Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indické plány pilotovaných letů

Indické plány pilotovaných letů

indicke-rakety-lg.jpg
Indie plánuje na rok 2005 vypuštění své první umělé družice, vybavené návratovou kabinou o hmotnosti 500 kg. Družice je označována jako SRE (Space capsule Recovery Experiment). Plánuje se její vícenásobné použití. Je také označována jako předchůdce kosmické lodi pro případné pilotované lety na oběžnou dráhu kolem Země. K tomuto účelu Indie také připravuje třetí generaci nosné rakety GSLV (Geostationary Satellite Launch Vehicle, Mk III a její silnější variantu Mk IV).

První start nové rakety je naplánován na rok 2008. Na nízkou oběžnou dráhu bude schopna dopravit pilotovanou kosmickou loď o hmotnosti 10 tun. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel organizace ISRO (Indian Space Research Organization). "Naším cílem je zkonstruovat kosmickou stanici a dopravovat do vesmíru kosmonauty," prohlásil Nair. Indie se chce stát čtvrtou mocností světa, po Rusku, USA a Číně, která je schopna pomocí vlastní nosné rakety, na palubě vlastní kosmické lodi dopravit do vesmíru vlastního kosmonauta.

Družice SRE bude vypuštěna ve druhé polovině roku 2005 společně s další družicí Cartosat-2 pomocí nosné rakety PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 650 km nad zemským povrchem. Zde bude kroužit více než jeden měsíc. Na palubě družice (její návratové části) budou probíhat v podmínkách beztížného stavu nejrůznější experimenty, zaměřené na výrobu kovových slitin a kompozitních materiálů, biologické experimenty apod. Úkolem druhé družice Cartosat-2 je detailní mapování indického subkontinentu a pořízení stereoskopických snímků.

Po ukončení experimentů přistane návratová kabina SRE na Zemi, respektive na vodní hladině Indického oceánu. Před potopením bude chráněna speciálními nafukovacími vaky. Po vylovení bude kabina s výsledky experimentů dopravena do pozemních laboratoří. Později bude použita k dalšímu letu. Připomeňme, že technologii startu a návratu umělých kosmických těles zvládly USA, Rusko, Francie, Čína, Japonsko a Evropská kosmická agentura ESA.

Zdroj:Spaceflight, September 2004 a spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »