Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jak dál s Čínou?

Jak dál s Čínou?

Úspěch Číny s kosmickou lodí Shenzhou 5 a kosmonautem Yang Liweim roztočil na stránkách papírových i internetových novin spekulace o dalším komunistického státu podnikání na oběžné dráze. Spekuluje se o cestě na Měsíc nebo o budoucím vojenském kolbišti v prostředí absolutního vakua... Takže, jak to asi bude? Zrodila se na Dálném východě další kosmonautická velmoc?

Nejspíš nikoli. Slova nejrůznějších oficiálních představitelů, stejně jako novinářských fantastů, totiž mlží jak paranoidní zatajování vojáků, tak i nepřesné či zcela pomýlené překlady řady vydávaných prohlášení. Faktem je, že Čína investuje do svého kosmického programu odhadem přes dvě miliardy amerických dolarů ročně. Což je ale pořád sedmkrát méně než NASA, nepočítaje v to ještě bohatší vojáky a také nezanedbatelný soukromý sektor. Na poli raketových nosičů však se svou třídou Dlouhý pochod představuje velmi zajímavého hráče: do vesmíru dnes vynáší zhruba stejné množství mezinárodních umělých družic za úplatu jako satelitů ve vlastní režii. Většina z nich má ale telekomunikační, meteorologickou a nebo zpravodajskou funkci. S pilotovanými lety a nebo vědeckým výzkumem byť i nejbližšího okolí Země jsou však Číňané na stejné pozici jako Američané či Rusové někdy před třiceti roky. Takže řeči o vlastní orbitální stanici patří spíše do kategorie hodně vzdálených snů, vždyť i oficiální činitelé přiznali, že další kosmonaut poletí na palubě Shenzhou 6 snad v roce 2005 či 2006. Snad.

Není divu, že dosud nikdo neprozradil jakékoli konkrétní vlastnosti "plánované" orbitální stanice. Možná proto, že se teprve rodí. Docela názorně to vystihl Xie Mingbao, ředitel Technického úřadu programu pilotovaných letů. "Výprava člověka byla prvním krokem čínského kosmického programu. Následovat bude kosmická laboratoř, která umožní pobyt posádky po omezenou dobu. Třetí krok, tedy stavba kosmické stanice, pak záleží na tom, kdy vyřešíme problémy spojené s takovou konstrukcí."

Proč vlastně Čína nespolupracuje na přípravě Mezinárodní kosmické stanice? Jednak proto, že sama nechce. Jednak proto, že Američané nechtějí na palubě tohoto prestižního projektu přivítat zástupce komunistické diktatury. Navíc se obávají úniku řady strategických technologií.

Číňané si tedy musí vystačit sami. Shenzhou sice vychází z ruského Sojuzu, ale technici k této lodi přidělali rakety k manévrování na oběžné dráze. Poskytuje sice místo až pro tři kosmonauty, nicméně podle spekulací by při další výpravě měli letět nanejvýš dva lidé. S žádnými většími manévry, natožpak nácvikem spojení s jinou lodí či výstupem do volného kosmického prostoru, se zatím nepočítá. A jestliže je projekt orbitální stanice drahým během na dlouhé trati, pak u cesty člověka na Měsíc určitě Čína nemá v tomto okamžiku vůbec žádnou šanci. Na druhou stranu kdo ví, třeba se americký prezident Bush rozhodne Číňany k prestižní Stanici přizvat. Už jenom proto, že NASA pořád chybí peníze.

Je tedy zřejmé, že zpráva o výpravě prvního Yang Liweiho do vesmíru rezonuje především v samotné Číně. Národní hrdost, opojení z dosažení velkého cíle, dává triumfy do rukou především komunistické partaji. A navíc, což byl případ i Rusů a Američanů, tak rozsáhlý vědecký projekt vychovává celou řadu vynikajících odborníků, jejichž um se zúročí na mnoha jiných místech. Například při modernizaci strategických zbraní, při špionáži, ale i ve všedním životě. Pro celkové změny -- ať už na poli kosmické komerce, vědy a nebo celosvětové bezpečnosti -- však Yang Liwei neznamenal prakticky vůbec nic. Pro obyvatele Číny a její ideologické mágy však více než dost. A kdo ví? Čínské komunikační satelity umožňují nejen telefonické, televizní a internetové spojení, ale i oboustranné spojení mezi jednotlivými vojenskými jednotkami. Zpravodajské satelity snímkují všechny okolní státy a Číňané začínají budovat i autonomní globální poziční systém, obdobu amerického GPS a evropského Galilea. A možná, že se v roce 2008, v době "čínské" olympiády dočkáme i prvního zárodku orbitální stanice. A možná také ne. Však se časem uvidí.

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »