Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Kresba dalekohledu JWST.
Kresba dalekohledu JWST.
Vždy, když astronomové získají kvalitnější pohled do hlubin vzdáleného vesmíru, tím snáze pak skládají dohromady poznatky o prostoru kolem nás. James Webb Space Telescope (JWST), což je nově připravovaný velký kosmický dalekohled, by měl umožnit díky svému velkému objektivu získávání zcela unikátních poznatků. Až bude vyleštěn a smontován v jeden celek, vznikne tak objektiv, jehož plocha bude 7krát větší než u Hubblova kosmického dalekohledu HST.

Objektiv kosmického dalekohledu JWST bude složen z 18 hexagonálních segmentů. Rozlišovací schopnost dalekohledu, tj. jaké nejmenší objekty bude schopen rozlišit, je přímo závislá na průměru objektivu, který soustřeďuje světlo přicházející z vesmíru. Větší sběrná plocha soustředí více světla, což umožní nahlédnout hlouběji do kosmického prostoru a pozorovat slabší objekty (podobně jako vědro o velkém průměru soustředí více vody za deště než vědro o malém průměru). Velké zrcadlo dalekohledu JWST umožní získat snímky s mimořádnou rozlišovací schopností. Je to proto, že optická plocha objektivu JWST bude 25 m2 (u HST je to pouze 4,5 m2).

Porovnání průměrů objektivů HST a JWST.
Porovnání průměrů objektivů HST a JWST.

Tak velký průměr objektivu není možné zhotovit z jednoho kusu a instalovat na astronomickou družici vzhledem k omezenému prostoru na nosné raketě. Proto se musí všech 18 segmentů zrcadla dalekohledu JWST rozložit do požadované polohy až ve vesmíru. Technici tento problém vyřešili, obvodové segmenty se budou postupně rozevírat a vytvoří v kosmu doposud největší astronomickou observatoř.

Vědci a technici budou mít možnost také korigovat některé odchylky od ideální plochy, zjištěné po rozevření jednotlivých segmentů objektivu, nebo v případě nějaké změny v průběhu životnosti dalekohledu. Každý segment zrcadla je vyroben z berylia, jednoho z nejlehčích známých kovů. Berylium bylo použito i u jiných kosmických dalekohledů a posloužilo velmi dobře za velmi nízkých teplot, za kterých dalekohledy ve vesmíru pracovaly.

Jeden segment objektivu kosmického dalekohledu JWST.
Jeden segment objektivu kosmického dalekohledu JWST.

Každý z 18 dílů ve tvaru šestiúhelníku bude mít průměr 1,3 m a hmotnost přibližně 20 kg. Objektiv dalekohledu JWST bude mít 2,5krát větší průměr (6,6 m) než HST, jehož průměr je 2,4 m, avšak jeho hmotnost bude přibližně jen jedenapůlkrát větší.

„James Webb Space Telescope bude schopen soustředit přibližně 9krát více světla než HST,“ říká Eric Smith z NASA. Zvýšení citlivosti umožní astronomům nahlédnout zpět do minulosti vesmíru, kdy se po Velkém třesku začaly formovat galaxie. Tento velký dalekohled bude výhodný ve všech oborech astronomie a způsobí doslova revoluci například při studiu vzniku a vývoje hvězd a planetárních systémů.

Se startem dalekohledu JWST se zatím počítá v roce 2013. Bude naveden do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země (v opačném směru než se nachází Slunce). Veškeré součásti tohoto kosmického dalekohledu tudíž musí fungovat spolehlivě, neboť nebude možné provádět jakoukoliv jeho údržbu či opravy, jako tomu bylo v případě HST.

Zdroj: www.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »