Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdo je kosmonautická velmoc?

Kdo je kosmonautická velmoc?

Možná vás odpověď překvapí. Jistě, nejde jenom o čísla – ale taky o sofistikovanost kosmických přístrojů, pozemních pracovišť a analytických mozků, ale při pohledu na zápisky z loňského roku je to více než jednoznačné...

220105.jpg
Od ledna do prosince 2004 se uskutečnilo 53 úspěšných startů nosných raket: 21 z nich, tedy více než 40 procent, přitom odlétlo v ruské režii... Do vesmíru přitom vynesly 31 umělých družic. Ať už komerčních nebo vojenských... Šlo nejen o ruské výtvory, ale také o družice pěti dalších států, plus Evropské unie. Pouze jeden start – 24. prosince rakety Tsyklon 3 (na snímku) se dvěma ukrajinskými pozorovacími satelity, přitom nevyšel.

Spojené státy americké zrežírovali 19 stratů s 21 družicemi, Evropská unie z kosmodromu Kourou tři lety s devíti satelity, Čína osm odpalů s devíti náklady a Indie jeden. Smůlu měli v roce 2004 pouze Izraelci, kterým nevyšel start vojenského satelitu.

Tři čtvrtiny všech ruských výprav přitom začalo na legendárním Bajkonuru. Pokud bychom ještě chvíli zůstali na východě, tak Rusové nyní provozují 97 družic, z nichž 81 je stále v operačním nasazení, devět slouží jako rezerva a sedm je zatím "zazimováno" pro speciální účely.

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny a letadlo

Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2 Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging) Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo. Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight

Další informace »