Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indické plány pilotovaných letů

Indické plány pilotovaných letů

indicke-rakety-lg.jpg
Indie plánuje na rok 2005 vypuštění své první umělé družice, vybavené návratovou kabinou o hmotnosti 500 kg. Družice je označována jako SRE (Space capsule Recovery Experiment). Plánuje se její vícenásobné použití. Je také označována jako předchůdce kosmické lodi pro případné pilotované lety na oběžnou dráhu kolem Země. K tomuto účelu Indie také připravuje třetí generaci nosné rakety GSLV (Geostationary Satellite Launch Vehicle, Mk III a její silnější variantu Mk IV).

První start nové rakety je naplánován na rok 2008. Na nízkou oběžnou dráhu bude schopna dopravit pilotovanou kosmickou loď o hmotnosti 10 tun. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel organizace ISRO (Indian Space Research Organization). "Naším cílem je zkonstruovat kosmickou stanici a dopravovat do vesmíru kosmonauty," prohlásil Nair. Indie se chce stát čtvrtou mocností světa, po Rusku, USA a Číně, která je schopna pomocí vlastní nosné rakety, na palubě vlastní kosmické lodi dopravit do vesmíru vlastního kosmonauta.

Družice SRE bude vypuštěna ve druhé polovině roku 2005 společně s další družicí Cartosat-2 pomocí nosné rakety PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 650 km nad zemským povrchem. Zde bude kroužit více než jeden měsíc. Na palubě družice (její návratové části) budou probíhat v podmínkách beztížného stavu nejrůznější experimenty, zaměřené na výrobu kovových slitin a kompozitních materiálů, biologické experimenty apod. Úkolem druhé družice Cartosat-2 je detailní mapování indického subkontinentu a pořízení stereoskopických snímků.

Po ukončení experimentů přistane návratová kabina SRE na Zemi, respektive na vodní hladině Indického oceánu. Před potopením bude chráněna speciálními nafukovacími vaky. Po vylovení bude kabina s výsledky experimentů dopravena do pozemních laboratoří. Později bude použita k dalšímu letu. Připomeňme, že technologii startu a návratu umělých kosmických těles zvládly USA, Rusko, Francie, Čína, Japonsko a Evropská kosmická agentura ESA.

Zdroj:Spaceflight, September 2004 a spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »