Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický radioteleskop může hledat mimozemské civilizace

Kosmický radioteleskop může hledat mimozemské civilizace

Kosmický radioteleskop SPEKTR-R Radioastron.
Kosmický radioteleskop SPEKTR-R Radioastron.
Rusko připravuje vypuštění unikátního kosmického radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, který může být zapojen i do pátrání po mimozemských civilizací. Jedná se o kosmickou observatoř s názvem SPEKTR-R (Radioastron). Start je naplánován na konec roku 2008.

Původně se předpokládalo, že se start této astronomické družice neuskuteční dříve než v roce 2011. Úkolem družice bude detailní výzkum velmi vzdálených kosmických objektů, jako jsou například černé díry, neutronové hvězdy, kvasary apod. na základě studia rádiového záření. Družice SPEKTR-R bude schopna rovněž pátrat po signálech mimozemských civilizací.

Družice bude mít hmotnost 3600 kg a její životnost se předpokládá minimálně 5 roků. Kolem Země bude obíhat po eliptické dráze ve vzdálenosti 600 až 330 000 km od zemského povrchu.

Mezinárodní projekt s názvem Radioastron, jehož součástí je kosmický radioteleskop, předpokládá vypuštění radioteleskopu s anténou o průměru 10 m na velmi protáhlou eliptickou dráhu kolem Země. Cílem projektu je provádět souběžná pozorování vesmíru společně s celosvětovou sítí pozemních radioteleskopů. Takto vzniklý kosmický interferometr bude schopen pořizovat snímky s mimořádně vysokým rozlišením, zjišťovat souřadnice a registrovat pohyb různých vesmírných objektů.

Dráha družice Radioastron kolem Země.
Dráha družice Radioastron kolem Země.

Podstata experimentu spočívá v současném pozorování jednoho rádiového zdroje pomocí pozemních i kosmických radioteleskopů při vzájemné synchronizaci časové základny. Vysokého rozlišení bude dosaženo v důsledku velkého rozpětí interferometru. Maximální vzdálenost mezi pozemními radioteleskopy a kosmickým radioteleskopem bude odpovídat vzdálenosti družice SPEKTR-R od Země v apogeu pracovní dráhy, čemuž odpovídá vzdálenost 330 000 km.

Jako doplňkové užitečné zatížení bude kosmická observatoř SPEKTR-R obsahovat komplex přístrojů s označením „Plazma-F“ za účelem sledování parametrů meziplanetárního magnetického pole a slunečního větru. K tomuto účelu bude využito několika mikrodružic, opatřených velkými odraznými plochami, připomínajícími plachty (sluneční plachetnice). Nakláněním plachty lze regulovat rychlost i směr letu.

V důsledku tlaku slunečního záření na plachtu o velkém rozměru, působícího proti sluneční přitažlivosti, se mohou mikrodružice vzdálit od Země až na vzdálenost 3 až 4 miliónů km. To umožní astronomům například zjišťovat informace o magnetických bouřích 2 až 3 hodiny dříve než doposud.

V současné době (podle informací z NPO im. Lavočkina) absolvovala astronomická družice kompletní cyklus pozemních zkoušek a je prakticky připravena k umístění na nosnou raketu a k vypuštění. V průběhu zkoušek byla maketa družice mj. umístěna na centrifuze. Byla potvrzena odolnost družice proti dvěma druhům zatížení. První přetížení odpovídalo maximálnímu bočnímu namáhání při drsném přistání letadla, přepravujícího družici. Druhé přetížení odpovídalo maximálnímu namáhání při vypouštění na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety.

Současně maketa antény družice SPEKTR-R se prověřovala na možný způsob ovlivňování charakteristik vyzařování tělesem družice v různých polohách. Tuto informaci nezbytně potřebují specialisté pro optimalizaci polohy antény za účelem maximální efektivity anténního systému na oběžné dráze. Podle výsledků zkoušek byly potvrzeny předpokládané charakteristiky všech systémů astronomické družice.

Kosmická observatoř SPEKTR-R má mimořádný význam: je připravena v souladu s plánem Federálního kosmického programu Ruska na období 2006 až 2015. Jedná se o jeden z mála v poslední době připravených kosmických projektů Ruska, zaměřených na základní výzkum. A ještě jeden důležitý moment je nutno připomenout: na oběžnou dráhu kolem Země bude kosmická observatoř vypuštěna pomocí nosné rakety Zenit-2 s novým urychlovacím stupněm Fregat-SB.

První zkoušky nového ruského urychlovacího stupně se uskuteční v průběhu příštího roku. Sdělil to novinářům Georgij Poliščuk, šéf NPO im. Lavočkina. Dříve bylo možné používat urychlovací blok Fregat pouze na nosných raketách Sojuz, nyní se jeho možnosti rozšiřují, dodal Poliščuk.

„Pracujeme na možnosti použití urychlovacího stupně Fregat na raketách Zenit, na raketách Sojuz, které budou startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika), a rovněž probíhají rozhovory se společností Arianespace o možnosti použití ruských urychlovacích stupňů Fregat na evropských raketách Ariane,“ prohlásil Poliščuk. Posléze doplnil, že všech 12 startů základní verze urychlovacího stupně Fregat bylo úspěšných a dodal, že množství komerčních požadavků na výrobu urychlovacích stupňů převyšuje možnosti výrobního závodu.

První použití nového urychlovacího stupně Fregat-SB na nosné raketě Zenit by se mělo uskutečnit ještě do konce tohoto roku. „Bude při tom vypuštěna meteorologická družice Elektro-L, která bude dopravena na geostacionární dráhu,“ upřesnil Vladimir Asjuškin, hlavní konstruktér urychlovacího stupně Fregat.

Urychlovací stupeň Fregat-SB se odlišuje od svého předchůdce přítomností dodatečného odhazovatelného bloku nádrží paliva a okysličovadla (dvě a dvě nádrže), které se oddělují po spotřebování pohonných látek. „To umožňuje podstatně zvýšit hmotnost užitečného zatížení, dopraveného do vesmíru,“ dodává Asjuškin. Nový blok bude mít maximální hmotnost 1600 kg, výšku 2,3 m a průměr 3,44 m.

Zdroj: omsk.rfn.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »