Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautům budou pomáhat roboti

Kosmonautům budou pomáhat roboti

SPHERES-m.jpg
Koncem dubna letošního roku dopravila zásobovací loď Progress na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS první ze tří plánovaných exemplářů miniaturních družic s názvem SPHERES, jejichž vývoj probíhal ve spolupráci s pracovníky MIT (Massachusetts Institute of Technology). Před vypuštěním do vesmíru absolvovaly tyto družice "ostré" zkoušky na palubě letounu KC-135 při krátkodobém vytvoření beztížného stavu.

Název družice SPHERES je vytvořen zkratkou z anglického označení Synchronized Position Hold Engage Re-orient Experimental Satellites. Pomocí trojice těchto družic budou provedeny zkoušky fungování a chování satelitů v kosmickém prostoru a metodiky synchronizace jejich vzájemného přemísťování a spolupráce. Na palubu ISS byla zatím dopravena pouze jedna z družic SPHERES, další dva exempláře zde dopraví americký raketoplán při dalším startu, který je naplánován na počátek července 2006. První zkoušky byly naplánovány pouze za využití jednoho exempláře družice SPHERES, bez součinnosti dalších dvou minidružic, což bylo provedeno minulý týden.

Prověrky družice zajišťoval palubní inženýr ISS, americký člen dlouhodobé posádky stanice, astronaut Jeffrey N. Williams. Podle jeho příkazů se družice pohybovala - či spíše vznášela - v beztížném stavu uvnitř amerického modulu Destiny. Celkem bylo uskutečněno 15 předem naplánovaných manévrů, z nichž každý trval zhruba 10 minut. Tyto zkoušky měly několik cílů: především prověřit práci orientačního systému družice, její schopnosti udržování zadané polohy v prostoru, přemísťování do jiného zadaného místa, a také schopnost vyhnout se předmětům na palubě modulu Destiny, s nimiž by hrozila srážka.

Družice SPHERES má průměr 20 cm a hmotnost něco málo přes 3 kg. Obsahuje systém zásobování elektrickou energií, raketový motorek využívající stlačený oxid uhličitý, a dále navigační a telekomunikační systém. Při zkouškách systémů družice bez přítomnosti dalších dvou exemplářů byly místo nich použity dva "majáky". Jeden byl připevněn na vnitřní stěně modulu Destiny a druhý Jeffrey Williams držel v ruce.

Hlavním úkolem projektu SPHERES je připravit technologie pro konstrukci volně létající skupiny kosmických robotů, jež budou kosmonautům pomáhat při práci během výstupu do volného kosmického prostoru (mimo palubu kosmické stanice), budou sestavovat velké kosmické dalekohledy, provádět opravy kosmických zařízení, výměnu jejich částí apod.

LEMUR.jpg

Další zpráva o robotech, jež budou možná v budoucnu pracovat na ISS, je z JPL (Jet Propulsion Laboratory - z laboratoří tryskového pohonu, NASA). Jejím pracovníkům se podařilo zkonstruovat šestinohého robota, který bude schopen samostatného pohybu po vnější stěně kosmické stanice. Jeho úkolem budou případné opravy stanice, obhlídka jejího povrchu, zjišťování případných poškození a provádění nejrůznějších montážních operací, čímž kosmonautům značně usnadní práci nejen mimo prostory stanice, ale i uvnitř stanice.

Za účelem zajištění jeho pohyblivosti, stability a funkčnosti bylo nutné sjednotit v rámci možností u tohoto technického "zázraku" zvláštnosti pohybu pavouků, krabů, primátů ...a zavíracího nože. Tohoto úkolu se ujal tým konstruktérů, jehož vedoucím byl Brett Kennedy.

Každá z jeho "končetin" je vybavena zařízením, které umožní diagnostikovat problémy a provádět další nezbytné úkony. Mimořádná pohyblivost robota je zajištěna díky volnému otáčení kolem osy končetin, uchycených k povrchu stanice. Vzhledem k tomu, že ve vesmíru existuje beztížný stav, LEMUR (jak byl robot pojmenován) je schopen udržet se na povrchu stanice pouze jedním chapadlem. LEMUR je zkratka anglického názvu Limbed Excursion Mechanical Utility Robot. Jeho hmotnost je 12 kg.

Při zkouškách, uskutečněných v pozemních podmínkách, robot prováděl mimořádné kousky: potmě zašrouboval šroub, přičemž si svítil baterkou, a také psal inkoustovým perem. Během kosmických letů by LEMUR mohl nejen asistovat kosmonautům (na palubě kosmické stanice i mimo ni - ve volném kosmickém prostoru), ale ve vzdálenější budoucnosti by mohl například šplhat po skalách na vzdálených planetách či měsících planet.

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »