Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa

Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa

Itokawa_0915.jpg
Japonská kosmická sonda Hayabusa (Sokol) průběžně posílá na Zemi stále podrobnější a detailnější fotografie planetky Itokawa. V současné době (15. 9. 2005) se sonda nachází ve vzdálenosti 20 km od povrchu planetky, s níž letí ve formaci po oběžné dráze kolem Slunce. Vzdálenost planetky od Země je nyní 318 195 800 km. Tvar planetky připomíná mimořádně velkou bramboru o rozměrech 548 x 312 x 276 m.

Po absolvování dvouleté cesty vnitřní částí Sluneční soustavy se tato automatická meziplanetární sonda (původní označení MUSES-C) setkala s cílovou planetkou, kterou v katalogu najdeme pod číslem 25143. Její předběžné označení po objevu bylo 1998 SF36 (z čehož vyplývá, že byla objevena v roce 1998). Jméno dostala podle zakladatele japonského kosmického průmyslu Hideo Itokawy.

Start sondy se uskutečnil 9. 5. 2003. Je vybavena mj. iontovými motory a automatickým navigačním systémem. Poprvé v historii kosmonautiky má za úkol dopravit na Zemi vzorky horniny, které odebere z povrchu cílové planetky (první přistání - neplánované - na planetce Eros uskutečnila sonda NEAR v roce 2001). Mohutná sluneční erupce v roce 2003 částečně narušila dodávku elektrické energie pro iontové motory. K setkání s planetkou mělo původně dojít již v polovině roku 2005, nakonec k němu došlo až počátkem září.

Itokawa_01.jpg

Kosmická sonda Hayabusa nyní provádí snímkování planetky a další podrobný výzkum. Na povrchových útvarech planetky nebyly nelezeny žádné ostré hrany, což znamená, že její povrch je již velmi starý a že byl postupně "opracováván" při srážkách s jinými menšími planetkami či meteoroidy. Na jejím povrchu byla také odhalena přítomnost prachu a drobných úlomků. Je přinejmenším zajímavé, že tak malá planetka s tak malou gravitací byla vůbec schopna udržet na svém povrchu tzv. regolit (tj. drobné úlomky materiálu, vytvořeného při srážkách s jinými tělesy).

Itokawa_02.jpg

Koncem září se sonda přiblíží k povrchu planetky na vzdálenost asi 7 km. Z této vzdálenosti bude možné pořizovat ještě detailnější snímky povrchu planetky Itokawa. A to nejzajímavější nakonec. Sonda se pokusí dvakrát přiblížit těsně k povrchu planetky, "dotknout" se jí a přitom odebrat několik miligramů vzorků materiálu z povrchu planetky. Odběr vzorků bude proveden neobvyklým způsobem: směrem k povrchu planetky bude z bezprostřední blízkosti vystřelen rychlostí 300 m/s kovový projektil. Dojde k vytvoření minikráteru a k vymrštění části horniny nad povrch planetky. Část tohoto materiálu vnikne do speciálního trychtýře na sondě, odkud se dostane do návratového pouzdra, kde bude uzavřen. Na "oplátku" sonda zanechá na povrchu planetky CD-ROM se jmény 880 000 pozemšťanů ze 150 států světa.

Směrem k povrchu planetky bude ještě odhozen malý průzkumný modul o hmotnosti 519 gramů s názvem Minerva. Po povrchu planetky se bude pohybovat setrvačností, přičemž vykoná několik skoků s maximální výškou 10 m nad povrchem. Pomocí tří miniaturních stereokamer bude detailně snímkovat povrch planetky a provádět měření jeho teploty sadou šesti termometrů.

Počátkem prosince 2005 sonda zahájí návrat směrem k Zemi. Přistání návratového pouzdra s odebranými vzorky z povrchu planetky Itokawa se očekává v červnu 2007. Cílem projektu je získat odpovědi na některé otázky, týkající se vzniku a rané historie Sluneční soustavy.

Zdroj: spacenews.ru a hayabusa.today
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hviezdokopy Chí a h Per

Další informace »