pohonné látky, konkrétně silně toxický hydrazin, pohání druhý stupeň a horní, třetí stupeň má zbrusu nový motor na kryogenní kapalný vodík. Jedná se o motor indické výroby, který nahrazuje starší ruský motor, užitý na třetím stupni GSLV dříve. GSLV však na rozdíl od svého menšího indického bratříčka, rakety PSLV, vypouštějící družice na polární dráhu kolem Země (má na kontě 23 úspěšných vzletů), nemá z minulosti zrovna čistý štít, z jejích celkových sedmi startů (první 18. dubna 2001) celkem čtyři skončily havárií.

Zatím poslední dva starty tohoto nosiče proběhly roku 2010 a vysazením družice na geostacionární dráze neskončil ani jeden z nich. V dubnu tohoto roku selhal při své premiéře výše zmíněný indický motor na kapalný vodík třetího stupně rakety, když se nenadále vypnul ani ne vteřinu po zážehu vysoko nad Zemí a vynášená družice neměla šanci dosáhnout plánované oběžné dráhy. Další neúspěch GSLV na sebe nenechal dlouho čekat a zasáhl indickou kosmonautiku o Vánocích 2010, když došlo nešťastnou náhodou záhy po startu k přerušení kabelů mezi počítačem rakety a postranními motory prvního stupně, ztrátě kontroly rakety nad sebou samou a její explozi necelou minutu po vzletu.

Indická kosmonautika si z nehod vzala ponaučení, přeprojektovala vodíkový motor vrchního stupně a naplánovala reparát v podobě startu s komunikační družicí GSAT 14, která zlepší pokrytí Indie signálem v C- a Ku- pásmu. Start, který měl také znova demonstrovat správnou funkčnost třetího stupně během letu, byl stanoven na pondělí 19. srpna 2013 ve 13:20 SELČ. Dvě hodiny před startem, během předstartovního tlakování, však technici na kosmodromu Šríharikota na stejnojmenném ostrově u východního pobřeží Indie zaznamenali únik hydrazinu z pohonného systému druhého stupně, kterému slouží jako palivo. Únik vedl k oficiálnímu odvolání startu asi hodinu a čtvrt před plánovaným vzletem.

Dle ISRO (Indická organizace pro vesmírný výzkum) oznámila, že raketa bude nyní odvezena zpět do montážní haly, kde proběhne oprava a další testování. Nové datum startu bude oznámeno po pečlivém vyhodnocení situace. Soudí se, že odklad startu bude nejméně týdenní.

Úspěch nyní již plně indické rakety (člověk by nevěřil, kolikrát tupě při psaní článku přeloží „Indian rocket“ jako „indiánská raketa“) GSLV dá asijské zemi nezávislý přístup do vesmíru pro její komunikační družice a plánované meziplanetární sondy. Je škoda, že větší indické družice nyní vynášejí do kosmu rakety cizích zemí, například evropská Ariane 5 z kosmodromu Kourou. Indie má navíc ve vývoji novou verzi GSLV, díky níž by mohla v budoucnu vypouštět dále do vesmíru náklady o váze až čtyř tun.

Prototyp indického lunárního roveru pro misi Chandrayaan-2 Autor: lunarnetworks.blogspot.com
Prototyp indického lunárního roveru pro misi Chandrayaan-2
Autor: lunarnetworks.blogspot.com
Pokud některým škodolibým jedincům nestačí výčet problémů s raketou GSLV, pak vězte, že s problémy se nyní potýká i příprava indické měsíční sondy Chandrayaan-2, v jejímž rámci mělo dojít dokonce k vysazení indického vozítka na měsíční povrch. Partner projektu Rusko, který měl dodat přistávací plošinu pro vozítko, se totiž ukázal jako ne zrovna spolehlivý a po katastrofě ruské sondy Fobos-Grunt k Marsu v roce 2011 začal věnovat projektu méně a méně pozornosti. To mělo za následek podstatné zhoršení slibovaných výsledků spolupráce a Indie uvažuje, že misi zorganizuje a připraví celou sama.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »