Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Zemi se blíží pozůstatek z dávné vesmírné mise
Vít Straka Vytisknout článek

K Zemi se blíží pozůstatek z dávné vesmírné mise

7metrový horní stupeň rakety Sojuz FG padá z oběžné dráhy v prosinci 2011
Autor: Space.com

K Zemi se blíží dvoumetrové těleso, které 13. listopadu 2015 ráno vstoupí do naší atmosféry. Nebezpečí by nikomu hrozit nemělo už jen z toho důvodu, že vesmírná pouť objektu skončí nad Indickým oceánem a těžko lze očekávat, že pekelný vstup do atmosféry přežijí nějaké větší úlomky. Zajímavé je však to, že ono dvoumetrové těleso je pravděpodobně naší vlastní výroby.

Snímek tělesa WT1190F z dvoumetrového teleskopu na Havaji Autor: nature.com
Snímek tělesa WT1190F z dvoumetrového teleskopu na Havaji
Autor: nature.com
Objekt s ne zrovna zvučným kódovým označením WT1190F poprvé detekovali astronomové z University of Arizona, jejichž průzkumný program jménem Catalina se zaměřuje na odhalování blízkých průletů asteroidů a komet kolem naší planety, někdy počátkem října. Po pár dalších pozorováních upřesnili jeho dráhu – těleso létá kolem Země po velmi vysoké a zároveň vysoce eliptické dráze, jenž jej v apogeu „odnáší“ zhruba dvakrát dále, než kolik činí vzdálenost Měsíce. Zároveň hvězdáři na informace o objektu narazili v archivech pozorování z let 2012 a 2013.

WT1190F však podle všeho už dlouho kolem Země obíhat nebude – výpočty astronomů ukazují, že v pátek 13. listopadu cca v 07:20 ráno našeho času fragment vstoupí do zemského ovzduší a pokud celý neshoří (těleso má průměr asi jen necelé 2 metry), trosky dopadnou do Indického oceánu 65 kilometrů od jižních břehů Srí Lanky.

„Pokud by to nebylo naprosto nezbytně nutné, jel bych toho dne raději rybařit někam jinam,“ říká Bill Gray, spolupracovník NASA.

V zemském ovzduší naprosto běžně hoří například vypotřebované raketové stupně a to nekontrolovaně (není tomu zase tak dávno, kdy personál jednoho evropského letiště vyděsilo „UFO“ – horní část rakety Sojuz FG, jenž dva dny předtím vynesla posádku kosmonautů k Mezinárodní vesmírné stanici), navíc jde o mnohem větší a hmotnější tělesa, proč se tedy zabývat takovýmto „prckem“? Na WT1190F je totiž jedna strašně poutavá věc: zřejmě jej kdysi vyrobila lidská ruka!

Analýzy letové dráhy WT1190F nám totiž leccos naznačují o jeho struktuře – podle nich se jedná o objekt velmi lehký a navíc asi dutý, nevypadá to, že bychom pozorovali klasický úlomek nějaké planetky, spíše se k nám nečekaně vrací památka na naši vlastní vesmírnou misi, může jít o pohonnou jednotku nebo třeba kryt z průzkumné sondy či kosmické lodě.

Vynesla lidi k Měsíci, o 33 let později její kus zaměstnával mysl astronomů Autor: www.spacefacts.de
Vynesla lidi k Měsíci, o 33 let později její kus zaměstnával mysl astronomů
Autor: www.spacefacts.de
Velmi podobný divný fragment pozorovali astronomové v okolí Země roku 2002, nakonec se ukázalo, že šlo o část nosné rakety Saturn V SA-507, ta v listopadu 1969 navzdory zásahu bleskem krátce po startu bezpečně dopravila na přeletovou dráhu k Měsíci loď Apollo 12 s astronauty Conradem, Gordonem a Beanem, jejíž výsadkový modul Intrepid dosedl pět dní po startu do Oceánu bouří na povrchu Měsíce.

Pád WT1190F do zemské atmosféry nad Srí Lankou bude již příští týden doprovázen rozsáhlou pozorovací kampaní, do které se zapojila i agentura ESA, zánik objektu, který na nebi vykouzlí krásnou ohnivou kouli, budou sledovat posádky letadel i lodí v oceánu. Nejde jen o získání vědeckých dat (WT1190F je jedním z mála vesmírných objektů, u kterých čas vstupu do naší atmosféry známe dopředu celkem přesně) ale také o otestování koordinačních plánů činnosti hvězdářské obce, kdyby se v budoucnu z hlubin kosmu vynořilo pro Zemi potenciálně nebezpečné těleso.  

Srílanský fragment je unikátní také v oblasti, ze které přilétá – na tak vzdálených orbitách máme katalogizováno jen asi 20 kusů kosmického smetí, z nichž žádný ještě nespadl zpět k Zemi (i když, možná jsme to jen nezaznamenali). Na rozdíl od blízkozemních asteroidů či vesmírného odpadu na nízké orbitě, který ohrožuje družice a stanici ISS, takovéto vzdálenější objekty nevzbuzují dostatek pozornosti na to, aby byly monitorovány, a vědci doufají, že se to v budoucnu změní.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nature.com 23. 10. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Kosmické smetí, WT1190F


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »