Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K ISS se vydal kanadský miliardář
Vít Straka Vytisknout článek

K ISS se vydal kanadský miliardář

Posádka Sojuzu TMA-16
Posádka Sojuzu TMA-16
Ve středu 30. září v 9:14 SELČ z Bajkonuru odstartovala směrem k Mezinárodní kosmické stanici loď Sojuz TMA-16 se třemi kosmonauty: velitel Maxim Suraev a palubní inženýři Jeff Williams a Guy Laliberte. Třetí jmenovaný, kanadský podnikatel, se letu účastní jako vesmírný turista. Jde o velmi pozoruhodnou osobu, díky cirkusu Cirque de Soleil, který založil a vlastní, v roce 2007 získal celosvětový titul Podnikatel roku.

Start kosmické lodi Sojuz TMA-16 probíhal hladce a bez problémů. Nosná raketa se zvedla ze startovací rampy Jurije Gagarina na kosmodromu Bajkonur 30. září v 9:14:42 SELČ a o devět minut později loď s tříčlennou posádkou dosáhla oběžné dráhy. Následně se oddělila od vyhořelého třetího stupně své nosné rakety a vyklopila komunikační antény a solární panely pro výrobu elektřiny. K Mezinárodní kosmické stanici by měl Sojuz po dvou dnech postupného zvyšování dráhy přiletět v pátek, jeho připojení k zadnímu stykovacímu uzlu modulu Zvezda je v plánu v 10:37 SELČ.

Start Sojuzu TMA-16
Start Sojuzu TMA-16
Maxim Suraev (Rusko) a Jeff Williams (USA) jsou připraveni k 6měsíčnímu pobytu na ISS, vystřídají své kolegy Gennadyho Padalku (Rusko, velitel stanice) a Michaela Barratta (USA), kteří jsou na stanici od března a 11. října by se měli vrátit na Zemi v lodi Sojuz TMA-14, kterou na ISS v březnu přiletěli. Na Zemi se s nimi vrátí i kosmický turista Guy Laliberte po 12 dnech v kosmu. Kromě Padalky a Barratta posádku ISS momentálně tvoří také Frank De Winne (Belgie), Roman Romaněnko (Rusko), Robert Thirsk (Kanada) a Nicole Stottová (USA), tito čtyři astronauté na stanici zůstanou spolu se Suraevem a Williamsem, De Winne se po odletu Sojuzu TMA-14 stane prvním evropským velitelem ISS.

Posádka Sojuzu TMA-16:

Velitel Maxim Suraev (na úvodní fotografii uprostřed)
Pro tohoto ruského pilota je to první cesta do vesmíru. V oddíle ruských kosmonautů je od roku 1999, má nalétáno asi 700 hodin na strojích L-39 a Su-27. V roce 2007 získal také právní vzdělání. Na pobyt na ISS se připravoval od ledna 2000, byl členem záložních posádek 17. a 19. základní posádky ISS.

Palubní inženýr Jeffrey Williams (na úvodní fotografii vpravo)
Po odletu De Winneho převezme velení stanice. Má za sebou už dva kosmické lety. Poprvé se do vesmíru podíval na palubě raketoplánu Atlantis při jeho misi STS-101 v roce 2000. Raketoplán se při této misi spojil se zatím neobydlenou stanicí ISS a doručil na ni množství užitečného materiálu. V roce 2006 strávil na ISS šest měsíců jako člen 13. základní posádky.

Kosmický turista Guy Laliberte (na úvodní fotografii vlevo)
Kanadský podnikatel, který za svých 12 dní v kosmu zaplatil asi 35 milionů dolarů. V roce 2007 získal celosvětový titul Podnikatel roku, založil a vlastní sluneční cirkus Cirque de Soleil. Je také milovníkem pokeru (v roce 2007 vyhrál v Las Vegas v této hře skoro 700 000 dolarů), polykačem ohně a chodcem na chůdách. Slibuje, že ve stavu beztíže předvede pár akrobatických kousků a s ostatními astronauty si zahraje poker. Svou misi chce věnovat především ekologickým zájmům, bude také provádět pozorování pro kanadskou kosmickou agenturu.


Start Sojuzu TMA-16 www.youtube.com

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »