Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický podzim v Planetáriu Praha

Kosmický podzim v Planetáriu Praha

Model Sputniku 1
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha

Před šedesáti lety zahájila družice Sputnik 1 kosmickou éru lidstva. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy připravila v Planetáriu Praha sérii akcí, které mají tuto událost připomenout a zároveň ukázat perspektivy současné kosmonautiky. V rámci festivalu přijedou do Prahy výkonný ředitel pro komunikaci agentury Roskosmos Igor Burenkov, bývalý kosmonaut a nyní výkonný ředitel Roskosmosu pro pilotované lety Sergej Krikaljov, kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko a astronautka Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger.

Při besedě „Chci letět ke hvězdám“ dojde k unikátní události, kdy se na jednom místě setkají američtí a ruští kosmonauti pod střechou Planetária Praha. V rámci „Kosmického podzimu v Planetáriu Praha“ také po delší době navštíví Českou republiku americká astronautka a ruský aktivní kosmonaut.

Součástí „Světového kosmického týdne“ bude i vystavení repliky družice vyrobené v Planetáriu Praha, která bude představena na tiskové konferenci k 60. výročí startu Sputniku 1 v úterý 3. října. Festival „Kosmický podzim“ bude dále pokračovat projekcí dokumentů o kosmonautice a sci-fi filmů v původním znění s českými titulky každé úterý a čtvrtek v říjnu a listopadu.

 

KAM SE UBÍRÁ RUSKÝ KOSMICKÝ VÝZKUM

 

Kam se ubírá ruský kosmický výzkum? Autor: Hvězdárna a planetárium Praha
Kam se ubírá ruský kosmický výzkum?
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha

V úterý 19. 9. od 18 hodin přivítáme v Planetáriu výkonného ředitele pro komunikaci agentury Roskosmos pana Igora Burenkova a bývalého kosmonauta, nyní výkonného ředitele Roskosmosu pro pilotované kosmické lety Sergeje Krikaljova. Během besedy o perspektivách ruské kosmonautiky se budou probírat témata: Jak dál s mezinárodní orbitální stanicí? Bude nová mezinárodní stanice opět mezinárodní? Jak dlouho budou ještě létat Sojuzy a co místo nich? Rusko a Měsíc? Rusko a Mars?

 

 

DEN S KOSMONAUTY V PRAŽSKÉM PLANETÁRIU

O týden později v úterý 26. 9. je připraveno hned několik akcí.

Beseda s kosmonauty Autor: Hvězdárna a planetárium Praha
Beseda s kosmonauty
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha

Od 9.30 hodin proběhne tisková konference a setkání s kosmonauty Alexandrem Viktorenkem a Romanem Romaněnkem pro novináře.

Po tiskové konferenci od 10.30 hodin bude následovat pro žáky, studenty a další zájemce o kosmonautiku beseda CHCI LETĚT KE HVĚZDÁM. Na tomto setkání budou ruští kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko spolu s americkou astronautkou Dorothy Marií "Dottie" Metcalf-Lindenburger vyprávět o tom, jak to vypadá, když otec i syn létají do vesmíru, jak probíhá výcvik kosmonautů a co je třeba umět, aby z Vás mohli být kosmonauti. Každý z účastníků této besedy dostane vzorek jídla, které jedí kosmonauti na mezinárodní orbitální stanici.

Odpoledne od 15 hodin pak s astronautkou Dorothy Marií "Dottie" Metcalf-Lindenburger proběhne beseda na téma KOSMONAUTIKA A JEJÍ VLIV NA TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Je určena především pro učitele fyziky o zapojení kosmonautiky do výuky. Samozřejmě jsou ale vítáni i zájemci z řad studentů a veřejnosti.

 

Alexander Viktorenko Autor: Roskosmos
Alexander Viktorenko
Autor: Roskosmos

Alexander Viktorenko

29. 3. 1947, 489 dnů ve vesmíru (Sojuz TM-3, Sojuz TM-8, Sojuz TM-14, Sojuz TM-20, všechno lety na stanici Mir). Dnes žije ve Hvězdném městečku.

 

Roman Romaněnko Autor: Roskosmos
Roman Romaněnko
Autor: Roskosmos

Roman Romaněnko

9. 8. 1971, 333 dnů ve vesmíru (Expedice 20 na Mezinárodní kosmickou stanici, Expedice 34 na Mezinárodní kosmickou stanici), jeho otcem je kosmonaut Jurij Romaněnko, který mimo jiné pobýval na Saljutu 6 v době návštěvy Vladimíra Remka.

 

Dorothy Marie Metcalf-Lindenburger Autor: NASA
Dorothy Marie Metcalf-Lindenburger
Autor: NASA

Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger

 2. 5. 1975, 15 dnů ve vesmíru (STS 131). Kromě letu na STS 131 Discovery, kterého se účastnila jako letová specialistka, se podílela také na pozemním zajištění misí NASA. V roce 2012 se účastnila simulace NASA Extreme Environment Mission Operations (NEEMO) 16, ve funkci velitele. Cílem mise, která probíhala pod vodou, bylo vyzkoušet a ověřit postupy a technologie pro misi Near Earth Asteroid (NEA). Po odchodu z NASA se věnuje výuce studentů.

 

SPUTNIK 1 V PLANETÁRIU PRAHA

V úterý 3. 10. si připomeneme 60. výročí startu první umělé družice Sputniku 1.  K této příležitosti byly v Planetáriu vyrobeny dva modely Sputniku 1, které budou od 4. října vystaveny ve foyeru. Jeden z nich má prosvětlené klíčové části a umožňuje vidět umístění a velikost jednotlivých systémů družice, druhý je rozebíratelný. Technické vybavení Sputniku se nedá srovnat se současnými umělými družicemi. Byl ale první a ve vesmíru spolehlivě pracoval celých 21 dní. Konstruktérům nelze upřít také to, že byl geniálně jednoduchý. Jeho pípavý signál se ve své době stal symbolem počátku kosmické éry.

 

SNY A SKUTEČNOST - DOBÝVÁNÍ VESMÍRU V RUSKÉ FILMOVÉ TVORBĚ

V říjnu a listopadu každý čtvrtek od 18 hodin uvádíme v Planetáriu projekci ruských filmových dokumentů o kosmonautice nebo ruských sci-fi filmů. Filmy se promítají v původním znění s českými titulky.

5. 10.     SOLARIS (SSSR, 1972, 166 min)

12. 10.   ČAS PRVNÍCH (Rusko, 2017, 140 min)

19. 10.   ZKROCENÍ OHNĚ (SSSR, 1972, 166 min)

26. 10.   GAGARIN – PRVNÍ VE VESMÍRU (Rusko, 2013, 108 min)

2. 11.     JE TĚŽKÉ BÝT BOHEM (SSSR, Německo, Francie, 1989, 135 min)

9. 11.     HLAVNÍ (Rusko, 2015, 105 min)

16. 11.   PAPÍROVÝ VOJÁK (Rusko, 2008, 118 min)

23. 11.   PŘITAŽLIVOST (Rusko, 2017, 130 min)

 

CYKLUS FILMŮ AMERICKÁ KOSMICKÁ SCI-FI

Na podzim pokračuje Planetárium ve spolupráci s Americkým kulturním centrem v projekci amerických sci-fi filmů. Filmy jsou promítány od 10. října každé úterý od 18 hodin. Mimořádně byl zařazen film o otci amerického kosmického programu  Wernheru von Braunovi. Filmy jsou v původním znění s českými titulky.

10. 10.   THE MARTIAN (USA/GB, 2015, 144 min)

17. 10.   GRAVITY (USA, 2013, 169 min)

24. 10.   INTERSTELLAR (USA, 2014, 169 min)

31. 10.   Wernher von Braun – DOTKNUL JSEM SE HVĚZD (USA / Západní Německo, 1960, 106 min)

 

STARTREK V PLANETÁRIU

Planetárium Praha promítá od listopadu každé úterý od 18 hodin filmy ze série Star Trek.  Návštěvníci se mohou těšit na snímky z let 1998 – 2016.

7. 11.     Insurrection (USA, 1998, 103 min)

14. 11.   Nemesis (USA, 2002, 112 min)

 21. 11.  Star Trek (USA/Německo, 2009, 127 min)

28. 11.   Into Darkness (USA, 2013, 132 min)

 

Festival probíhá ve spolupráci s:

Loga spolupořádajících institucí Autor: Hvězdárna a planetárium Praha
Loga spolupořádajících institucí
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha



Převzato: Planetárium Praha



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kosmonaut, Kosmonautika, Sputnik


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »