Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2025
René Hudec Vytisknout článek

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2025

IBWS 2025
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Dnes začíná v Žatci 19. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Proběhne ve dnech 26. až 30. května 2025. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.

Tisková zpráva z 26. května 2025

Cílem konference IBWS je jak propojit odborníky z oboru, tak předat zkušenosti mladým vědcům a studentům, a tím přispět k dalšímu výzkumu. Zároveň se zvyšuje i účast průmyslových subjektů, což vytváří prostor pro jejich možné budoucí zapojení
do kosmických misí.

Do Žatce se sjelo 42 účastníků (vědců a studentů) z České republiky a z dalších evropských zemí – https://ibws.cz/index.php/conference/participants/.

Program je rozdělen do tří tematických bloků – Astrofyzika vysokých energií, Gama záblesky a robotické teleskopy a Malé satelity a instrumentální sekce. Na programu konference je 37 referátů z oblasti družicové vysokoenergetické astrofyziky, výzkumu vysokoenergetických kosmických zdrojů, využití robotických dalekohledů a    přípravy kosmických misí a experimentů – program na https://ibws.cz/wp-content/uploads/conference_uploads/2025/Programme.pdf. Abstrakty přednášek jsou na https://ibws.cz/index.php/conference/list-of-abstracts/. Z nich vybíráme ve stručném znění následující.

Klaus Schilling
Budoucnost ve vesmíru: Chytřejší, menší a kooperativnější satelity

V současné době lze pozorovat změnu v konstrukci družic: tradiční multifunkční, velké družice jsou doplněny robustními systémy síťově propojených a spolupracujících velmi malých satelitů. Zejména v oblasti pozorování Země se objevují inovativní technologie založené na samoorganizujících se senzorových sítích na oběžné dráze. Podobné trendy pro distribuované systémy se objevily v informačních systémech od roku 1970, kdy byly velké sálové počítače doplněny dnešními chytrými telefony propojenými přes internet a tvořící základ pro distribuci cloudových dat. Moderní miniaturizační technologie navíc podporují výrobu cenově efektivních malých satelitů se zvyšujícím se výkonem z hlediska jejich řídicích schopností. Nedostatky miniaturizace mají být kompenzovány pokročilým softwarem pro řízení a provoz. Tyto principy pro budoucí multisatelitní systémy budou ilustrovány příklady současných formací nanosatelitů jako spolupracujících senzorových sítí ve vesmíru využívajících multiperspektivní pohledy, zejména pro aplikační oblasti v pozorování Země.

Filip Münz
Ambiciozní projekt CZ ESA – ultrafialový dalekohled QUVIK


V rámci programu Czech Ambitious Missions přechází projekt dalekohledu QUVIK z fáze definování požadavků do fáze smluvně závazných projektů. Popíšeme jeho současné predikce výkonu, zvážené kompromisy a nastíníme synergie. Masarykova univerzita vede vědecký tým, který bude definovat nejzajímavější cíle v UV pásmu, ale musíme také implementovat kritéria pro sledování příležitostných cílů. Příspěvek MU k úspěchu mise bude také spočívat v přípravě procesu zpracování obrazu a komplexního archivu přístupného široké veřejnosti. QUVIK si klade za cíl být připraven k letu do konce dekády, aby se dostal na oběžnou dráhu před další velkou UV misí UVEX.

Thomas Siegert
MeV astrofyzika — dědictví INTEGRAL a budoucnost COSI

Měkký rozsah gama záření o energii 0,02 MeV fotonů je obtížný na analýzu a interpretaci kvůli silnému instrumentálnímu pozadí a velkým systematickým nejistotám. Měření v této „MeV mezeře“ mají obrovský potenciál k řešení mnoha velkých otázek v astrofyzice a kosmologii. Již více než dvě desetiletí spektrometr na palubě družice INTEGRAL detekuje fotony od 0,02 do 8 MeV pomocí svých vysoce čistých germaniových detektorů pro studium akrečních kompaktních objektů, pulsarů, hmotných hvězdných skupin a supernov
a jejich zbytků a dalších. Zejména čáry gama záření z excitovaných jader a anihilace pozitronu slouží jako neocenitelný posel pro hvězdnou evoluci, galaktickou dynamiku
a zpětnou vazbu, zrychlení a šíření kosmického záření, stejně jako fenomén temné hmoty.
V této přednášce shrnu, jak fungují MeV pozorování, čeho INTEGRAL dosáhl během své 22leté mise a co bude možné s MeV dalekohledem nové generace COSI, Comptonovým spektrometrem a zobrazovačem, jehož vypuštění NASA plánuje na rok 2027.

Patrik Ehrmann
Výzkum záhadných pozemských gama záblesků v atmosféře

Záblesky gama záření na Zemi (TGF) jsou záblesky vysokoenergetického gama záření
v submilisekundovém rozsahu, které se shodují s výboji blesku. Gama záření měřené z TGF pochází z procesů jako je brzdné záření, jaderná excitace a tvorba a anihilace párů, a dosahuje energií až několika MeV. Abychom lépe pochopili mechanismus blesků obecně a TGF zejména, snažíme se simulovat a měřit očekávané gama záření. Za tímto účelem modelujeme prostředí výzkumné stanice Umweltforschungsstation Schneefernerhaus na hoře Zugspitze (Německo) pomocí simulací Monte Carlo. Pomocí programu MEGAlib (GEANT4) simulujeme odezvu detektoru a okolní prostředí, včetně atmosférických vlivů. Tyto simulace pomohou specifikovat podmínky, za kterých lze TGF efektivně detekovat, a přispějí k širšímu pochopení fyziky vysokoenergetické atmosféry.

INTEGRAL/BART Workshop pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Na organizaci akce se také podílí české zastoupení společnosti Rigaku Innovative Technologies Europe s. r. o.

Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci
v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v Astronomickém ústavu ČSAV v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal. V současné době se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě budoucích rentgenových misí.

Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor   spektra   přineslo
v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru.  A to zejména těch, kde je hmota
v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka.  Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Kontakty a další informace:

Oficiální stránky konference: https://ibws.cz/

Prof. RNDr. René Hudec, CSc.
Astronomický ústav AV ČR 
tel.: 731 502 542, E-mail: rene.hudec@asu.cas.cz , rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR, tel: 737 322 815, E-mail: suchan@astro.cz




O autorovi

Štítky: IBWS


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Antares a ISS

Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)

Další informace »