Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický robot, který chodí, jezdí a plazí se

Kosmický robot, který chodí, jezdí a plazí se

ATRON.jpg
Je možné vyrobit robota, který umí chodit? Ano. A který se umí pohybovat na kolečkách? Bezesporu. A který se umí plazit? Samozřejmě. A je možné vyrobit robota, který je schopen pohybu všemi výše uvedenými způsoby? Ano, ukázalo se, že je to možné!

Funkční prototyp takového robota s názvem ATRON byl nedávno předveden v Japonsku. Je sestaven z několika stejných modulů, jejichž vzájemná poloha se mění podle situace, stejně se může měnit i způsob pohybu.

"Předpokládáme, že podobné vlastnosti jsou velmi vhodné při průzkumu oblastí nebezpečných pro člověka, a také v kosmickém výzkumu, kde může tento robot nahradit například současné marsochody," říká Hendrik Hautop Lund, vedoucí projektu na Maersk Institute (Dánsko). Lund dále předpokládá, že jednoduchá konstrukce jednotlivých částí robota umožní společnou práci až 100 modulů, spojených v jeden celek.

ATRON je sestrojen z několika stejných modulů tvaru koule o průměru 11 cm. Každý jednotlivý element je rozdělen na dvě polokoule, které se mohou otáčet nezávisle na sobě pomocí elektromotoru. Dále jsou jednotlivé elementy opatřeny zámky, umožňující spojování modulů navzájem. Všechny moduly jsou vybaveny vlastními počítači, které si navzájem vyměňují informace a spolupracují při plnění výzkumných úkolů.

Robert Richardson, vědecký pracovník University of Manchester (Velká Británie) je přesvědčen, že při výzkumu vesmíru se mnohem lépe uplatní modulární robot, který bude schopen vykonávat rozličné práce, než několik "obyčejných" robotů, kteří jsou schopni jen chodit, nebo se jen pohybovat na kolech.

Zdroj: spacenews.ru/ a newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »