Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdo je kosmonautická velmoc?

Kdo je kosmonautická velmoc?

Možná vás odpověď překvapí. Jistě, nejde jenom o čísla – ale taky o sofistikovanost kosmických přístrojů, pozemních pracovišť a analytických mozků, ale při pohledu na zápisky z loňského roku je to více než jednoznačné...

220105.jpg
Od ledna do prosince 2004 se uskutečnilo 53 úspěšných startů nosných raket: 21 z nich, tedy více než 40 procent, přitom odlétlo v ruské režii... Do vesmíru přitom vynesly 31 umělých družic. Ať už komerčních nebo vojenských... Šlo nejen o ruské výtvory, ale také o družice pěti dalších států, plus Evropské unie. Pouze jeden start – 24. prosince rakety Tsyklon 3 (na snímku) se dvěma ukrajinskými pozorovacími satelity, přitom nevyšel.

Spojené státy americké zrežírovali 19 stratů s 21 družicemi, Evropská unie z kosmodromu Kourou tři lety s devíti satelity, Čína osm odpalů s devíti náklady a Indie jeden. Smůlu měli v roce 2004 pouze Izraelci, kterým nevyšel start vojenského satelitu.

Tři čtvrtiny všech ruských výprav přitom začalo na legendárním Bajkonuru. Pokud bychom ještě chvíli zůstali na východě, tak Rusové nyní provozují 97 družic, z nichž 81 je stále v operačním nasazení, devět slouží jako rezerva a sedm je zatím "zazimováno" pro speciální účely.

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Totalita Lerma Španělsko

úžasný zážitek !!!! mohu jen doporučit

Další informace »