Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Kresba dalekohledu JWST.
Kresba dalekohledu JWST.
Vždy, když astronomové získají kvalitnější pohled do hlubin vzdáleného vesmíru, tím snáze pak skládají dohromady poznatky o prostoru kolem nás. James Webb Space Telescope (JWST), což je nově připravovaný velký kosmický dalekohled, by měl umožnit díky svému velkému objektivu získávání zcela unikátních poznatků. Až bude vyleštěn a smontován v jeden celek, vznikne tak objektiv, jehož plocha bude 7krát větší než u Hubblova kosmického dalekohledu HST.

Objektiv kosmického dalekohledu JWST bude složen z 18 hexagonálních segmentů. Rozlišovací schopnost dalekohledu, tj. jaké nejmenší objekty bude schopen rozlišit, je přímo závislá na průměru objektivu, který soustřeďuje světlo přicházející z vesmíru. Větší sběrná plocha soustředí více světla, což umožní nahlédnout hlouběji do kosmického prostoru a pozorovat slabší objekty (podobně jako vědro o velkém průměru soustředí více vody za deště než vědro o malém průměru). Velké zrcadlo dalekohledu JWST umožní získat snímky s mimořádnou rozlišovací schopností. Je to proto, že optická plocha objektivu JWST bude 25 m2 (u HST je to pouze 4,5 m2).

Porovnání průměrů objektivů HST a JWST.
Porovnání průměrů objektivů HST a JWST.

Tak velký průměr objektivu není možné zhotovit z jednoho kusu a instalovat na astronomickou družici vzhledem k omezenému prostoru na nosné raketě. Proto se musí všech 18 segmentů zrcadla dalekohledu JWST rozložit do požadované polohy až ve vesmíru. Technici tento problém vyřešili, obvodové segmenty se budou postupně rozevírat a vytvoří v kosmu doposud největší astronomickou observatoř.

Vědci a technici budou mít možnost také korigovat některé odchylky od ideální plochy, zjištěné po rozevření jednotlivých segmentů objektivu, nebo v případě nějaké změny v průběhu životnosti dalekohledu. Každý segment zrcadla je vyroben z berylia, jednoho z nejlehčích známých kovů. Berylium bylo použito i u jiných kosmických dalekohledů a posloužilo velmi dobře za velmi nízkých teplot, za kterých dalekohledy ve vesmíru pracovaly.

Jeden segment objektivu kosmického dalekohledu JWST.
Jeden segment objektivu kosmického dalekohledu JWST.

Každý z 18 dílů ve tvaru šestiúhelníku bude mít průměr 1,3 m a hmotnost přibližně 20 kg. Objektiv dalekohledu JWST bude mít 2,5krát větší průměr (6,6 m) než HST, jehož průměr je 2,4 m, avšak jeho hmotnost bude přibližně jen jedenapůlkrát větší.

„James Webb Space Telescope bude schopen soustředit přibližně 9krát více světla než HST,“ říká Eric Smith z NASA. Zvýšení citlivosti umožní astronomům nahlédnout zpět do minulosti vesmíru, kdy se po Velkém třesku začaly formovat galaxie. Tento velký dalekohled bude výhodný ve všech oborech astronomie a způsobí doslova revoluci například při studiu vzniku a vývoje hvězd a planetárních systémů.

Se startem dalekohledu JWST se zatím počítá v roce 2013. Bude naveden do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země (v opačném směru než se nachází Slunce). Veškeré součásti tohoto kosmického dalekohledu tudíž musí fungovat spolehlivě, neboť nebude možné provádět jakoukoliv jeho údržbu či opravy, jako tomu bylo v případě HST.

Zdroj: www.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »