Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdo je kosmonautická velmoc?

Kdo je kosmonautická velmoc?

Možná vás odpověď překvapí. Jistě, nejde jenom o čísla – ale taky o sofistikovanost kosmických přístrojů, pozemních pracovišť a analytických mozků, ale při pohledu na zápisky z loňského roku je to více než jednoznačné...

220105.jpg
Od ledna do prosince 2004 se uskutečnilo 53 úspěšných startů nosných raket: 21 z nich, tedy více než 40 procent, přitom odlétlo v ruské režii... Do vesmíru přitom vynesly 31 umělých družic. Ať už komerčních nebo vojenských... Šlo nejen o ruské výtvory, ale také o družice pěti dalších států, plus Evropské unie. Pouze jeden start – 24. prosince rakety Tsyklon 3 (na snímku) se dvěma ukrajinskými pozorovacími satelity, přitom nevyšel.

Spojené státy americké zrežírovali 19 stratů s 21 družicemi, Evropská unie z kosmodromu Kourou tři lety s devíti satelity, Čína osm odpalů s devíti náklady a Indie jeden. Smůlu měli v roce 2004 pouze Izraelci, kterým nevyšel start vojenského satelitu.

Tři čtvrtiny všech ruských výprav přitom začalo na legendárním Bajkonuru. Pokud bychom ještě chvíli zůstali na východě, tak Rusové nyní provozují 97 družic, z nichž 81 je stále v operačním nasazení, devět slouží jako rezerva a sedm je zatím "zazimováno" pro speciální účely.

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »