Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Hubblovu dalekohledu později?
Petr Kubala Vytisknout článek

K Hubblovu dalekohledu později?

HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
Termín mise amerického raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu je v ohrožení. Důvodem jsou průtahy při rekonstrukci vnější palivové nádrže (ET). Přestože v oficiálním "letovém řádu NASA" stále figuruje jako termín startu mise STS-125 konec srpna, realita může být nakonec úplně jiná.

NASA v současnosti provádí změny na vnější palivové nádrži. Hlavním cílem je omezit odpadávání izolační pěny během startu. Právě náraz velkého kusu této pěny do náběžné hrany křídla způsobil katastrofu raketoplánu Columbia v roce 2003.

Problém ovšem je, že NASA zřejmě nestihne pro misi STS-125 raketoplánu Atlantis do srpna připravit dvě palivové nádrže. Proč dvě? NASA po nehodě Columbie v roce 2003 servisní misi k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST)nejdříve zrušila z důvodů příliš velkého rizika. V případě, že by došlo během startu k poškození tepelného štítu raketoplánu, neměla by posádka žádnou šanci na záchranu. Krizový scénář při letech k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) počítá v případě poškození tepelného štítu, že posádka raketoplánu počká na stanici do příletu náhradního korábu. Jenomže…při letu k HST nemá raketoplán dostatek paliva k tomu, aby se k ISS dostal. Stanice obíhá pod jiným sklonem vůči rovníku a v jiné výšce.

Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Nová administrativa Michaela Griffina nakonec dala se servisní misi k HST souhlas, ale pouze za předpokladu splnění několika podmínek. Tou základní je pojistka v podobě náhradního raketoplánu, který bude v pohotovosti pro případ, že by došlo k nejhoršímu a musel vyrazit na záchranou misi. Kromě Atlantisu tak bude potřebovat vnější palivovou nádrž také „pohotovostní“ raketoplán Endeavour. A NASA možná nestihne připravit obě nádrže. Mise k HST se tak může oddálit až o několik měsíců. Doufejme, že Atlantis odstartuje co nejdříve, aby posádka mimo jiné stihla opravit poškozené gyroskopy, které udržují orientaci dalekohledu v kosmickém prostoru. Pro správné fungování dalekohledu je potřeba alespoň 3 ze 6 setrvačníků. Pokud Atlantis odstartuje pozdě, může se z nejslavnějšího astronomického přístroje stát pouhá hromada neovladatelného šrotu na oběžné dráze.

Úkolem servisní mise bude také instalace nové kamery (Wide Field Camera-3) pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření a instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph). Celkem se počítá s pěti výstupy do volného kosmu.

Raketoplán Endeavour je v těchto dnech u Mezinárodní kosmické stanice, další start raketoplánu je naplánován na 25. května. Discovery se v rámci mise STS-124 vydá k ISS. Následovat by měla mise STS-125 k Hubblovu dalekohledu. Termín je zatím stále 28. srpna, jaká bude ale realita se dozvíme až ve chvíli, kdy se Atlantis vznese směrem ke kosmickému dalekohledu, přesnější představu ale budeme mít již v nejbližších týdnech.

Zdroj: space.com






O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »