Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla

Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla

black_sparrow1.jpg
Nadpis tohoto článku není úplně správný, je nutné jej poněkud objasnit. Letadlo bude v tomto případě sloužit jako první stupeň kosmického dopravního prostředku. Do výšky kolem 10 km vynese raketu, upevněnou pod trupem nebo pod křídlem. Po dosažení plánované výšky dojde k oddělení rakety od letounu a k zažehnutí jejího raketového motoru. Raketa pak dopraví užitečné zatížení - v tomto případě vojenskou družici - na oběžnou dráhu kolem Země.

V současné době existuje pouze jeden fungující systém pro tzv. "vzdušný start". Třístupňová americká raketa Pegasus o hmotnosti zhruba 23 tuny je vynášena do výšky 12 km pomocí letounu L-1011 (dříve B-52). Na oběžnou dráhu kolem Země je schopna dopravit náklad o hmotnosti kolem 450 kg. Od roku 1990 bylo realizováno již 36 startů. Výrobu a provoz systému Pegasus zajišťuje společnost Orbital Science Corporation.

black_sparrow2.jpg

Návrh izraelského systému má vypracovat konsorcium firem RAFAEL, Israel Armament Authority a IAI, které bylo za tímto účelem založeno.

Doprava družice na oběžnou dráhu kolem Země za využití letadla je levnější než pomocí klasických nosných raket, startujících z kosmodromu. V tomto případě odpadá nutnost kosmodromu (letadlo startuje z letiště), první stupeň systému (letadlo) může být používán opakovaně, je zde možnost navedení družice na dráhy s různým sklonem apod. Jediným vážným problémem je omezená nosnost letadla, nicméně řada malých kosmických raket se do těchto omezujících parametrů "vejde".

V současné době se izraelský projekt blíží do stadia zkoušek. Záštitu nad ním převzalo Ministerstvo obrany Izraele, které má zájem na vypouštění malých špionážních družic. Součástí kosmického dopravního systému by mohla být například raketa třídy vzduch-země Black Sparrow. K jejímu vypouštění by mohly sloužit například letouny F-15, F-4, F-111 či B-52.

ishim.jpg

V různých státech světa existuje celá řada obdobných návrhů dopravních kosmických systémů, avšak zatím největším problémem jejich realizace je nedostatek finančních prostředků. Na jednom takovém projektu s názvem "IŠIM" spolupracuje Rusko a Kazachstán. Pro vynášení malých družic by v prvním stupni dopravního systému mohl být využit letoun Mig-31. Tento letoun je schopen dosáhnout výšky až 25 km, kde by došlo k oddělení nosné rakety na tuhou pohonnou látku, jež by na oběžnou dráhu kolem Země dopravila družici o hmotnosti do 200 kg. Modifikace dvou letounů Mig-31 by měla být dokončena v roce 2007.

Zdroj: spacenews.ru, unitedjerusalem, israeli-weaponsa www.rian.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »