Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická navigace podle pulsarů

Kosmická navigace podle pulsarů

satelit.jpg
Pracovníci americké organizace DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency - Agentura pokročilých obranných výzkumných projektů) se zabývá vývojem navigačního systému, který by ke své činnosti využíval kosmické zdroje rentgenového záření.

Projekt se jmenuje XNAV (X-ray Source-based Navigation for Autonomous Position Determination - autonomní určení polohy s využitím navigace podle rentgenových kosmických zdrojů). Grant na rozpracování této myšlenky získala společnost Ball Aerospace & Technologies Corp. Jako kosmické zdroje rentgenového záření budou v systému využívány například pulsary.

Využitím známých poloh vzdálených rentgenových pulsarů bude možné určit u kosmických sond, vypuštěných do vzdálených oblastí vesmíru, polohy s přesností několika stovek metrů. Předpokládá se, že by tato technologie mohla být využita také pro umělé družice Země, které by tak mohly "dublovat" současný navigační systém GPS.

Se společností Ball Aerospace budou na projektu spolupracovat také Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Los Alamos National Laboratory a National Institutes of Standards and Technology. Pomocí systému XNAV budou kosmické sondy autonomně určovat čas, svoji přesnou polohu ve vesmíru a směr letu.

Zdroj: ballaerospace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »