Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

NASA doufá, že dvojice sond bude úspěšná. Jedna sonda bude zkoumat povrch Měsíce a pátrat po přítomnosti vody z oběžné dráhy, zatímco druhá sonda tvrdě narazí do povrchu, přičemž dojde k vyvržení části měsíčního materiálu. Tuto událost budou sledovat jak pozemní dalekohledy, tak i sonda na oběžné dráze kolem Měsíce.

"Musíme získat tyto důležité informace pro zajištění bezpečného návratu amerických astronautů na povrch Měsíce pro uskutečnění jeho podrobného průzkumu," říká Mike Wargo, vedoucí týmu vědců, zabývajících se výzkumem Měsíce.

Tato mise bude zaměřena na málo známé oblasti v okolí měsíčních pólů, doufajíc v potvrzení zpráv o velkých zásobách vodíku a možného vodního ledu. Led však nebyl objeven v rovníkových oblastech, které byly podrobně studovány v rámci pilotovaných letů, uskutečněných v minulém století.

Dvojici sond vynese směrem k Měsíci nosná raketa Atlas 5, jejíž start se uskuteční 17. 6. 2009 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. "Pomocí kosmických sond budeme zjišťovat možné zásoby vodního ledu v oblastech kolem měsíčních pólů, v místech, která jsou ve skutečnosti neustále ponořena do stínu - nikdy zde nesvítí Slunce," dodává Wargo.

Krátery, které jsou permanentně ukryté ve stínu a které "neviděly" sluneční světlo po dobu jedné či dvou miliard let, mohou při teplotách kolem -200 °C obsahovat depozity vodního ledu. Projektový manažer Dan Andrews se domnívá, že objev ledu by byl rozhodujícím faktorem pro realizaci budoucích pilotovaných letů na Měsíc. Led může poskytovat nejen vodu, ale i kyslík pro kosmonauty a okysličovadlo jako součást pohonných hmot raketových motorů.

Kosmická sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), vybavená sedmi vědeckými přístroji ke studiu teploty, topografie, radioaktivity a množství vodíku, bude obíhat kolem Měsíce po nízké polární dráze ve výšce 50 km nad povrchem, vytvářet trojrozměrné mapy a zjišťovat další informace zhruba o 100 oblastech, ve kterých mohou v budoucnu přistát pilotované výpravy. Tyto oblasti budou snímány s rozlišením detailů o velikosti jednoho metru.

Další kosmická sonda LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite) se doslova zřítí rychlostí téměř 9 000 km/h na měsíční povrch v některém z kráterů, které jsou trvale ponořeny do stínu. Tato srážka, která je naplánována na říjen letošního roku, způsobí vyvržení měsíční horniny do výšky téměř 10 km, což umožní sondě LRO zjistit přítomnost vodního ledu při průletu vyvrženým materiálem zhruba 4 minuty po vlastním impaktu. Přestože tato srážka bude ve skutečnosti dílem několika minut, může být z povrchu Země pozorovatelná pomocí dalekohledů.

Obě sondy budou navedeny na dráhu k Měsíci pomocí urychlovacího stupně Centaur. Zatímco při jiných startech stupeň Centaut ukončí svoji práci při oddělení družic, v tomto případě se stane nástrojem vědeckého poznání Měsíce. Bude tím prvním tělesem, které dopadne na měsíční povrch, do kráteru ukrytého ve věčném stínu. Materiál, vyvržený při impaktu bude studován jak přístroji na obou sondách, pozemními dalekohledy a pravděpodobně i pomocí HST. Astronomové budou pátrat po přítomnosti vodního ledu při studiu vyvrženého materiálu, ozářeném slunečním světlem.

Sondy LRO + LCROSS tak budou následovat obdobné výzkumy pomocí dřívější sondy Lunar Prospector, která detekovala přítomnost vody na Měsíci. Rovněž tato sonda byla navedena na sestupnou dráhu a narazila do povrchu Měsíce, aby bylo možné potvrdit přítomnost vody ve vyvrženém materiálu. Tento experiment se však nezdařil, voda detekována nebyla.

Zdroj: www.physorg a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí