Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonsko a planetární výzkum

Japonsko a planetární výzkum

MUSES-C se blíží k asteroidu
MUSES-C se blíží k asteroidu
9. 5. 2003 vypustilo Japonsko již svoji pátou kosmickou sondu. Původně označovaná sonda MUSES-C (po startu přejmenovaná na HAYABUSA) byla navedena na meziplanetární dráhu a pomocí iontového motoru míří k planetce s pořadovým číslem 25 143 (předběžné označení 1998 SF36, jméno Itokawa). Do blízkosti planetky se sonda dostane v říjnu 2005. Sonda má 2 hlavní úkoly: prověřit některé nové technologie (např. iontový motor, laserovou komunikaci, automatický navigační systém apod.) a z povrchu planetky odebrat několik gramů horniny, které v návratovém pouzdru přistanou na Zemi v červnu 2007.

Vůbec první japonskou sondou byla SAKIGAKE (MS-T5), která měla za úkol prověřit možnosti japonských raket vyslat sondu na meziplanetární dráhu. Po startu 8. 1. 1985 se v březnu 1986 přiblížila k Halleyově kometě na vzdálenost 6,9 miliónu km. Kosmická sonda SUISEI (Planet-A) se již vydala do vesmíru 19. 8. 1985 s cílem zkoumat zblízka slavnou kometu.

Další japonská sonda měla mnohem bližší cíl - Měsíc. Její název byl HITEN (MUSES-A) a byla vypuštěna 24. 1. 1990. Kolem Měsíce prolétla několikrát, při prvním průletu "vyslala" k Měsíci malého průzkumníka s názvem HAGOROMO. Sonda HITEN ukončila svoji činnost v dubnu 1993 pádem na povrch Měsíce.

Již několik let krouží kolem Slunce sonda s názvem NOZOMI (Planet-B). Byla vypuštěna 3. 7. 1998 směrem k Marsu. Vzhledem k problémům s navedením sondy na meziplanetární dráhu se přílet k Marsu neuskutečnil v říjnu 1999, jak bylo plánováno. Navíc v dubnu 2002 došlo na Slunci k mohutné erupci, na sondě nastaly problémy s elektronikou (z činnosti byl vyřazen systém tepelné regulace a část komunikačního systému), řídící středisko ztratilo se sondou spojení. Naštěstí palubní počítač poškozen nebyl, a tak se řídícím pracovníkům podařilo se sondou znovu navázat spojení a většinu přístrojů "oživit".

V prosinci minulého roku a letos v červnu uskutečnila sonda tzv. gravitační manévry při průletu kolem Země. Dne 21. 12. 2002 prolétla ve vzdálenosti asi 30 000 km od Země, při posledním manévru 19. června prolétla ve vzdálenosti 11 000 km nad zemským povrchem a díky působení gravitačního pole Země s definitivní platností zamířila k planetě Mars. Ke svému cíli dolétne koncem roku 2003 nebo počátkem roku 2004.

Japonská sonda Lunar-A
Japonská sonda Lunar-A
Několik let se již ke startu připravuje další japonská sonda k Měsíci LUNAR-A. Původně měla startovat v srpnu 1997. Vzhledem k tomu, že při pozemních zkouškách byl odhalen problém s přesným navedením tzv. penetrátorů k povrchu Měsíce, byl start odložen. Jejich konstrukci bylo nutno přepracovat. Podle posledních informací by mohla sonda odstartovat v létě 2005. Místo původně plánovaných tří penetrátorů ponese sonda pouze dva. Každý z nich se "zapíchne" do povrchu Měsíce na jiném místě. Cílem je zjistit informace o charakteristikách horních vrstev měsíčního povrchu do hloubky až 3 m.

SELENE je název druhé japonské sondy, v současné době připravované pro výzkum Měsíce. Původně byl start naplánován na rok 2003, nyní se počítá s jeho uskutečněním na podzim 2005, téměř současně se sondou LUNAR-A. Hlavním úkolem sondy je samozřejmě průzkum Měsíce z oběžné dráhy ve výšce 100 km. Od mateřské sondy se nejdříve oddělí dvě malé subdružice: výzkumná družice VRAD bude ve výšce 100 až 800 km monitorovat radiační situaci; retranslační družice se bude pohybovat po eliptické dráze s apocentrem 2 400 km.

Později se mateřská družice rozdělí na dvě části. Část, opatřená pohonnou jednotkou, přistane na povrchu Měsíce. Cílem bude prověřit zařízení a techniku automatického přistání pro další plánované projekty.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 9/2003




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »