Kosmická sonda SOHO již 25 roků sleduje Slunce

Autor: SOHO (ESA & NASA)
Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) oslavila již 25 let nepřetržitého výzkumu Slunce. Dvě a půl dekády vědeckých pozorování je důležitým milníkem pro jakoukoliv kosmickou misi. Avšak když jubilující sonda, která byla zkonstruována pouze na dvouletou životnost a stále ještě operuje v oblasti mimo ochranu zemským magnetickým polem, je to nefalšovaný triumf v historii kosmického výzkumu.
Sonda SOHO byla vypuštěna 2. prosince 1995. Poté byla navedena do Lagrangeova libračního bodu L1 ve vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů od Země ve směru ke Slunci. Má tak ničím nerušený a nepřetržitý výhled na naši denní hvězdu.
Cílem mise byly tři hlavní vědecké úkoly. Zaprvé studium dynamiky a struktury slunečního nitra. Druhým úkolem byl výzkum, proč vnější atmosféra Slunce, známá jako korona, je mnohem teplejší než fotosféra představující povrch Slunce. A zatřetí to bylo zjištění, kde a jak je urychlován sluneční vítr, což je proud nabitých částic vyvrhovaných ze Slunce.
Téměř 6 000 vědeckých článků vycházejících na základě dat ze sondy SOHO bylo publikováno v renomovaných časopisech. Většina z nich představuje významný pokrok v našem chápání původních vědeckých úkolů sondy. Kromě toho sonda pořídila 30 000 záznamů výronů koronální hmoty a zhruba 20 miliónů fotografií.
Kromě výzkumu, jak Slunce pracuje a jak funguje, je sonda SOHO velmi produktivním objevitelem komet v dosavadní historii jejich pozorování. Na svém kontě má více než 4 000 miniaturních ledových těles, která se na své cestě přiblížila do těsné blízkosti Slunce a která bychom jinak neměli možnost pozorovat.
Autor: ESA
Jestliže Země leží ve směru šíření výronu koronální hmoty, může to spustit závažnou geomagnetickou bouři, která může poškodit satelity na oběžné dráze kolem Země, přerušit telekomunikační spojení, ohrozit astronauty a elektrická vedení vystavená nebezpečným prudkým změnám elektrických polí a způsobit výpadky elektrického proudu. Společně tyto úkazy a jejich důsledky jsou hovorově označovány jako sluneční bouře.
„Důvod, proč je SOHO nyní důležité pro výzkum kosmického počasí, je pochopení toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi,“ říká Bernhard Fleck, vědecký pracovník a manažer mise za evropskou část projektu SOHO.
Před startem sondy SOHO zkoumala Slunce celá řada vědeckých misí zaměřených na studium naší denní hvězdy. Například NASA vypustila v poslední době sluneční družici SDO (Solar Dynamics Observatory) a dále sondu k detailnímu výzkumu Slunce z rekordně malé vzdálenosti s názvem Parker Solar Probe. Nedávno ji následovala sonda ESA s názvem Solar Orbiter. A sonda SOHO pořád ještě zůstává svým způsobem unikátní, protože jediná nese na své palubě koronograf sledující Slunce nepřetržitě, a to je pro astronomy nedocenitelné.
Pětadvacetiletá mise SOHO však nebyla bez problémů. Dva a půl roku po startu – 25. června 1998 – téměř ukončila svoji činnost v průběhu obvyklého manévru sondy. Kontakt s ní byl ztracen a někteří předpovídali, že SOHO je nadobro ztraceno. Nicméně technický tým se odmítl vzdát a po usilovné práci v průběhu tří měsíců se podařilo koncem září 1998 uvést sondu zpět do provozu. I další problémy se podařilo vyřešit a sonda nadále funguje.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí