Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická procházka dvou Timů

Kosmická procházka dvou Timů

Kosmická vycházka dvou Timů
Autor: ESA

Pokud pominu nejmladší generaci, tak asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že asi každý někdy viděl americký seriál Kutil Tim. Asi není potřeba připomínat, že technické zlepšováky hlavního hrdiny se jen málokdy daly označit za úspěšné. A vida – náhoda tomu chtěla, že se jmenovci seriálové postavy sešli na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a 15. ledna je čeká společný výstup do otevřeného prostoru. Všichni ale očekávají, že jejich práce bude o poznání spolehlivější, než na co jsme od „Tima“ zvyklí z televizního seriálu.

Tim Peake z Velké Británie a Tim Kopra z USA v těchto dnech připravují své skafandry pro výstup, který je naplánován na pátek 15. ledna. Americký astronaut bude při tomto výstupu velitelem a na jeho skafandru najdeme červené pruhy. Astronautům do jejich skafandrů pomohou jejich kolegové Scott Kelly a Sergej Volkov. Hlasem, který je bude ze Země provádět všemi postupy bude astronaut Reid Wieseman.

Tim Peake během pozemních zkoušek ve skafandru Autor: ESA
Tim Peake během pozemních zkoušek ve skafandru
Autor: ESA
V den D začne hlavní příprava obou astronautů tím, že se „rozdýchají“. Ačkoliv to může znít neobvykle, má to svůj důvod. Rozdýchávat se totiž budou v čisté kyslíkové atmosféře, aby ze svého krevního oběhu vypudili co nejvíce dusíku. Ve skafandrech je totiž nižší tlak, než na stanici (kupříkladu kvůli snazšímu ohýbání kloubů na skafandru). Pokud by se astronauti nerozdýchali v kyslíkové atmosféře, hrozila by jim kesonová nemoc podobně jako potápěčům, kteří se rychle vynoří. Dusík v krevním řečišti by vytvořil bublinky jako když otevřete sodovku. Následky na zdravotní stav si asi každý dokáže představit.

Pětatřicátý americký výstup má trvat okolo šesti hodin a NASA TV jej bude vysílat živě (na našem webu najdete krátký článek s oknem přehrávače). Až se astronauti obléknou do skafandrů, přepnou je na vnitřní baterie a v tu chvíli oficiálně začne jejich výstup. Po odčerpání atmosféry z přechodové komory modulu Quest se otevře její kryt, což je naplánováno na 13:55 našeho času.

SSU (Sequential Shunt Units) Autor: ESA
SSU (Sequential Shunt Units)
Autor: ESA
Astronauti si nejprve navzájem zkontrolují, že jejich parťák má skafandr oblečený správně a také, že má s sebou všechno potřebné vybavení. Tim Kopra pak zamíří k součástce SSU (Sequential Shunt Units), která selhala v květnu 2014. Až Tim Kopra vydá pokyn, vydá se na cestu i Tim Peake. Pohyb po exteriéru stanice není vůbec jednoduchý. Skafandry nemají pohyblivé nohy a tak se astronauti pohybují jen s pomocí rukou. Neustále přitom musí být připoutáni k madlům, aby náhodou neodpluli do prostoru a kromě toho musí sledovat, za co se chytají – některé části jsou určeny k připojení, jiné jsou křehké a astronaut se jich nesmí dotknout.

Modře josu vyznačena místa, kterých se astronauti při přesunu mohou držet Autor: ESA
Modře josu vyznačena místa, kterých se astronauti při přesunu mohou držet
Autor: ESA

Konkrétně tento přesun bude docela dlouhý, astronauti se budou muset vydat téměř až na konec ISS. Samotný přístroj je ve své podstatě velká hranatá krabice opatřená elektrickými konektory a mechanickými pojistkami proti nesprávné instalaci. Odstranění staré SSU nebude složité – na místě ji drží jen jeden šroub. Poté podá Peake náhradní díl Koprovi, který jej nainstaluje. Není to ale nic snadného – přes přepínač teče vysoký proud a proto je potřeba, aby byl umístěný velmi přesně, s čímž pomůže i britský astronaut.

Zatímco pozemní týmy budou kontrolovat stav nově zapojeného komponentu, Timové zamíří k přechodové komoře, do které uloží poškozený kus SSU, který se později vrátí na zemi kvůli detailní inspekci. Dlouhá cesta od přechodové komory k místu, kde je SSU uložen způsobuje, že v téhle fázi budou mít astronauti za sebou zhruba tři hodiny výstupu.

Ventil, který bude Tim Kopra instalovat Autor: ESA
Ventil, který bude Tim Kopra instalovat
Autor: ESA
Rovnou na něm bude čekat další úkol v podobě instalace kabelů. Tato činnost provází „spacewalkery“ již poměrně dlouho, leč kabelů je potřeba mnoho a najednou se natáhnout nedají. Astronauti si nejprve z přechodové komory vezmou potřebnou kabeláž a Tim Kopra si ještě udělá malou odbočku. V únoru 2015 byl při výstupu a přípravách na přesun modulu Leonardo odstraněn ventil, který tam Američan nyní nainstaluje. Kromě toho povolí i jeden šroub, který je potřeba mít uvolněný předtím, než se v budoucnu připojí přechodový tunel PMA.

Během této doby začne Peake natahovat a upevňovat 28 metrů dlouhý kabel, který začíná na modulu Destiny. Jeho cesta povede kolem uzlového modulu Unity na centrální část příhradové konstrukce Z1, kde zapojí druhý konec. Pokládání kabelu by mělo trvat zhruba tři hodiny. Tim Kopra po instalaci ventilu odstraní z uzlového modulu Harmony světlo, které přestalo svítit. Po odpojení vlastní světla odpojí i jeho konektor, který následně zakryje ochranným krytem a světlo pak uloží do brašny.

Pokud by byli astronauti mimořádně šikovní, jsou pro ně připraveny i bonusové úkoly. Ty mohou být splněny, ale není to životně důležité. Jde třeba o instalaci dalšího kabelu, nebo odstranění elektrických pozůstatků z doby, kdy ke stanici létaly raketoplány. Většinou platí, že se tyto bonusové úkoly v případě nesplnění posouvají do dalších výstupů.

Interiér přechodového modulu Quest Autor: ESA
Interiér přechodového modulu Quest
Autor: ESA
Po šesti hodinách a 20 minutách se astronauti vrátí zpět do přechodové komory. Žízní trpět nebudou – v helmě se mohou napít pomocí nádobky s brčkem. Určitě ale budou mít hlad, protože po dobu výstupu nemohou nic jíst – dříve byla v helmě proteinová tyčinka, ale od toho se poslední dobou ustoupilo. Stejně tak se budou těšit i na toaletu – jejich skafandry sice obsahují velké pleny, ale přecijen pokud se to dá vydržet…

Zapomínat nesmíme ani na fyzickou únavu. Ačkoliv se to možná nezdá, tak šestihodinová šichta vně ISS je opravdu úctyhodná „makačka“ především na horní polovinu těla – i když mají skafandry snížený tlak, tak je okolní vakuum navíc nafoukne a vytvrdí, což pohyb ještě více komplikuje. Zvláště když si uvědomíme, že astronauti postupně i přes pravidelné cvičení ztrácí svalovou hmotu.

Po 25 minutách úklidu a kontrolách skafandrů a komory začne její napouštění vzduchem, což trvá okolo pěti minut. Za odklopnými dveřmi už budou čekat Scott Kelly a Sergej Volkov, kteří Timům pomohou svléci jejich skafandry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blogy ESA
[2] ESA
[3] Kosmonautix

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Eva, Kosmická vycházka, ISS


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »