Johannes Kepler je připraven vyrazit do vesmíru
Autor: ESA
Na stanici ISS je v současné době skutečně živo - kotví u ní dvě pilotované lodě Sojuz, které sem doručily šest členů dlouhodobé posádky, dvě ruské nákladní lodě Progress a japonská nákladní loď HTV-2 Kounotori (Čáp). V blízké době se k tomu všemu přidá i evropský Kepler a raketoplán Discovery (start plánován na 24. února). Do toho chystá posádka stanice na 16. února kosmický výstup, no zkrátka se rusko-americko-italská posádka opravdu nenudí. Nejbližším návštěvníkem jim bude právě evropská nákladní loď.
Autor: NASA
Loď ATV má tvar válce s délkou 10,3 metrů a šířkou 4,5 metru, její exteriér pokrývá izolační folie a panely proti meteoritům. Z lodi vycházejí celkem čtyři na sobě nezávislé solární panely, tvořící charakteristický tvar písmene X. Mají rozpětí celkem 22,3 metru a jsou schopné dodávat až 4800 wattů energie.
V zásadě se ATV skládá ze dvou modulů:
- ICC (Integrated Cargo Carrier; komplexní nosič nákladu)
- SM (Service Module; obslužná sekce)
Tento modul tvoří 60 procent celé lodi a na svém "nose" má stykovací uzel ruské výroby, umožňující spojení se stanicí (srovnatelný s uzly používanými loděmi Sojuz a Progress). ICC nese veškerý náklad, 90 procent jeho prostoru je tvořeno hermeticky uzavřenou místností, do které posádka stanice po připojení ATV bez problémů vstoupí a může začít s vykládáním "suchého" nákladu jako např. jídlo, oblečení, náhradní díly, vědecké přístroje atd. Tato místnost má objem 48 metrů krychlových a vejde se do ní až 8 palet pro uskladnění nákladu.
Zbylých deset procent ICC tvoří nehermetizovaný prostor, nacházející se za uzavřenou "místností" pro suchý náklad, obsahující celkem 22 nádrží různých velikostí, které nesou pohonné látky pro stanici a vodu a vzduch pro její posádku. Ruské stykovací zařízení, které ATV použije, umožňuje propojení těchto nádrží s potrubími stanice a přečerpání látek.
Celkově ICC pojme až 7 tun nákladu.
Úkolem modulu ICC je nést náklad, úkolem modulu SM je jednoduše řečeno dopravit ICC kam je potřeba. Obslužná sekce je mozkem celé lodi, obsahuje řídící a komunikační systémy, solární panely plus baterie, přijímající energii z panelů a zásobující systémy lodi při přeletu noční polokoule. V neposlední řadě SM obsahuje pohonný systém. ATV je poháněno čtyřmi hlavními motory o tahu 490 N a 28 menšími motorky o tahu 220 N. Motory zásobuje osm palivových nádrží, obsahující monomethylhydrazin a oxid dusičitý jako okysličovadlo. Palivové nádrže jsou tlakovány heliem ze dvou dalších nádrží.
Průběh letu
Autor: ESA
Spolu s ATV dorazí na ISS více než sedm tun nákladu (celkem 7085 kg), především pohonných látek pro motory stanice, kyslíku pro posádku a onoho "suchého" nákladu (jídlo, náhradní díly, výbava, oblečení, hygienické potřeby, počítače, vědecké přístroje atd.). Posádka stanice po připojení Johannese Keplera otevře poklop do ICC a začne s vynášením nákladu.
ATV-2 bude připojeno ke kosmickému komplexu asi 3 a půl měsíce, během kterých bude schopno i provádět korekce dráhy stanice, úhybné manévry před kosmickým smetím a zvyšování dráhy stanice. Nakonec bude loď naplněna odpadem, nepotřebnými a poškozenými věcmi a 4. června 2011 se od stanice odpojí. O něco později bude Kepler naveden do zemské atmosféry k řízenému zániku.
Malý pohled do budoucnosti
Bezkonkurenčně nejvíce nákladu na ISS dopravují raketoplány, ty však letos dolétají. Poté bude stanice odkázána právě na automatické zásobovací lodě (uznejme, že do Sojuzu se toho kromě posádky mnoho nevejde), především ruské Progressy, japonské HTV a evropské ATV, možná se osvědčí ještě americké komerční lodě jako např. Dragon.
Autor: ESA
Zdroje:
- ATV na webu ESA (EN)
- ATV-2 Press Kit (EN)
- Press Kit Expedice 26 na palubě ISS (EN)