Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kolik váží Mezinárodní kosmická stanice?

Kolik váží Mezinárodní kosmická stanice?

Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
Před několika dny se k Mezinárodní kosmické stanici ISS připojila ruská zásobovací loď Progress M-50 (start 11. 8. 2004). Její let ke stanici tentokrát trval 3 dny místo obvyklých dvou dnů. Cílem bylo ušetřit co nejvíce pohonných látek na palubě zásobovací lodě.

Na palubě "náklaďáku" se nacházelo přibližně 2,5 tuny nejrůznějšího nákladu: zásoby pohonných látek pro korekční raketové motory stanice, zásoby vody, potřebné vybavení a přístroje pro vědecké experimenty, 28 malých kontejnerů s potravinami, osobní balíčky pro současnou i budoucí posádku stanice, jejíž start je naplánován na 9. října 2004 apod. "Spižírna" stanice bude doplněna čerstvým ovocem a zeleninou, palubní lékárnička novými léky - to vše musí kosmonauti přemístit z útrob zásobovací lodi Progress na palubu stanice ISS.

Zásobovací loď Progress M-50 bude mít kromě dopravy zásob ještě jeden zajímavý úkol - "zvážit" Mezinárodní kosmickou stanici. Ta za dobu své existence na oběžné dráze kolem Země (první modul Zarja byl vypuštěn 20. 11. 1998) notně "přibrala na váze". Postupně se k ní připojilo několik dalších modulů, několikrát byly doplňovány její palivové nádrže, palivo bylo zase postupně spotřebováváno na nutné průběžné zvyšování oběžné dráhy stanice (korigování poklesu výšky v důsledku odporu atmosféry) či jiné manévry, na její palubu bylo dovezeno velké množství nářadí a vědeckých přístrojů, zásoby vody, vzduchu a potravin (které kosmonauti postupně spotřebovávali) a další nejrůznější materiály. Ze stanice byl odstraňován nejrůznější odpad (buď na palubě raketoplánu, nebo na palubě "starých" zásobovacích lodí Progress, které po oddělení od stanice shořely v zemské atmosféře i s odpadky).

Jaká je však skutečná současná hmotnost stanice se přesně neví. A pomocí zásobovací lodi Progress M-50 se to technici z řídícího střediska chystají zjistit. Zvážit celou stanici ISS pomocí nějaké obří váhy je na oběžné dráze kolem Země nemožné.

Jak už bylo uvedeno výše, k tomuto experimentu bude využita zásobovací loď, která je připojena ke stanici. Bude využito známých zákonů nebeské mechaniky. Přesná hmotnost zásobovací lodi je známa, známý je také tah jejího raketového motoru. Je nutno pouze změřit hodnotu zrychlení Mezinárodní kosmické stanice ISS, které jí raketový motor zásobovací lodi udělí. Pak už jen přijdou na řadu jednoduché matematické výpočty a skutečná současná hmotnost stanice bude vypočítána s přesností ą 2 %.

O tomto neobvyklém experimentu informoval Vladimir Solovjov, ředitel ruského řídícího centra.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »