Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla

Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla

black_sparrow1.jpg
Nadpis tohoto článku není úplně správný, je nutné jej poněkud objasnit. Letadlo bude v tomto případě sloužit jako první stupeň kosmického dopravního prostředku. Do výšky kolem 10 km vynese raketu, upevněnou pod trupem nebo pod křídlem. Po dosažení plánované výšky dojde k oddělení rakety od letounu a k zažehnutí jejího raketového motoru. Raketa pak dopraví užitečné zatížení - v tomto případě vojenskou družici - na oběžnou dráhu kolem Země.

V současné době existuje pouze jeden fungující systém pro tzv. "vzdušný start". Třístupňová americká raketa Pegasus o hmotnosti zhruba 23 tuny je vynášena do výšky 12 km pomocí letounu L-1011 (dříve B-52). Na oběžnou dráhu kolem Země je schopna dopravit náklad o hmotnosti kolem 450 kg. Od roku 1990 bylo realizováno již 36 startů. Výrobu a provoz systému Pegasus zajišťuje společnost Orbital Science Corporation.

black_sparrow2.jpg

Návrh izraelského systému má vypracovat konsorcium firem RAFAEL, Israel Armament Authority a IAI, které bylo za tímto účelem založeno.

Doprava družice na oběžnou dráhu kolem Země za využití letadla je levnější než pomocí klasických nosných raket, startujících z kosmodromu. V tomto případě odpadá nutnost kosmodromu (letadlo startuje z letiště), první stupeň systému (letadlo) může být používán opakovaně, je zde možnost navedení družice na dráhy s různým sklonem apod. Jediným vážným problémem je omezená nosnost letadla, nicméně řada malých kosmických raket se do těchto omezujících parametrů "vejde".

V současné době se izraelský projekt blíží do stadia zkoušek. Záštitu nad ním převzalo Ministerstvo obrany Izraele, které má zájem na vypouštění malých špionážních družic. Součástí kosmického dopravního systému by mohla být například raketa třídy vzduch-země Black Sparrow. K jejímu vypouštění by mohly sloužit například letouny F-15, F-4, F-111 či B-52.

ishim.jpg

V různých státech světa existuje celá řada obdobných návrhů dopravních kosmických systémů, avšak zatím největším problémem jejich realizace je nedostatek finančních prostředků. Na jednom takovém projektu s názvem "IŠIM" spolupracuje Rusko a Kazachstán. Pro vynášení malých družic by v prvním stupni dopravního systému mohl být využit letoun Mig-31. Tento letoun je schopen dosáhnout výšky až 25 km, kde by došlo k oddělení nosné rakety na tuhou pohonnou látku, jež by na oběžnou dráhu kolem Země dopravila družici o hmotnosti do 200 kg. Modifikace dvou letounů Mig-31 by měla být dokončena v roce 2007.

Zdroj: spacenews.ru, unitedjerusalem, israeli-weaponsa www.rian.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »