Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kolik váží Mezinárodní kosmická stanice?

Kolik váží Mezinárodní kosmická stanice?

Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
Před několika dny se k Mezinárodní kosmické stanici ISS připojila ruská zásobovací loď Progress M-50 (start 11. 8. 2004). Její let ke stanici tentokrát trval 3 dny místo obvyklých dvou dnů. Cílem bylo ušetřit co nejvíce pohonných látek na palubě zásobovací lodě.

Na palubě "náklaďáku" se nacházelo přibližně 2,5 tuny nejrůznějšího nákladu: zásoby pohonných látek pro korekční raketové motory stanice, zásoby vody, potřebné vybavení a přístroje pro vědecké experimenty, 28 malých kontejnerů s potravinami, osobní balíčky pro současnou i budoucí posádku stanice, jejíž start je naplánován na 9. října 2004 apod. "Spižírna" stanice bude doplněna čerstvým ovocem a zeleninou, palubní lékárnička novými léky - to vše musí kosmonauti přemístit z útrob zásobovací lodi Progress na palubu stanice ISS.

Zásobovací loď Progress M-50 bude mít kromě dopravy zásob ještě jeden zajímavý úkol - "zvážit" Mezinárodní kosmickou stanici. Ta za dobu své existence na oběžné dráze kolem Země (první modul Zarja byl vypuštěn 20. 11. 1998) notně "přibrala na váze". Postupně se k ní připojilo několik dalších modulů, několikrát byly doplňovány její palivové nádrže, palivo bylo zase postupně spotřebováváno na nutné průběžné zvyšování oběžné dráhy stanice (korigování poklesu výšky v důsledku odporu atmosféry) či jiné manévry, na její palubu bylo dovezeno velké množství nářadí a vědeckých přístrojů, zásoby vody, vzduchu a potravin (které kosmonauti postupně spotřebovávali) a další nejrůznější materiály. Ze stanice byl odstraňován nejrůznější odpad (buď na palubě raketoplánu, nebo na palubě "starých" zásobovacích lodí Progress, které po oddělení od stanice shořely v zemské atmosféře i s odpadky).

Jaká je však skutečná současná hmotnost stanice se přesně neví. A pomocí zásobovací lodi Progress M-50 se to technici z řídícího střediska chystají zjistit. Zvážit celou stanici ISS pomocí nějaké obří váhy je na oběžné dráze kolem Země nemožné.

Jak už bylo uvedeno výše, k tomuto experimentu bude využita zásobovací loď, která je připojena ke stanici. Bude využito známých zákonů nebeské mechaniky. Přesná hmotnost zásobovací lodi je známa, známý je také tah jejího raketového motoru. Je nutno pouze změřit hodnotu zrychlení Mezinárodní kosmické stanice ISS, které jí raketový motor zásobovací lodi udělí. Pak už jen přijdou na řadu jednoduché matematické výpočty a skutečná současná hmotnost stanice bude vypočítána s přesností ą 2 %.

O tomto neobvyklém experimentu informoval Vladimir Solovjov, ředitel ruského řídícího centra.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »