Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  INTEGRAL 5 let ve vesmíru
René Hudec Vytisknout článek

INTEGRAL 5 let ve vesmíru

02_integral.jpg
17. října 2007 uplynulo 5 let od vypuštění družice Evropské kosmické agentury ESA INTEGRAL (Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama) s českou účastí na palubním experimentu OMC (optická monitorovací kamera) a vědeckém a datovém centru ISDC.

Při této příležitosti uspořádala ESA vědecký workshop, který se konal v Itálii a shrnul vědecké výsledky z projektu. Česká účast zahrnovala na této akci dva ústní referáty prezentující výsledky hlavních vědeckých oborů české účasti, a to výzkum kataklyzmických proměnných a příbuzných objektů, a výzkum blazarů (extragalaktických objektů, podtřídy aktivních galaktických jader, jejichž výtrysk (jet) směřuje přímo k Zemi).

Poměrně početná detekce kataklyzmických proměnných (CV) družicí INTEGRAL je převapením, odhaduje se, že možná až každý desátý zdroj gama záření pozorovaný družicí je kataklyzmickou proměnnou. Zatím obsahuje katalog CV detekovaných družicí INTEGRAL 21 objektů této skupiny, z toho 4 jsou nové identifikace. Předpokládají se další mezi dosud neidentifikovanými gama zdroji INTEGRALu. Některé objekty září až do tvrdého rentgenového oboru 60-80 keV. Ironicky, jakkoli pro tyto objekty máme rentgenová a gama data, je často obtížné pro ně dohledat data optická. To je úkol pro robotické dalekohledy ale i šance pro malé a amatérské observatoře. Nově jsme prokázali na příkladu V834 Cen a několika dalších, že možným vysvětlení detekce některých CV v gama oboru a nedetekce jiných může být opticky aktivní či neaktivní stav.

Dalším nečekaných objevem, o němž jsme referovali, je tvrdá rentgenové emise několika symbiotických proměnných. Opět je to šance pro malé optické dalekohledy, protože objekty jsou jednak opticky jasné (11-13) magnituda, jednak špatně studované.

V oboru výzkumu blazarů, což bylo téma našeho druhého ústního referátu připraveného ve spolupráci se spolupracovníky z INAF v Terstu, zatím evidujeme detekci družicí INTEGRAL dvaceti těchto objektů. Prokázali jsme, že pravděpodobnou podmínkou detekovatelnosti družicí v gama oboru spektra je jejich aktivní stav, tedy (optické a rentgenové) zjasnění. Dvakrát se takto podařilo aktivovat družici INTEGRAL v rámci tzv. target of opportunity (ToO, příležitostný objekt) pozorování a pokaždé úspěšně. To klade opět požadavek na pečlivé optické monitorování asi 70 vhodných kandidátů, a zdůrazňuje vědecký význam celooblohových rentgenových monitorů s optikou typu račí oko, jejichž prototypy jsme u nás úspěšně vyvinuli a otestovali.

Oba tyto referáty byly do značné míry podmíněny pečlivou prací Filipa Munze, který vyvinul a aplikoval novou metodu detekce slabých a proměnných zdrojů v databázi INTEGRALu a pro asi stovku objektů vygeneroval mozaiky, a často i světelné křivky či spektra. Často šlo o objekty jen náhodou ležící v zorném poli přístroje při dlouhém pozorování jiného zdroje. To je všeobecně pokládáno za velmi slibné a potřebné, protože tento přístup může zvýšit vědecký výstup z projektu.

Z posterů poutal největší zájem „late poster“ přihlášený na poslední chvíli a prezentující předběžné výsledky pozorování unikátního zjasnění rentgenové dvojhvězdy SAXJ1810.8-2609 získané během služby našeho pracovníka Rudolfa Gálise v operačním centru střediska ISDC. Jde o příklad rentgenového transientu s akrecí na neutronovou hvězdu. Pozoruhodná v tomto případě byla detekce rentgenového vzplanutí typu I v trvání 40 sekund rentgenovým monitorem INTEGRALu JEM-X.

Další náš poster popisoval výsledky dosažené především Petrem Kubánkem při snaze o lepší přístup vědecké komunity k datům z družice formou virtuální observatoře. To je všeobecně pokládáno za mimořádně potřebné, protože vědecké publikace používající dat z projektu jsou (pro astronomy mimo týmy INTEGRALu) nesnadným přístupem k výsledkům vyšší úrovně (tedy obrázky, spektra, světelné křivky) citelně limitovány. První verze je již zabudována na webových stránkách střediska ISDC (tzv. INTEGRAL source results page - http://isdc.unige.ch/index.cgi?Data+sources).

Dále jsme prezentovali výsledky získané experimentem OMC, konkrétně v oboru zákrytových proměnných. Tam jsme ukázali, že v této oblasti je OMC přínosný tím, že poskytuje nepřetržitá pozorování mnohem delší než je možné ze zemského povrchu kde jsou pozorovací řady přerušované denním světlem. Také tento příspěvek, získaný především prací Petra Sobotky, byl dobře hodnocen, zejména s ohledem na skutečnost, že data z OMC jsou astronomickou komunitou dosud využívána ne příliš často.

Velký zájem účastníků vyvolal i náš čtvrtý poster prezentující myšlenku i první výsledky studia gama zdrojů INTEGRAL na archivních astronomických deskách, protože přidává do výzkumu nový, časový, rozměr. Statistika totiž prokázala, že většina zdrojů záření gama detekovaných družicí INTEGRAL je současně i zdroji emise optické, tedy viditelného světla, přičemž objekty jsou většinou proměnné v gama i optickém oboru spektra. Na tom je založena myšlenka jednak dlouhodobého (desítky let) sledování vývoje zdrojů, jednak i identifikace a klasifikace ještě neidentifikovaných gama zdrojů. Zkušební analýza provedená na archivních astronomických deskách observatoře v Leidenu prokázala, že toto je reálné a na posteru jsme ukázali gama objekty objevené družicí INTEGRAL jako zdroje gama záření vykazující silnou optickou proměnnost (až 3 magnitudy) v době před 80 lety. V této práci jde vlastně o využití poznatku, že jak družice INTEGRAL, tak fotografické programy kvalitními přístroji inicializované před cca 80 lety profesory Hertzsprungem a Hoffmeisterem se soustředily na oblast podél roviny Mléčné dráhy a oblast galaktického centra.

Celkově detekoval INTEGRAL v oboru záření gama přes 400 zdrojů, z nichž největší skupiny představují rentgenové dvojhvězdy a aktivní galaxie. Spolehlivě identifikováno je asi 2/3 zdrojů, ostatní bude ještě třeba identifikovat a klasifikovat. Jako nejvíce vědecky výkonný je ze 4 palubních přístrojů hodnocen rentgenový dalekohled IBIS s detektorem ISGRI.

Když hodnotíme efektivitu výsledků družice INTEGRAL a počty souvisejících vědeckých publikací, je třeba mít na paměti, že gama teleskopy na družici jsou tzv. coded mask (s kódovou maskou) teleskopy s režimem práce i zpracování dat velmi odlišným od normálních optických dalekohledů, a že jde o obor záření gama, kde je přicházejících fotonů málo. Tak například většina objektů vyžaduje namíření teleskopů na objekt po dobu minimálně jednoho týdne, často však i několika týdnů. Na druhé straně však jde o pozorování v energetickém oboru, který je v astrofyzice dosud málo studovaným, a poskytuje tak cenná data pro důležitou metodu studia objektů multispektrální analýzou.

Přístroje družice pracují nadále spolehlivě, takže vše nasvědčuje tomu, že během listopadu bude mise oficiálně prodloužena do roku 2012.

Nově objevená kataklyzmická proměnná družicí INTEGRAL IGR J15479-4529 patří k družicí detekovaným CV s nejtvrdší emisí, která jde až do 80 keV. Obrázek z gama teleskopu IBIS. Jde o kumulaci pozorování během 970 dní, s celkovou expoziční dobou 980 000 seku
Nově objevená kataklyzmická proměnná družicí INTEGRAL IGR J15479-4529 patří k družicí detekovaným CV s nejtvrdší emisí, která jde až do 80 keV. Obrázek z gama teleskopu IBIS. Jde o kumulaci pozorování během 970 dní, s celkovou expoziční dobou 980 000 seku
Nově objevená kataklyzmická proměnná družicí INTEGRAL IGR J15479-4529 patří k družicí detekovaným CV s nejtvrdší emisí, která jde až do 80 keV. Obrázek z gama teleskopu IBIS. Jde o kumulaci pozorování během 970 dní, s celkovou expoziční dobou 980 000 sekund.
Symbiotická proměnná  RT Cru, jak ji vidí gama dalekohled IBIS na družici INTEGRAL. Objekt září v energiích až do 60 keV. Celková expozice složené mozaiky je 1 milion sekund.
Symbiotická proměnná RT Cru, jak ji vidí gama dalekohled IBIS na družici INTEGRAL. Objekt září v energiích až do 60 keV. Celková expozice složené mozaiky je 1 milion sekund.
Symbiotická proměnná RT Cru, jak ji vidí gama dalekohled IBIS na družici INTEGRAL. Objekt září v energiích až do 60 keV. Celková expozice složené mozaiky je 1 milion sekund.
Pokrytí oblohy v galaktických souřadnicích pozorováními gama teleskopu IBIS na družici INTEGRAL. Hvězdičky představují pozice známých blazarů, křížky aktivních galaktických jader.
Pokrytí oblohy v galaktických souřadnicích pozorováními gama teleskopu IBIS na družici INTEGRAL. Hvězdičky představují pozice známých blazarů, křížky aktivních galaktických jader.
Pokrytí oblohy v galaktických souřadnicích pozorováními gama teleskopu IBIS na družici INTEGRAL. Hvězdičky představují pozice známých blazarů, křížky aktivních galaktických jader.
Optická světelná křivka blazaru NRAO530, který leží v pásmu podél galaktické roviny pokrytém četnými pozorováními družice INTEGRAL. Objekt vykazuje silná zjasnění až o 4 magnitudy, během nichž lze předpokládat rovněž nárůst gama emise. Příklad objektu, pr
Optická světelná křivka blazaru NRAO530, který leží v pásmu podél galaktické roviny pokrytém četnými pozorováními družice INTEGRAL. Objekt vykazuje silná zjasnění až o 4 magnitudy, během nichž lze předpokládat rovněž nárůst gama emise. Příklad objektu, pr
Optická světelná křivka blazaru NRAO530, který leží v pásmu podél galaktické roviny pokrytém četnými pozorováními družice INTEGRAL. Objekt vykazuje silná zjasnění až o 4 magnitudy, během nichž lze předpokládat rovněž nárůst gama emise. Příklad objektu, pro který je velmi důležité optické monitorování.
Světelná křivka v gama oboru spektra kataklyzmické proměnné V1223 Sgr.
Světelná křivka v gama oboru spektra kataklyzmické proměnné V1223 Sgr.
Světelná křivka v gama oboru spektra kataklyzmické proměnné V1223 Sgr.

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Skupina astrofyziky vysokých energií
Stelární oddělení
ASÚ AV ČR, v.v.i.
Ondřejov




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »