Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Kresba dalekohledu JWST.
Kresba dalekohledu JWST.
Vždy, když astronomové získají kvalitnější pohled do hlubin vzdáleného vesmíru, tím snáze pak skládají dohromady poznatky o prostoru kolem nás. James Webb Space Telescope (JWST), což je nově připravovaný velký kosmický dalekohled, by měl umožnit díky svému velkému objektivu získávání zcela unikátních poznatků. Až bude vyleštěn a smontován v jeden celek, vznikne tak objektiv, jehož plocha bude 7krát větší než u Hubblova kosmického dalekohledu HST.

Objektiv kosmického dalekohledu JWST bude složen z 18 hexagonálních segmentů. Rozlišovací schopnost dalekohledu, tj. jaké nejmenší objekty bude schopen rozlišit, je přímo závislá na průměru objektivu, který soustřeďuje světlo přicházející z vesmíru. Větší sběrná plocha soustředí více světla, což umožní nahlédnout hlouběji do kosmického prostoru a pozorovat slabší objekty (podobně jako vědro o velkém průměru soustředí více vody za deště než vědro o malém průměru). Velké zrcadlo dalekohledu JWST umožní získat snímky s mimořádnou rozlišovací schopností. Je to proto, že optická plocha objektivu JWST bude 25 m2 (u HST je to pouze 4,5 m2).

Porovnání průměrů objektivů HST a JWST.
Porovnání průměrů objektivů HST a JWST.

Tak velký průměr objektivu není možné zhotovit z jednoho kusu a instalovat na astronomickou družici vzhledem k omezenému prostoru na nosné raketě. Proto se musí všech 18 segmentů zrcadla dalekohledu JWST rozložit do požadované polohy až ve vesmíru. Technici tento problém vyřešili, obvodové segmenty se budou postupně rozevírat a vytvoří v kosmu doposud největší astronomickou observatoř.

Vědci a technici budou mít možnost také korigovat některé odchylky od ideální plochy, zjištěné po rozevření jednotlivých segmentů objektivu, nebo v případě nějaké změny v průběhu životnosti dalekohledu. Každý segment zrcadla je vyroben z berylia, jednoho z nejlehčích známých kovů. Berylium bylo použito i u jiných kosmických dalekohledů a posloužilo velmi dobře za velmi nízkých teplot, za kterých dalekohledy ve vesmíru pracovaly.

Jeden segment objektivu kosmického dalekohledu JWST.
Jeden segment objektivu kosmického dalekohledu JWST.

Každý z 18 dílů ve tvaru šestiúhelníku bude mít průměr 1,3 m a hmotnost přibližně 20 kg. Objektiv dalekohledu JWST bude mít 2,5krát větší průměr (6,6 m) než HST, jehož průměr je 2,4 m, avšak jeho hmotnost bude přibližně jen jedenapůlkrát větší.

„James Webb Space Telescope bude schopen soustředit přibližně 9krát více světla než HST,“ říká Eric Smith z NASA. Zvýšení citlivosti umožní astronomům nahlédnout zpět do minulosti vesmíru, kdy se po Velkém třesku začaly formovat galaxie. Tento velký dalekohled bude výhodný ve všech oborech astronomie a způsobí doslova revoluci například při studiu vzniku a vývoje hvězd a planetárních systémů.

Se startem dalekohledu JWST se zatím počítá v roce 2013. Bude naveden do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země (v opačném směru než se nachází Slunce). Veškeré součásti tohoto kosmického dalekohledu tudíž musí fungovat spolehlivě, neboť nebude možné provádět jakoukoliv jeho údržbu či opravy, jako tomu bylo v případě HST.

Zdroj: www.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »