Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Hubblovu dalekohledu později?
Petr Kubala Vytisknout článek

K Hubblovu dalekohledu později?

HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
Termín mise amerického raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu je v ohrožení. Důvodem jsou průtahy při rekonstrukci vnější palivové nádrže (ET). Přestože v oficiálním "letovém řádu NASA" stále figuruje jako termín startu mise STS-125 konec srpna, realita může být nakonec úplně jiná.

NASA v současnosti provádí změny na vnější palivové nádrži. Hlavním cílem je omezit odpadávání izolační pěny během startu. Právě náraz velkého kusu této pěny do náběžné hrany křídla způsobil katastrofu raketoplánu Columbia v roce 2003.

Problém ovšem je, že NASA zřejmě nestihne pro misi STS-125 raketoplánu Atlantis do srpna připravit dvě palivové nádrže. Proč dvě? NASA po nehodě Columbie v roce 2003 servisní misi k Hubblově kosmickému dalekohledu (HST)nejdříve zrušila z důvodů příliš velkého rizika. V případě, že by došlo během startu k poškození tepelného štítu raketoplánu, neměla by posádka žádnou šanci na záchranu. Krizový scénář při letech k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) počítá v případě poškození tepelného štítu, že posádka raketoplánu počká na stanici do příletu náhradního korábu. Jenomže…při letu k HST nemá raketoplán dostatek paliva k tomu, aby se k ISS dostal. Stanice obíhá pod jiným sklonem vůči rovníku a v jiné výšce.

Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Vnější palivová nádrž pro misi STS-124 při přípravách na cestu do KSC.
Nová administrativa Michaela Griffina nakonec dala se servisní misi k HST souhlas, ale pouze za předpokladu splnění několika podmínek. Tou základní je pojistka v podobě náhradního raketoplánu, který bude v pohotovosti pro případ, že by došlo k nejhoršímu a musel vyrazit na záchranou misi. Kromě Atlantisu tak bude potřebovat vnější palivovou nádrž také „pohotovostní“ raketoplán Endeavour. A NASA možná nestihne připravit obě nádrže. Mise k HST se tak může oddálit až o několik měsíců. Doufejme, že Atlantis odstartuje co nejdříve, aby posádka mimo jiné stihla opravit poškozené gyroskopy, které udržují orientaci dalekohledu v kosmickém prostoru. Pro správné fungování dalekohledu je potřeba alespoň 3 ze 6 setrvačníků. Pokud Atlantis odstartuje pozdě, může se z nejslavnějšího astronomického přístroje stát pouhá hromada neovladatelného šrotu na oběžné dráze.

Úkolem servisní mise bude také instalace nové kamery (Wide Field Camera-3) pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření a instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph). Celkem se počítá s pěti výstupy do volného kosmu.

Raketoplán Endeavour je v těchto dnech u Mezinárodní kosmické stanice, další start raketoplánu je naplánován na 25. května. Discovery se v rámci mise STS-124 vydá k ISS. Následovat by měla mise STS-125 k Hubblovu dalekohledu. Termín je zatím stále 28. srpna, jaká bude ale realita se dozvíme až ve chvíli, kdy se Atlantis vznese směrem ke kosmickému dalekohledu, přesnější představu ale budeme mít již v nejbližších týdnech.

Zdroj: space.com






O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »