Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická slunečnice a výzkum exoplanet

Kosmická slunečnice a výzkum exoplanet

Kosmická slunečnice může fotografovat povrchy exoplanet Autor: NASA, JPL
Kosmická slunečnice může fotografovat povrchy exoplanet
Autor: NASA, JPL
Kosmický dalekohled, který vypadá jako obří vesmírná slunečnice, může být jednoho dne použit k pořízení fotografií kamenných planet podobných Zemi, které obíhají kolem blízkých hvězd. Prototyp konstrukce schopné použití, tzv. koronograf (stínítko hvězd), vyvíjí NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.

Pokračuje honba za planetami, které se podobají Zemi svojí velikostí, stavbou a teplotou. Kamenné planety se správnou teplotou pro výskyt kapalné vody – na nichž není ani příliš horko, ani příliš zima – mohou být vhodnými kandidáty pro život mimo Sluneční soustavu. Kosmická observatoř NASA s názvem Kepler objevila stovky planet obíhajících kolem hvězd, tzv. exoplanet, z nichž některé jsou o něco větší než Země a nacházejí se v oblasti označované jako obyvatelná zóna.

Vědci se všeobecně domnívají, že je pouze otázkou času, než objevíme dokonalého dvojníka naší Země. Příštím krokem bude pořízení fotografií a určení charakteristik jejich spekter, tj. chemického složení, která poskytují zřejmé vodítko, zda tyto planety mohou být vhodné pro život. Kosmická clona výše zmiňované observatoře je konstruována tak, aby pomohla pořizovat snímky planet na základě blokování mimořádně silného záření jejich mateřských hvězd. Konstrukce takového stínítka je obdobou případu, když si nataženou rukou zastíníme Slunce, pokud nám svítí do očí.

Navrhované stínítko může být vypuštěno společně s dalekohledem. Jakmile bude ve vesmíru odděleno od rakety i observatoře, dojde k rozložení „okvětních plátků“ a následně bude tato kosmická clona navedena do požadované pozice. Při průměru clony 34 metry by bylo možné v blízkosti hvězd pozorovat planety, které budou mít jasnost pouhé jedné desetimiliardtiny jasnosti mateřské hvězdy. Obdobných návrhů bylo již vypracováno několik, o realizaci kosmického exempláře zatím nebylo rozhodnuto.

Největším lovcem exoplanet byla kosmická observatoř NASA s názvem Kepler, která sledovala asi 150 000 hvězd na hranicích souhvězdí Lyry a Labutě. K odhalování přítomných planet využívala metodu tzv. tranzitu, kdy planeta na chvíli zakryje mateřskou hvězdu. Tím dojde k nepatrnému, ale měřitelnému, poklesu jasnosti hvězdy. Z vědeckých dat družice astronomové „vytáhli“ více než 3800 kandidátů na exoplanety.

NASA připravuje na rok 2017 vypuštění družice Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) k pozorování exoplanet u hvězd ve vzdálenosti několik set světelných let. Bude pracovat na podobném principu jako družice Kepler. Jestliže Kepler pozoroval pouze malý úsek oblohy na rozhraní souhvězdí Lyry a Labutě, TESS bude mít za úkol prozkoumat téměř celou oblohu.

Evropská kosmická agentura ESA vypustila v roce 2006 družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejímž úkolem bylo mj. pátrat po exoplanetách na základě měření poklesu jasnosti hvězd při jejich „zákrytu“ obíhající planetou. Nyní ESA schválila projekt dokonalejší kosmické observatoře určené k objevování exoplanet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.

Koncept evropské kosmické observatoře PLATO Autor: ESA
Koncept evropské kosmické observatoře PLATO
Autor: ESA
Start nové mise pojmenované PLATO je předběžně naplánován na období 2022 až 2024. Vesmírná observatoř bude navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km, v opačném směru od Země než Slunce. Z tohoto místa bude sledovat oblohu minimálně po dobu 6 let prostřednictvím 34 malých dalekohledů uspořádaných do jednoho teleskopu za účelem sledování velkého množství hvězd. Bude u nich hledat důkazy přítomnosti obíhajících planet. Název mise PLATO je zkratkou celého označení PLAnetary Transits and Oscillations of stars (tranzity planet a oscilace hvězd).

Uvažovalo se i o projektu družice CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite), což je malá mise ke sledování tranzitů exoplanet. Měla by se zaměřit na 50 známých hvězd, u kterých jsou známy velké exoplanety. Cílem družice CHEOPS je pátrání po dalších malých planetách velikosti Země.

Sledování exoplanet se bude věnovat i připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem JWST (James Webb Space Telescope). Až čtvrtinu pozorovacího času by mohl věnovat právě této problematice. S jeho startem se počítá v roce 2018.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »