Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

Lunar Reconnaissance Orbiter
Lunar Reconnaissance Orbiter
Zástupci NASA prohlásili ve čtvrtek 21. 5. 2009, že cílem červnové mise k Měsíci bude prozkoumat jeho povrch za účelem výběru vhodných míst pro přistání budoucích astronautů a vyhledání zdrojů vody, což by umožnilo lidem pracovat, případně dlouhodobě pobývat na nejbližším souputníku naší planety.

NASA doufá, že dvojice sond bude úspěšná. Jedna sonda bude zkoumat povrch Měsíce a pátrat po přítomnosti vody z oběžné dráhy, zatímco druhá sonda tvrdě narazí do povrchu, přičemž dojde k vyvržení části měsíčního materiálu. Tuto událost budou sledovat jak pozemní dalekohledy, tak i sonda na oběžné dráze kolem Měsíce.

"Musíme získat tyto důležité informace pro zajištění bezpečného návratu amerických astronautů na povrch Měsíce pro uskutečnění jeho podrobného průzkumu," říká Mike Wargo, vedoucí týmu vědců, zabývajících se výzkumem Měsíce.

Tato mise bude zaměřena na málo známé oblasti v okolí měsíčních pólů, doufajíc v potvrzení zpráv o velkých zásobách vodíku a možného vodního ledu. Led však nebyl objeven v rovníkových oblastech, které byly podrobně studovány v rámci pilotovaných letů, uskutečněných v minulém století.

Logo projektu Lunar Reconnaissance Orbiter
Logo projektu Lunar Reconnaissance Orbiter
Dvojici sond vynese směrem k Měsíci nosná raketa Atlas 5, jejíž start se uskuteční 17. 6. 2009 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. "Pomocí kosmických sond budeme zjišťovat možné zásoby vodního ledu v oblastech kolem měsíčních pólů, v místech, která jsou ve skutečnosti neustále ponořena do stínu - nikdy zde nesvítí Slunce," dodává Wargo.

Krátery, které jsou permanentně ukryté ve stínu a které "neviděly" sluneční světlo po dobu jedné či dvou miliard let, mohou při teplotách kolem -200 °C obsahovat depozity vodního ledu. Projektový manažer Dan Andrews se domnívá, že objev ledu by byl rozhodujícím faktorem pro realizaci budoucích pilotovaných letů na Měsíc. Led může poskytovat nejen vodu, ale i kyslík pro kosmonauty a okysličovadlo jako součást pohonných hmot raketových motorů.

Kosmická sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), vybavená sedmi vědeckými přístroji ke studiu teploty, topografie, radioaktivity a množství vodíku, bude obíhat kolem Měsíce po nízké polární dráze ve výšce 50 km nad povrchem, vytvářet trojrozměrné mapy a zjišťovat další informace zhruba o 100 oblastech, ve kterých mohou v budoucnu přistát pilotované výpravy. Tyto oblasti budou snímány s rozlišením detailů o velikosti jednoho metru.

LCROSS - sonda NASA, která dopadne na povrch Měsíce
LCROSS - sonda NASA, která dopadne na povrch Měsíce
Další kosmická sonda LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite) se doslova zřítí rychlostí téměř 9 000 km/h na měsíční povrch v některém z kráterů, které jsou trvale ponořeny do stínu. Tato srážka, která je naplánována na říjen letošního roku, způsobí vyvržení měsíční horniny do výšky téměř 10 km, což umožní sondě LRO zjistit přítomnost vodního ledu při průletu vyvrženým materiálem zhruba 4 minuty po vlastním impaktu. Přestože tato srážka bude ve skutečnosti dílem několika minut, může být z povrchu Země pozorovatelná pomocí dalekohledů.

Obě sondy budou navedeny na dráhu k Měsíci pomocí urychlovacího stupně Centaur. Zatímco při jiných startech stupeň Centaut ukončí svoji práci při oddělení družic, v tomto případě se stane nástrojem vědeckého poznání Měsíce. Bude tím prvním tělesem, které dopadne na měsíční povrch, do kráteru ukrytého ve věčném stínu. Materiál, vyvržený při impaktu bude studován jak přístroji na obou sondách, pozemními dalekohledy a pravděpodobně i pomocí HST. Astronomové budou pátrat po přítomnosti vodního ledu při studiu vyvrženého materiálu, ozářeném slunečním světlem.

Sondy LRO + LCROSS tak budou následovat obdobné výzkumy pomocí dřívější sondy Lunar Prospector, která detekovala přítomnost vody na Měsíci. Rovněž tato sonda byla navedena na sestupnou dráhu a narazila do povrchu Měsíce, aby bylo možné potvrdit přítomnost vody ve vyvrženém materiálu. Tento experiment se však nezdařil, voda detekována nebyla.

Zdroj: www.physorg a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Jupiter nad Jihlavou

Měsíc a Jupiter

Další informace »