Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ke stanici ISS míří nová loď s novými kosmonauty
Vít Straka Vytisknout článek

Ke stanici ISS míří nová loď s novými kosmonauty

Loď Sojuz ve vesmíru
Loď Sojuz ve vesmíru
V pátek 8. října z Bajkonuru odstartoval první člen nové rodiny ruských lodí Sojuz s označením TMA-01M. Při startu v něm seděli tři lidé, kteří se po příletu na Mezinárodní kosmickou stanici připojí k třem již přítomným a pomohou jim opět dosáhnout čísla šest v počtu členů dlouhodobé posádky. V současné chvíli Sojuz létá na oběžné dráze samostatně a kosmickou stanici "dohání". Než ji dožene, pojďme se trochu blíže seznámit s jeho posádkou a samotnou lodí.

Páteční start Sojuzu jsme vám přiblížili v našem online přenosu. Vzlet proběhl podle plánu v 1:10 SELČ (5:10 místního času v Kazachstánu).

Tři křesla v lodi obsadili tito kosmonauté:

Velitel Alexandr Jurievič Kaleri (Rusko) - Na fotografii uprostřed

Posádka Sojuzu TMA-01M
Posádka Sojuzu TMA-01M
Kaleri se narodil 13. května 1956 v Yurmale, Lotyšsko. Roku 1973 zde dokončil střední školu a nastoupil na Moscow Institute of Physics and Technology. Roku 1979 získal titul bakalář v oblasti letové dynamiky. O čtyři roky později dokončil na stejném institutu aspirantskou práci o mechanice kapalin, plynů a plasmy.
Po studiích nastoupil do ruské konstrukční kanceláře Energia, kde pracoval na experimentu Astra pro stanici Saljut-7, na vývoji raket a stanice Mir. Nalétal 22 hodin na L-39 a absolvoval i 14 seskoků padákem. Členem oddílu kosmonautů se stal na konci roku 1986. Do kosmu se vydává popáté. Třikrát byl členem posádky stanice Mir (mimo jiné zde v únoru 1997 pomáhal uhasit požár, při své třetí návštěvě Miru se stal členem jeho vůbec poslední posádky, která připravovala stanici na zánik v atmosféře) a jednou dlouhodobě pracoval na ISS (Expedice 8 na přelomu let 2003 a 2004). Ve vesmíru dosud strávil celkem 610 dní (rekord drží ruský kosmonaut Sergej Krikaljov s 803 dny během šesti misí).

Palubní inženýr číslo 1 Oleg Ivanovič Skripočka (Rusko) - vpravo
Narozen 24. prosince 1969 v Nevinnomysku, region Stavropol, Rusko. Roku 1987 maturoval na střední škole v Zaporozhye, zaměřené na matematiku a fyziku. Zde byl členem Skupiny mladých kosmonautů. Poté nastoupil na Bauman State Technical University, kde získal roku 1993 titul bakaláře ve strojním inženýrství. Pracoval v konstrukční kanceláři Energia jako mechanik v projektovém oddělení. Po získání titulu povýšil v Energii na inženýra a pracoval na vývoji pozemního vybavení pro kosmické lety a v testovacím oddělení. Skripočka je prvotřídní skokan s třemi sty seskoky padákem. Páteční start do vesmíru byl jeho prvním.

Palubní inženýr číslo 2 Scott J. Kelly (USA) - vlevo
Narozen 21. února 1964 v Orange, New Jersey. Maturoval roku 1982 na Mountain High School ve West Orange, o pět let později získal titul bakaláře v elektro-inženýrství na State University of New York Maritime College a roku 1996 další titul v oblasti leteckých systémů na University of Tennessee.
Po studiích létal jako námořní a poté testovací pilot, nalétáno má přes 4000 hodin na více než 30 různých strojích. Do oddílu astronautů byl vybrán v dubnu 1996.
Má za sebou dva starty do vesmíru na palubách raketoplánů, v prosinci 1999 se zúčastnil jako pilot raketoplánu Discovery servisní mise STS-103 k Hubbleovu teleskopu a v srpnu 2007 startoval k ISS na palubě raketoplánu Endeavour jako velitel mise STS-118. Ve vesmíru dosud strávil asi 21 dní. Po odletu Sojuzu TMA-19 na konci listopadu převezme velení stanice.

Scott Kelly se svým bratrem Markem
Scott Kelly se svým bratrem Markem
Pikantností je, že Scott Kelly se stane prvním člověkem, který se ve vesmíru setká se svým příbuzným. 27. února 2011 má ke stanici ISS odstartovat raketoplán Endeavour STS-134 pod velením Marka Kellyho, který je Scottovým bratrem-dvojčetem.

Nová generace lodí Sojuz

Mezinárodní kosmická stanice je od jara 2002 obsluhována loděmi Sojuz TMA, kterých u stanice zatím zakotvilo celkem 19, toto je první demonstrační let nové vylepšené verze Sojuzu TMA-M.
Loď Sojuz TMA-M je lehčí a výkonnější, dočkala se změn jak v oblasti hardwaru tak i softwaru. 36 zastaralých přístrojů bylo nahrazeno 19 moderními jednotkami, celková hmotnost lodě klesla o 70 kg, čímž se výrazně zvýšila možnost přepravy nákladu. Kabina pro kosmonauty dostala nové a jednodušší ovládací prvky, loď má nový počítač a software pro řízení letu, který byl testován při misích bezpilotních lodí Progress. Zmodernizován byl i chladící systém lodi. Tuto "inventuru" si Sojuz určitě zasloužil, protože po ukončení letů raketoplánů příští rok to bude jediný prostředek pro dopravu lidí na trase Země-ISS a zpět.

Schéma modernizací lodi Sojuz
Schéma modernizací lodi Sojuz
Premiérový start nové lodi proběhl vcelku úspěšně, jen asi půl hodiny před vzletem se vyskytly jakési blíže nespecifikované potíže, kvůli kterým se velitel Kaleri musel odpoutat z křesla a zjednat v kabině nápravu. Nebylo oznámeno, zda tyto potíže měly co dělat s novými systémy.

Ať tak či tak, loď Sojuz TMA-01M má do cíle dorazit v neděli 10. října ve 2:02 SELČ a připojit se k modulu Poisk.

Zdroje:

Životopisy posádky na webu NASA:

Články na webu spaceflightnow.com:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »