Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdo je kosmonautická velmoc?

Kdo je kosmonautická velmoc?

Možná vás odpověď překvapí. Jistě, nejde jenom o čísla – ale taky o sofistikovanost kosmických přístrojů, pozemních pracovišť a analytických mozků, ale při pohledu na zápisky z loňského roku je to více než jednoznačné...

220105.jpg
Od ledna do prosince 2004 se uskutečnilo 53 úspěšných startů nosných raket: 21 z nich, tedy více než 40 procent, přitom odlétlo v ruské režii... Do vesmíru přitom vynesly 31 umělých družic. Ať už komerčních nebo vojenských... Šlo nejen o ruské výtvory, ale také o družice pěti dalších států, plus Evropské unie. Pouze jeden start – 24. prosince rakety Tsyklon 3 (na snímku) se dvěma ukrajinskými pozorovacími satelity, přitom nevyšel.

Spojené státy americké zrežírovali 19 stratů s 21 družicemi, Evropská unie z kosmodromu Kourou tři lety s devíti satelity, Čína osm odpalů s devíti náklady a Indie jeden. Smůlu měli v roce 2004 pouze Izraelci, kterým nevyšel start vojenského satelitu.

Tři čtvrtiny všech ruských výprav přitom začalo na legendárním Bajkonuru. Pokud bychom ještě chvíli zůstali na východě, tak Rusové nyní provozují 97 družic, z nichž 81 je stále v operačním nasazení, devět slouží jako rezerva a sedm je zatím "zazimováno" pro speciální účely.

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »