Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický radioteleskop může hledat mimozemské civilizace

Kosmický radioteleskop může hledat mimozemské civilizace

Kosmický radioteleskop SPEKTR-R Radioastron.
Kosmický radioteleskop SPEKTR-R Radioastron.
Rusko připravuje vypuštění unikátního kosmického radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, který může být zapojen i do pátrání po mimozemských civilizací. Jedná se o kosmickou observatoř s názvem SPEKTR-R (Radioastron). Start je naplánován na konec roku 2008.

Původně se předpokládalo, že se start této astronomické družice neuskuteční dříve než v roce 2011. Úkolem družice bude detailní výzkum velmi vzdálených kosmických objektů, jako jsou například černé díry, neutronové hvězdy, kvasary apod. na základě studia rádiového záření. Družice SPEKTR-R bude schopna rovněž pátrat po signálech mimozemských civilizací.

Družice bude mít hmotnost 3600 kg a její životnost se předpokládá minimálně 5 roků. Kolem Země bude obíhat po eliptické dráze ve vzdálenosti 600 až 330 000 km od zemského povrchu.

Mezinárodní projekt s názvem Radioastron, jehož součástí je kosmický radioteleskop, předpokládá vypuštění radioteleskopu s anténou o průměru 10 m na velmi protáhlou eliptickou dráhu kolem Země. Cílem projektu je provádět souběžná pozorování vesmíru společně s celosvětovou sítí pozemních radioteleskopů. Takto vzniklý kosmický interferometr bude schopen pořizovat snímky s mimořádně vysokým rozlišením, zjišťovat souřadnice a registrovat pohyb různých vesmírných objektů.

Dráha družice Radioastron kolem Země.
Dráha družice Radioastron kolem Země.

Podstata experimentu spočívá v současném pozorování jednoho rádiového zdroje pomocí pozemních i kosmických radioteleskopů při vzájemné synchronizaci časové základny. Vysokého rozlišení bude dosaženo v důsledku velkého rozpětí interferometru. Maximální vzdálenost mezi pozemními radioteleskopy a kosmickým radioteleskopem bude odpovídat vzdálenosti družice SPEKTR-R od Země v apogeu pracovní dráhy, čemuž odpovídá vzdálenost 330 000 km.

Jako doplňkové užitečné zatížení bude kosmická observatoř SPEKTR-R obsahovat komplex přístrojů s označením „Plazma-F“ za účelem sledování parametrů meziplanetárního magnetického pole a slunečního větru. K tomuto účelu bude využito několika mikrodružic, opatřených velkými odraznými plochami, připomínajícími plachty (sluneční plachetnice). Nakláněním plachty lze regulovat rychlost i směr letu.

V důsledku tlaku slunečního záření na plachtu o velkém rozměru, působícího proti sluneční přitažlivosti, se mohou mikrodružice vzdálit od Země až na vzdálenost 3 až 4 miliónů km. To umožní astronomům například zjišťovat informace o magnetických bouřích 2 až 3 hodiny dříve než doposud.

V současné době (podle informací z NPO im. Lavočkina) absolvovala astronomická družice kompletní cyklus pozemních zkoušek a je prakticky připravena k umístění na nosnou raketu a k vypuštění. V průběhu zkoušek byla maketa družice mj. umístěna na centrifuze. Byla potvrzena odolnost družice proti dvěma druhům zatížení. První přetížení odpovídalo maximálnímu bočnímu namáhání při drsném přistání letadla, přepravujícího družici. Druhé přetížení odpovídalo maximálnímu namáhání při vypouštění na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety.

Současně maketa antény družice SPEKTR-R se prověřovala na možný způsob ovlivňování charakteristik vyzařování tělesem družice v různých polohách. Tuto informaci nezbytně potřebují specialisté pro optimalizaci polohy antény za účelem maximální efektivity anténního systému na oběžné dráze. Podle výsledků zkoušek byly potvrzeny předpokládané charakteristiky všech systémů astronomické družice.

Kosmická observatoř SPEKTR-R má mimořádný význam: je připravena v souladu s plánem Federálního kosmického programu Ruska na období 2006 až 2015. Jedná se o jeden z mála v poslední době připravených kosmických projektů Ruska, zaměřených na základní výzkum. A ještě jeden důležitý moment je nutno připomenout: na oběžnou dráhu kolem Země bude kosmická observatoř vypuštěna pomocí nosné rakety Zenit-2 s novým urychlovacím stupněm Fregat-SB.

První zkoušky nového ruského urychlovacího stupně se uskuteční v průběhu příštího roku. Sdělil to novinářům Georgij Poliščuk, šéf NPO im. Lavočkina. Dříve bylo možné používat urychlovací blok Fregat pouze na nosných raketách Sojuz, nyní se jeho možnosti rozšiřují, dodal Poliščuk.

„Pracujeme na možnosti použití urychlovacího stupně Fregat na raketách Zenit, na raketách Sojuz, které budou startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika), a rovněž probíhají rozhovory se společností Arianespace o možnosti použití ruských urychlovacích stupňů Fregat na evropských raketách Ariane,“ prohlásil Poliščuk. Posléze doplnil, že všech 12 startů základní verze urychlovacího stupně Fregat bylo úspěšných a dodal, že množství komerčních požadavků na výrobu urychlovacích stupňů převyšuje možnosti výrobního závodu.

První použití nového urychlovacího stupně Fregat-SB na nosné raketě Zenit by se mělo uskutečnit ještě do konce tohoto roku. „Bude při tom vypuštěna meteorologická družice Elektro-L, která bude dopravena na geostacionární dráhu,“ upřesnil Vladimir Asjuškin, hlavní konstruktér urychlovacího stupně Fregat.

Urychlovací stupeň Fregat-SB se odlišuje od svého předchůdce přítomností dodatečného odhazovatelného bloku nádrží paliva a okysličovadla (dvě a dvě nádrže), které se oddělují po spotřebování pohonných látek. „To umožňuje podstatně zvýšit hmotnost užitečného zatížení, dopraveného do vesmíru,“ dodává Asjuškin. Nový blok bude mít maximální hmotnost 1600 kg, výšku 2,3 m a průměr 3,44 m.

Zdroj: omsk.rfn.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »