Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kanadská družice a lov na asteroidy

Kanadská družice a lov na asteroidy

Připravovaná kanadská družice NEOSSat.
Připravovaná kanadská družice NEOSSat.
Kanada vyvíjí družici, která bude jako první na světě určená k objevování a sledování asteroidů, stejně tak i ke sledování jiných družic. Tato družice s názvem NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite) významně přispěje ke zlepšení v oblasti sledování planetek, u nichž hrozí srážka se Zemí, a také při sledování družic, kroužících kolem Země po velmi vzdálených oběžných drahách.

Tato malá družice ke dvojímu využití v ceně 12 miliónů dolarů bude mít hmotnost 65 kg. NEOSSat bude mít rozměry jako větší kufr a cenově bude velmi efektivní, neboť vzhledem ke svým malým rozměrům může být vypuštěna jako "přívažek" při startu jiné velké družice - nevyžaduje start pomocí vlastní nosné rakety. Projekt této družice financují Defence Research Development Canada (DRDC) a Canadian Space Agency (CSA).

Start družice NEOSSat se předpokládá v roce 2010. Bude využívána pro realizaci dvou programů: HEOSS (High Earth Orbit Space Surveillance - sledování těles na vzdálených oběžných drahách) a NESS (Near Earth Space Surveillance - sledování blízkého kosmického prostoru) se zaměřením na objevování a sledování nebezpečných (tzv. blízkozemních) planetek.

"Kanada pokračuje ve zdokonalování a využívání svých technologických znalostí při vývoji malých družic, které mohou monitorovat blízký i vzdálenější kosmický prostor a studovat v něm přirozená i umělá kosmická tělesa - tzv. kosmické smetí," říká Guy Bujold, předseda Kanadské kosmické agentury. "Vyvíjíme jako první na světě kosmický dalekohled, určený k pátrání po nebezpečných planetkách v blízkosti Země."

NEOSSat je první následovnicí dřívější kanadské družice s názvem MOST (Microvariability and Oscillation of Stars) o hmotnosti 60 kg, která byla vyvinuta ke zjišťování stáří hvězd v naší Galaxii. Družice NEOSSat také poprvé vyzkouší kanadský přepravní systém pro současné vypuštění několika mikrosatelitů (Canada´s Multi-Mission Microsatellite Bus).

Kapitán Toni Morris (DRDC Otawa) říká: "NEOSSat je náš technologický průkopník, který předvede možnosti mikrosatelitů při splnění požadavků kanadské armády. Družice NEOSSat bude prezentovat schopnost mikrosatelitu zvýšit podíl Kanady v rámci projektu NORAD - tj. poskytování přesných znalostí o provozu na oběžných drahách kolem Země. To povede ke zvýšení bezpečnosti při houstnoucím provozu na oběžných drahách v okolí Země."

Dr. Brad Wallace (DRDC) je vedoucím vědeckého týmu pro program HEOSS, který bude využívat družici NEOSSat pro sledování družic, obíhajících kolem Země na vzdálených oběžných drahách. Brad Wallace říká: "Provedli jsme již zkušební sledování při použití družice MOST, takže víme, jak se může mikrodružice chovat. Musíme nyní ukázat, že výsledků může být dosaženo efektivně, spolehlivě a standardními prostředky za účelem zajištění maximální bezpečnosti družic, které jsou využívány každodenně, jako například meteorologické či telekomunikační družice."

Průlet družice NEOSSat nad územím Kanady.
Průlet družice NEOSSat nad územím Kanady.

Projekt HEOSS předvede, jakým způsobem mohou mikrosatelity přispívat do sítě SSN (Space Surveillance Network), což je soustava pozemních dalekohledů a radiolokátorů, rozmístěných kolem celé planety. Od 80. let minulého století se Kanada podílí na činnosti této sítě dvěma pozemními dalekohledy, z nichž jeden se nachází na východě, druhý na západě území. Skutečnost, že program HEOSS bude využívat ke své činnosti mikrosatelit, představuje podstatné zlepšení provozu a nabízí podstatné výhody pro SSN. Možnosti pozemních sledovacích segmentů jsou omezeny jejich geografickými polohami a střídáním dne a noci. Družice NEOSSat na heliosynchronní oběžné dráze kolem Země bude poskytovat nepřetržitou možnost sledování a pozorování družic v širokém rozmezí nejrůznějších oběžných drah.

"Provoz družice NEOSSat vyžaduje mimořádnou hbitost a stabilitu, která doposud nebyla u malých družic dosažena," říká David Cooper, hlavní manažer společnosti Mississagua-baseed Dynacon Inc., hlavního dodavatele družice NEOSSat a výrobce a provozovatele dřívější družice MOST. "Musí se rychle natáčet a zaujímat novou polohu několiksetkrát za den, pokaždé se přesně zastavit, držet v dohledu vzdálený cíl a velice přesně sledovat pohyb družice na dlouhém úseku její dráhy." Cooper dále dodává: "Dynacon je světovou firmou v oblasti kontrolních systémů polohy mikrosatelitů."

"Družice NEOSSat nám bude z oběžné dráhy předávat data z velké části oblohy čtyřiadvacet hodin denně," říká Alan Hildebrand (Planetary Science in the University of Calgary´s Department of Geoscience), vedoucí mezinárodního vědeckého týmu programu NESS, zaměřeného na objevování planetek. "Zpracování tak velkého množství dat, proudících z družice na Zemi, bude pro nás velkou výzvou, avšak poskytne nám také doposud nevídaný pohled na prostor, zahrnující dráhy družic kolem naší Země."

Ačkoliv dalekohled s průměrem 15 cm na palubě družice NEOSSat je menší než řada amatérských dalekohledů, jeho umístění zhruba 700 km nad zemskou atmosférou nám poskytne obrovskou výhodu při pátrání po slabých signálech pohybujících se planetek v temnotách vesmíru. Při změně orientace několiksetkrát za den během oběhu po polární dráze (jeden oběh za 100 minut) bude družice NEOSSat vysílat do řídícího centra desítky snímků při každém průletu nad územím Kanady. V mimořádně řídkém prostředí, téměř v podmínkách kosmického vakua, bude družice NEOSSat schopna detekovat planetky v případě, že se jí podaří zaregistrovat zhruba 50 fotonů světla během 100sekundové expozice.

Alan Hildebrand, který se podílí na programu pozorování planetek prostřednictvím širokoúhlého dalekohledu Baker Nunn na Rothney Astrophysical Observatory, považuje družici NEOSSat za velmi velké zlepšení výzkumu planetek a komet při jejich přiblížení k Zemi. "Družice NEOSSat objeví velký počet planetek mnohem rychleji než se dá zvládnout při pozorování ze zemského povrchu. Jejím nejzajímavějším výsledkem však pravděpodobně bude objev nových cílů pro detailní výzkum jak automatickými, tak i pilotovanými kosmickými prostředky," dodává Hildebrand. "Při pozorování na oběžné dráze kolem Země může družice NEOSSat objevit malé a pomalé asteroidy ještě před jejich průletem kolem Země a zahájit tak jejich výzkum pozemními prostředky v době, kdy se planetky budou pohybovat v blízkosti naší planety."

Projekt NESS bude především zaměřen na pátrání po asteroidech v blízkosti Slunce. Právě oblast v blízkosti Slunce je relativně bohatá na tělesa, která se mohou dostat do blízkosti Země. Navíc tato oblast je pozemními dalekohledy jen velmi obtížně pozorovatelná - překáží intenzivní záření Slunce. Získaná data bude zpracovávat univerzita v Calgary.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »