Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautům budou pomáhat roboti

Kosmonautům budou pomáhat roboti

SPHERES-m.jpg
Koncem dubna letošního roku dopravila zásobovací loď Progress na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS první ze tří plánovaných exemplářů miniaturních družic s názvem SPHERES, jejichž vývoj probíhal ve spolupráci s pracovníky MIT (Massachusetts Institute of Technology). Před vypuštěním do vesmíru absolvovaly tyto družice "ostré" zkoušky na palubě letounu KC-135 při krátkodobém vytvoření beztížného stavu.

Název družice SPHERES je vytvořen zkratkou z anglického označení Synchronized Position Hold Engage Re-orient Experimental Satellites. Pomocí trojice těchto družic budou provedeny zkoušky fungování a chování satelitů v kosmickém prostoru a metodiky synchronizace jejich vzájemného přemísťování a spolupráce. Na palubu ISS byla zatím dopravena pouze jedna z družic SPHERES, další dva exempláře zde dopraví americký raketoplán při dalším startu, který je naplánován na počátek července 2006. První zkoušky byly naplánovány pouze za využití jednoho exempláře družice SPHERES, bez součinnosti dalších dvou minidružic, což bylo provedeno minulý týden.

Prověrky družice zajišťoval palubní inženýr ISS, americký člen dlouhodobé posádky stanice, astronaut Jeffrey N. Williams. Podle jeho příkazů se družice pohybovala - či spíše vznášela - v beztížném stavu uvnitř amerického modulu Destiny. Celkem bylo uskutečněno 15 předem naplánovaných manévrů, z nichž každý trval zhruba 10 minut. Tyto zkoušky měly několik cílů: především prověřit práci orientačního systému družice, její schopnosti udržování zadané polohy v prostoru, přemísťování do jiného zadaného místa, a také schopnost vyhnout se předmětům na palubě modulu Destiny, s nimiž by hrozila srážka.

Družice SPHERES má průměr 20 cm a hmotnost něco málo přes 3 kg. Obsahuje systém zásobování elektrickou energií, raketový motorek využívající stlačený oxid uhličitý, a dále navigační a telekomunikační systém. Při zkouškách systémů družice bez přítomnosti dalších dvou exemplářů byly místo nich použity dva "majáky". Jeden byl připevněn na vnitřní stěně modulu Destiny a druhý Jeffrey Williams držel v ruce.

Hlavním úkolem projektu SPHERES je připravit technologie pro konstrukci volně létající skupiny kosmických robotů, jež budou kosmonautům pomáhat při práci během výstupu do volného kosmického prostoru (mimo palubu kosmické stanice), budou sestavovat velké kosmické dalekohledy, provádět opravy kosmických zařízení, výměnu jejich částí apod.

LEMUR.jpg

Další zpráva o robotech, jež budou možná v budoucnu pracovat na ISS, je z JPL (Jet Propulsion Laboratory - z laboratoří tryskového pohonu, NASA). Jejím pracovníkům se podařilo zkonstruovat šestinohého robota, který bude schopen samostatného pohybu po vnější stěně kosmické stanice. Jeho úkolem budou případné opravy stanice, obhlídka jejího povrchu, zjišťování případných poškození a provádění nejrůznějších montážních operací, čímž kosmonautům značně usnadní práci nejen mimo prostory stanice, ale i uvnitř stanice.

Za účelem zajištění jeho pohyblivosti, stability a funkčnosti bylo nutné sjednotit v rámci možností u tohoto technického "zázraku" zvláštnosti pohybu pavouků, krabů, primátů ...a zavíracího nože. Tohoto úkolu se ujal tým konstruktérů, jehož vedoucím byl Brett Kennedy.

Každá z jeho "končetin" je vybavena zařízením, které umožní diagnostikovat problémy a provádět další nezbytné úkony. Mimořádná pohyblivost robota je zajištěna díky volnému otáčení kolem osy končetin, uchycených k povrchu stanice. Vzhledem k tomu, že ve vesmíru existuje beztížný stav, LEMUR (jak byl robot pojmenován) je schopen udržet se na povrchu stanice pouze jedním chapadlem. LEMUR je zkratka anglického názvu Limbed Excursion Mechanical Utility Robot. Jeho hmotnost je 12 kg.

Při zkouškách, uskutečněných v pozemních podmínkách, robot prováděl mimořádné kousky: potmě zašrouboval šroub, přičemž si svítil baterkou, a také psal inkoustovým perem. Během kosmických letů by LEMUR mohl nejen asistovat kosmonautům (na palubě kosmické stanice i mimo ni - ve volném kosmickém prostoru), ale ve vzdálenější budoucnosti by mohl například šplhat po skalách na vzdálených planetách či měsících planet.

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »