Jaký bude americký kosmický program za Baracka Obamy?

Kdy skončí raketoplány a vrátí se člověk na Měsíc?

Administrativa George Bushe naplánovala budoucnost amerického kosmického programu na několik desítek let dopředu. Podle současné představy mají v roce 2010 ukončit současné raketoplány svůj provoz. Okolo roku 2015 by je měl nahradit zcela nový kosmický dopravní prostředek. Nosné rakety Ares a kosmická loď Orion mají dopravovat astronauty po roce 2015 k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a okolo roku 2020 zajistit návrat člověka na Měsíc. Celý program dostal název Constellation (Souhvězdí).

Věřím, že NASA potřebuje inspirující vizi pro 21. století. Moje vize bude stavět na velkých cílech, stanovených v posledních letech, a udržení ohromného pilotovaného kosmického výzkumu… Barack Obama, zvolený prezident USA.

Pětiletá výluka mezi posledním letem raketoplánu a prvním letem nové lodi Orion ale přináší zásadní komplikace. Po tuto dobu budou muset dopravovat americké astronauty k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) výhradně ruské lodě Sojuz. Rusko vynáší některé americké členy k ISS už nyní. Je to ale v poměrně malé míře a hlavně nejsou USA na Rusku v tomto ohledu závislé. Kromě Sojuzů totiž létá nyní k ISS i americký raketoplán, což by po roce 2010 už nemělo platit.

Představa závislosti na Rusku při dopravování posádky na ISS je pro mnohé v USA vážný problém a to především po vyostření vztahů mezi oběma velmocemi kvůli válce v Gruzii. Dokonce ani mnozí kongresmani se netají svým rozčarováním nad touto situací. Proč tedy NASA neprodlouží akceschopnost raketoplánů i po roce 2010? Důvod je především finanční. Lety raketoplánu "polykají" obrovské množství finančních prostředků, které bude NASA potřebovat při finální přípravě raket Ares a lodě Orion.

Obamův názorový veletoč

Barack Obama ještě nedávno zastával názor, že velkou část peněz, určenou na vývoj nového kosmického dopravního prostředku, dá na školství. Tím by došlo k odkladu letu k Měsíci nejméně o 5 let. Obavy z vítězství demokratického prezidenta vyjádřil v rozhovoru pro www.astro.cz při své červnové návštěvě ČR i poslední člověk na Měsíci s československými kořeny Eugene Cernan: "Senátor Obama už řekl, že by vzal peníze určené pro tento kosmický program, pozastavil plán dostat se na Měsíc a na Mars a použil tyto peníze na vzdělávání. Naše problémy se vzděláváním nevyřeší peníze. Mladé lidi je potřeba inspirovat, aby snili a chtěli se učit." (celý rozhovor).

Obama ale zdá se ke konci své kampaně radikálně změnil svůj názor a program Constellation plně podporuje. Proč taková náhlá změna postoje? Důvodů může být hned několik. Především by při realizaci svého rozhodnutí seškrtat program Constellation narazil na velký odpor odborné veřejnosti a potom je zde i politický důvod. Současný kosmický program zaměstnává po celých Spojených státech obrovské množství lidí a totéž bude dělat i program Constellation. Případné omezené financí by mohlo znamenat propouštění a to nejen na Floridě, která byla při volební kampani klíčovým státem.

Raketoplány budou létat i po roce 2010?

Obama se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že hodlá zmenšit pausu mezi posledním letem raketoplánu a prvním letem Orionu. I zde může být kromě závislosti na Rusku hlavním důvodem zaměstnanost. Ukončení letů raketoplánů a delší výluka by znamenaly propouštění.

V současnosti disponuje NASA třemi exempláři raketoplánů (Atlantis, Endeavour a Discovery). Obama navrhoval ve svém programu, že po roce 2010 by si NASA ponechala dva raketoplány a každý z nich byl letěl k ISS jednou ročně.

Je ale otázkou, kde chce vzít Obama na financování dalších letů raketoplánů peníze. Pokud je nechce brát z rozpočtu programu Constellation, pak se nabízí jen dvě možné varianty. Jednak by musel Kongres přidat v nejbližších letech NASA na provoz raketoplánů další peníze, nebo by musela NASA alespoň část peněz najít jinde. Seškrtány by tak byly například výdaje na kosmické sondy apod. To by se ale velké části odborné veřejnosti ani náhodou nelíbilo. Je také otázkou, zda Kongres další peníze NASA vůbec dá. Především v kontextu se současnou finanční krizí, na jejíž zvládnutí bude Obama zřejmě potřebovat každý dolar.

Existuje ještě třetí, být velmi málo pravděpodobná možnost. Nedávno představil spolek nadšenců plány projektu Direct 2.0., který programu Constellation konkuruje. Direct 2.0. počítá s vývojem jiného kosmického nosiče, který více využívá současné komponenty raketoplánu a podle jeho tvůrců je levnější a bezpečnější. Tým tvoří mimo jiné i někteří zaměstnanci NASA, kteří přes den pracují na projektu Constellation a ve volném čase na projektu Direct 2.0. Hold…"USA" jsou zemí mnoha možností… více se o projektu Direct 2.0. dočtete v samostatném článku.

Prodloužení misí raketoplánů ale není žádná legrace. Každý rok, kdy budou raketoplány létat navíc, spolyká odhadem minimálně 2,5 miliardy USD. Nutno podotknout, že nejde jen o peníze. Nějaká pausa mezi poslední misí raketoplánu a první ostrým startem Orionu musí být tak jako tak. Důvodem je nutnost přebudovat infrastrukturu pro zcela nový typ kosmického dopravního prostředku a také je zde otázka lidských zdrojů. Personál se bude muset přeškolit a kapacity NASA nejsou nafukovací.

Kromě raketoplánů se Obama ve svém volebním programu věnoval i dalším otázkám. Mezinárodní kosmickou stanici, kterou kromě USA a Ruska buduje také Evropa a další státy, vidí nastupující prezident jako výborného prostředníka k navazování a utužování úzkých diplomatických i vědeckotechnických styků.

Kosmonautika je důležitá

Kosmický program vidí Obama také jako velkou příležitost pro ekonomiku a další oblasti (věda, zdravotnictví, zemědělství, ekologii atd.). V tomto má pravdu, neboť díky kosmonautice se daří vyvíjet nové technologie a postupy. Družice ve vesmíru pomáhají mapovat následky globálního oteplování, pozorují hurikány, umožňují živé televizní přenosy z druhého konce světa apod.

Levnější provoz leteckých ozbrojených sil

Zkratka NASA znamená Úřad pro letectví a vesmír. Přestože "kosmická" složka je veřejnosti známější, ve volebním programu se Obama zaměřil i na leteckou stránku. I zde vidí nastupující prezident velkou příležitost. V programu pozornil, že zatímco v roce 2004 utratilo americké vojenské letectvo za palivo 2,8 miliardy USD, o dva roky později to bylo díky vyšším cenám ropy už 5,8 miliard. Obama tak chce po NASA výzkum nových technologii a lepšího využití leteckého paliva, což má mít za následek úsporu financí a šetrnější přístup k životnímu prostředí.

Jaká ale bude budoucnost amerického kosmického výzkumu a NASA, zřejmě nyní pořádně neví ani sám Barack Obama. Jedno je ale jisté. Budoucnost raketoplánů po roce 2010 bude jedním z prvních úkolů jeho administrativy. Jasné řešení totiž musí přijít co nejdříve.

Doporučený odkaz: část volebního programu, týkající se kosmického výzkumu a NASA: www.barackobama.com (pdf)

Zajímavý aktuální článek na toto téma vyšel na space.com.

Pokud vás zajímá tématika amerického raketoplánu, jeho minulosti, přítomnosti a budoucnosti…pak vězte, že u nakladatelství Computer Media vychází 18. listopadu kniha "Raketoplány - příběh kosmických korábů". U knihkupců bude kniha k dostání o týden později. Více informací najdete na webu nakladatelství, kde je možné titul i objednat.