Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická navigace podle pulsarů

Kosmická navigace podle pulsarů

satelit.jpg
Pracovníci americké organizace DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency - Agentura pokročilých obranných výzkumných projektů) se zabývá vývojem navigačního systému, který by ke své činnosti využíval kosmické zdroje rentgenového záření.

Projekt se jmenuje XNAV (X-ray Source-based Navigation for Autonomous Position Determination - autonomní určení polohy s využitím navigace podle rentgenových kosmických zdrojů). Grant na rozpracování této myšlenky získala společnost Ball Aerospace & Technologies Corp. Jako kosmické zdroje rentgenového záření budou v systému využívány například pulsary.

Využitím známých poloh vzdálených rentgenových pulsarů bude možné určit u kosmických sond, vypuštěných do vzdálených oblastí vesmíru, polohy s přesností několika stovek metrů. Předpokládá se, že by tato technologie mohla být využita také pro umělé družice Země, které by tak mohly "dublovat" současný navigační systém GPS.

Se společností Ball Aerospace budou na projektu spolupracovat také Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Los Alamos National Laboratory a National Institutes of Standards and Technology. Pomocí systému XNAV budou kosmické sondy autonomně určovat čas, svoji přesnou polohu ve vesmíru a směr letu.

Zdroj: ballaerospace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »