Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa

Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa

hayabusa.jpg
Na 12. a 25. listopadu 2005 je předběžně naplánováno krátkodobé "přistání" japonské sondy Hayabusa na povrchu planetky Itokawa. V průběhu několika sekund by mělo dojít k odběru velice malého množství materiálu z povrchu planetky, která má nepravidelný tvar o rozměrech 548 x 312 x 276 m.

Sonda byla vypuštěna 9. 5. 2003. Ke svému cíli, tj. k planetce Itokawa, byla navedena pomocí iontových motorů. Na oběžné dráze kolem planetky se "usadila" 12. 9. 2005 (určité zpoždění proti plánu bylo způsobeno poškozením článků slunečních baterií při velké erupci na Slunci, což mělo za následek nižší výkon iontových motorů sondy).

Itokawa_03.jpg

Z oběžné dráhy byla planetka detailně studována. Byly například pořizovány podrobné snímky jejího povrchu za účelem výběru dvou míst, kde se sonda pokusí o odběr vzorků horniny. Slovo "pokusí" je zde na místě. Sonda je totiž stabilizována pomocí tří gyroskopů (setrvačníků), z nichž dva již přestaly fungovat (výpadky gyroskopů nastaly 31. 7. a 3. 10. 2005). V činnosti je pouze jeden gyroskop a k udržování potřebné orientace a stabilizace se dále využívají korekční raketové motorky, které mají pouze omezené zásoby pracovní látky - hydrazinu.

Dne 3. 11. 2005 byl zahájen nácvik přiblížení sondy do těsné blízkosti povrchu planetky Itokawa. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Zařízení je vybaveno 3 barevnými kamerami, přičemž dvě mohou pořizovat stereoskopické snímky povrchu z bezprostřední blízkosti. Při snímkování ze vzdálenosti 10 cm mohou rozlišit detaily o velikosti menší než 1 mm. Dalším vybavením výzkumného modulu jsou teplotní čidla k měření teploty povrchu planetky.

Během přibližovacího manévru se objevily problémy s určováním vzdálenosti od povrchu planetky, a proto byl manévr přerušen. Sonda se v té době nacházela ve vzdálenosti asi 640 m od povrchu planetky.

Itokawa_04.jpg

Pokud se podaří odstranit tyto problémy, budou uskutečněny dva pokusy o odběr vzorků horniny na dvou různých místech povrchu planetky Itokawa. V okamžiku velice těsného přiblížení sondy k povrchu planetky (dotyk s planetkou) bude rychlostí 300 m/s vystřelen kovový projektil. Dojde k vytvoření malého kráteru a k vymrštění části horniny nad povrch planetky. Část tohoto materiálu vnikne do speciálního "trychtýře" na sondě, odkud se dostane do návratového pouzdra.

Výzkum planetky bude ukončen v prosinci 2005. Poté se sonda vydá na zpáteční cestu k Zemi a návratové pouzdro s cenným materiálem z povrchu planetky přistane na Zemi v červenci 2007.

Zajímavé obrázky povrchu planetky Itokawa, které pořídila sonda Hayabusa, najdete například zde.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »