Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet

Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet

Mars
Mars
Indie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel Indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organisation). Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.

Původně se s vypuštěním sondy počítalo na období 2016-2018. Avšak díky tomu, že indická vláda navýšila finanční prostředky na její financování již v tomto rozpočtovém roce, realizace projektu může být podstatně urychlena.

Start se uskuteční pomocí nosné rakety GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle). Jedná se o třístupňovou nosnou raketu, jejíž první stupeň spaluje tuhou pohonnou látku. Při výšce 49 m převyšuje její hmotnost 400 tun. K prvnímu (neúspěšnému) letu odstartovala v dubnu 2001. Na oběžnou dráhu kolem Marsu je schopna dopravit náklad o hmotnosti 500 kg.

Pokud sonda odstartuje v listopadu 2013, na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu ve vzdálenosti 500 až 80 000 km od povrchu bude navedena v září 2014. Na její palubě se bude nacházet celkem 10 vědeckých přístrojů. Mezi nimi bude přístroj pro spektroskopii v oboru infračerveného záření, přístroj pro měření tepelné emise, barevná kamera, detektor metanu, palubní radar a další vybavení.

Již dříve byla úspěšná indická mise s názvem Chandrayaan-1, což byla kosmická sonda určená k výzkumu Měsíce. Startovala 22. 10. 2008 a 8. listopadu téhož roku byla navedena na oběžnou dráhu. Směrem k Měsíci ji navedla nosná raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle).

Úkolem sondy byla prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem bylo pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které byly zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.

Od mateřské sondy Chandrayaan-1 na oběžné dráze ve výšce 100 km nad povrchem se o 6 dnů později oddělil malý modul MIP (Moon Impact Probe) o hmotnosti 29 kg. Po nárazu na měsíční povrch došlo ke zvíření prachu, který byl studován přístroji na hlavní sondě.

Na rok 2013 je plánováno vyslání další indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2 indickou nosnou raketou GSLV. Počítá se s navedením mateřské sondy na oběžnou dráhu; od sondy se oddělí přistávací modul ruské výroby, který na povrch Měsíce dopraví indickou pojízdnou laboratoř o hmotnosti zhruba 15 kg.

Planeta Venuše na snímku ze sondy Venus Express
Planeta Venuše na snímku ze sondy Venus Express
Dalším cílem indického planetárního výzkumu bude planeta Venuše. Organizace ISRO si objednala studii ke zhodnocení možnosti vyslání vědecké mise k Venuši. Mnoho indických vědců v tichosti pracovalo na projektu, jehož realizace by mohla "popostrčit" Indii na vyšší místa při výzkumu vesmíru.

Mlčení bylo prolomeno v polovině února 2012, kdy Indická kosmická agentura ISRO oficiálně oznámila, že studie zhodnotila proveditelnost mise k Venuši jako reálnou. Pokud vývoj sondy dostane zelenou, mohl by se start k Venuši uskutečnit 20. 5. 2015 a navedení na oběžnou dráhu v říjnu 2015. Datum startu je dáno tzv. startovním oknem k Venuši a závisí na vzájemné poloze Venuše a Země na jejich oběžných drahách.

Předběžně se počítá s pěti vědeckými přístroji na palubě sondy, které by se zaměřily především na výzkum husté atmosféry planety a její oblačnosti. Chybět by neměl ani radar k výzkumu povrchu.

Za uplynulých 50 let bylo k Venuši vyslánu celkem 24 kosmických sond. "Díky detailnímu výzkumu Venuše budeme schopni pochopit vznik a vývoj terestrických planet a jednotlivé procesy, které formovaly a stále ještě formují Venuši. Výzkum Venuše nám rovněž poskytne příležitost ke studiu životního prostředí a klimatu na Zemi," říká M. S. Anurup, zástupce organizace ISRO.

Zdroj: www.hindu.com a www.asianscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »