Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdo je kosmonautická velmoc?

Kdo je kosmonautická velmoc?

Možná vás odpověď překvapí. Jistě, nejde jenom o čísla – ale taky o sofistikovanost kosmických přístrojů, pozemních pracovišť a analytických mozků, ale při pohledu na zápisky z loňského roku je to více než jednoznačné...

220105.jpg
Od ledna do prosince 2004 se uskutečnilo 53 úspěšných startů nosných raket: 21 z nich, tedy více než 40 procent, přitom odlétlo v ruské režii... Do vesmíru přitom vynesly 31 umělých družic. Ať už komerčních nebo vojenských... Šlo nejen o ruské výtvory, ale také o družice pěti dalších států, plus Evropské unie. Pouze jeden start – 24. prosince rakety Tsyklon 3 (na snímku) se dvěma ukrajinskými pozorovacími satelity, přitom nevyšel.

Spojené státy americké zrežírovali 19 stratů s 21 družicemi, Evropská unie z kosmodromu Kourou tři lety s devíti satelity, Čína osm odpalů s devíti náklady a Indie jeden. Smůlu měli v roce 2004 pouze Izraelci, kterým nevyšel start vojenského satelitu.

Tři čtvrtiny všech ruských výprav přitom začalo na legendárním Bajkonuru. Pokud bychom ještě chvíli zůstali na východě, tak Rusové nyní provozují 97 družic, z nichž 81 je stále v operačním nasazení, devět slouží jako rezerva a sedm je zatím "zazimováno" pro speciální účely.

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

R3 panstarrs

Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října

Další informace »