Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdy poletí loď Orion s posádkou k Měsíci?
Vít Straka Vytisknout článek

Kdy poletí loď Orion s posádkou k Měsíci?

Takhle se snad jednou proletí nad Měsícem astronauté v lodi Orion.
Autor: spaceflightnow.com

Poměrně nenápadně a líně pokračuje v USA vývoj superrakety a lodě Orion pro pilotované lety mimo zemskou orbitu. Po premiéře obřího nosiče SLS v roce 2018 bude načase vyslat astronauty k Měsíci, aby byl Orion otestován kompletně. Nebude to však možná až tak jednoduché, jak ukázalo nejnovější přezkoumání postupu práce.

Kosmická loď Orion, přeživší Obamovo zrušení programu Constellation, poprvé vzlétla do kosmu vloni v prosinci, samozřejmě ještě bez posádky (let EFT-1). Raketa Delta IV Heavy tehdy vynesla testovací prototyp velitelské sekce plus model servisního modulu ke dvěma obletům Země, na tom druhém se však Orion vzdálil skoro 6 000 km od povrchu planety, díky čemuž mohl v závěru letu předvést návrat do atmosféry o dost vyšší rychlostí než jen z dráhy typu ISS a přistání na padácích do Pacifiku. Testoval se právě tepelný štít lodi jakož i navigační a řídící algoritmy a vedoucí představitelé NASA byli s výsledkem více než spokojeni.

Orion se vrací z prvního testovacího letu vesmírem, prosinec 2014 Autor: NASA
Orion se vrací z prvního testovacího letu vesmírem, prosinec 2014
Autor: NASA
Na další start Orionu si krapet počkáme, přijít má až v roce 2018 ale na druhou stranu bude stát rozhodně za to. Premiérový start nové těžkotonážní rakety SLS (Space Launch System – budoucí nosič pilotovaných letů do hlubin vesmíru a možná i velkých meziplanetárních sond k měsícům Jupiteru či Uranu a Neptunu vstává jako Fénix z technologií raketoplánů, částečně kvůli závazkům NASA vůči kontraktorským firmám) vyšle první samostatnou a plnohodnotnou loď (i když ta posádka tam bude stále chybět) na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Orion bude létat až 70 000 kilometrů nad šedým prachem a krátery na povrchu naší družice a zkoušet svou pohonnou sílu, manévrování, komunikační a navigační systémy, řídící software. Mise má trvat asi tři týdny a završena bude opět přistáním návratové sekce v oceánu.

Není bez zajímavosti, že servisní sekci pro tuto misi vyrábí agentura ESA na základě technologií ukončeného programu zásobovacích lodí ATV. Evropa totiž musí Američanům platit každý rok zhruba 8 procent operačního rozpočtu stanice ISS, kterou ESA využívá, a kosmické agentury dávají přednost splátkám v hardwaru či službách místo peněz, Evropská kosmická agentura tak Američanům uhradí poplatky za ISS na léta 2017 až 20 servisní sekcí pro Orion, částka činí asi půl miliardy dolarů.

Animace premiéry rakety SLS Autor: NASA
Animace premiéry rakety SLS
Autor: NASA
Pomocná sekce Orionu bude obsahovat palivové nádrže, baterie dobíjené skrze čtyři solární panely, rozvodná potrubí a kabely a v neposlední řadě hypergolický motor pro větší manévry, tento motor však dodává komplet celý NASA a jde o pohonnou jednotku OMS, která spalováním monomethylhydrazinu pomáhala měnit oběžné dráhy raketoplánů. OMS má dorazit do Itálie, kde vzniká servisní modul pro Orion, počátkem příštího roku.

Zhruba ve stejné době dopraví americká firma Lockheed Martin do Kennedyho kosmického střediska velitelský modul Orionu, dokončení jeho konstrukce a testy proběhnou v hale přímo na kosmodromu.

Přesné datum startu mise EM-1 se nyní odhaduje na dobu mezi červencem a zářím 2018, NASA by chtěla vzlétnout nejpozději na podzim za tři roky. Přesný časový plán této mise má ještě letos projít revizí, tak se snad brzy dozvíme víc. Po loňském letu se NASA rozhodla pro trochu jiný návratový tepelný štít, jeho výměna však nemá způsobit zpoždění, tato obava panuje spíš u evropské servisní sekce.

První let Orionu s posádkou bude jeho třetím startem celkově a ponese označení EM-2, loď pojme čtyři lidi. Ptáte se, kdy a kam se poletí? To se ptáte dobře.

Astronauti startují v lodi Orion, zatím tedy jen v představě animátora Autor: Youtube.com
Astronauti startují v lodi Orion, zatím tedy jen v představě animátora
Autor: Youtube.com
Současný oficiální plán hovoří o srpnu 2021 a opakování předchozího letu kolem Měsíce, po 53 letech bychom se tedy dočkali takového malého opakování mise Apollo 8. Plány první pilotované mise Orionu však procházely v uplynulých týdnech poctivou revizí za účasti nezávislé komise v ředitelství NASA ve Washingtonu a výsledek byl ne zrovna optimistický: pravděpodobnější datum startu z hlediska rizik, hrozících pilotovanému letu, se posunulo na duben 2023. Aby bylo jasno, NASA bude pokračovat v přípravách na srpen 2021, přespříští jaro je odhad revizní komise a vesmírná agentura se zavázala odstartovat s lidmi v Orionu nejpozději k tomuto datu.

První let vesmírem s posádkou přinese křest ohněm pro systémy, které dodávají do velitelské sekce kyslík, filtrují z atmosféry CO2, kontrolují teplotu na palubě a vlhkost vzduchu.

Je však již téměř vyloučeno, že by první posádka v Orionu zamířila k zachycenému asteroidu u Měsíce, tato mise možná přijde na řadu později, navíc i pokud by se podařilo vypustit v roce 2019 robotické plavidlo k zachycení blízkozemní planetky a její odvlečení na lunární orbitu, tyto operace zaberou pět až šest let.

Není zatím jasné, zda Evropa dodá servisní sekci i pro let s astronauty, to se uvidí podle výsledků letu EM-1 v roce 2018, pokud by však ESA pokračovala ve výrobě servisních modulů i pro mise s astronauty do hlubin vesmíru, možná by to pro ni skýtalo šanci „propašovat“ do posádek své astronauty.

Komise v ředitelství NASA se zaměřila i na cenu celého podniku: vývoj Orionu – započal roku 2005 – do okamžiku prvního startu s astronauty si vyžádá asi 17 miliard dolarů (přes 400 miliard korun), vývoj rakety SLS v okamžiku prvního vypuštění v roce 2018 bude ukazovat 7 miliard dolarů (170 miliard korun).

Unikátní momentka: plameny, signalizující vstup do atmosféry, zachytila kamera na palubě Orionu v prosinci 2014 Autor: NASA
Unikátní momentka: plameny, signalizující vstup do atmosféry, zachytila kamera na palubě Orionu v prosinci 2014
Autor: NASA
NASA si však i přes tento těžký rozjezd slibuje od programu světlé zítřky pilotované kosmonautiky. Po premiérové misi s posádkou hodlá vypustit sestavu SLS/Orion k letu do hlubokého vesmíru každý rok, pokud dovolí rozpočet. Kosmické výstupy, testy připojených obytných sekcí pro astronauty a snad i výzkum přivlečených asteroidů, to vše v okolí Měsíce, mají vydláždit americkým astronautům cestu na Mars.

„Je důležité říct, že stavíme velký program,“ uvedl Robert Lightfoot, manažer NASA na středeční tiskovce. „Na Orionu stavíme program pilotovaného průzkumu vesmíru pro několik dalších desetiletí.“

I přes mediální optimismus NASA je nutné připustit, že její pilotovaný program je nastaven poněkud nešťastně, agentura navíc posílá další miliardy dolarů firmám SpaceX a Boeing na vývoj lodí, které budou Američany vozit na stanici ISS. Kosmický program je také samozřejmě závislý na rozhodnutích vládnoucí administrativy. Barack Obama obhájil svůj úřad ve volbách do ledna 2017, uvidíme, jaký pohled na dobývání vesmíru bude mít jeho nástupce. Program SLS/Orion se možná urychlí, možná ještě více zpomalí, možná zanikne úplně jako výše zmíněný Constellation po Obamově nástupu do Bílého domu.

Pokud odhlédneme od federálního kosmického programu, nalezneme plány na dobytí Marsu coby vrchol existence u soukromé firmy SpaceX. Její plány jsou však teprve v samém zárodku a představují mnohem většího „holuba na střeše“ než SLS a Orion, firma navíc ve vývoji pilotované verze lodi Dragon v mnohém těží z technologií a financí agentury NASA.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 3. 8. 2015
[2] Spaceflightnow.com 16. 9. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Space launch system, Kosmická loď Orion, Cesta na Mars, SpaceX


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »