Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmos-news party 2009

Kosmos-news party 2009

Start druhé měsíční expedice
Start druhé měsíční expedice
Snad každého laika při první myšlence na slovo kosmonautika napadne slovo raketa nebo kosmonaut. Ale šíře oborů, které se skrývají pod slovem kosmonautika je neuvěřitelně veliká. O prvním květnovém víkendu (tedy 1. až 3.) se v Lázních Bohdaneč uskutečnilo největší středoevropské setkání nadšenců, amatérů i profesionálů, které zajímá kosmonautika, Kosmos-news party 2009.

Sjela se necelá stovka lidí, i ze sousedních států, a to od mladých nadšenců až po letité profesionální odborníky vyvíjející přístroje do sond pro tehdejší program Interkosmos, který probíhal v letech 1968 - 1991. Dorazili i dnešní pracovníci v české kosmonautice. K shlédnutí bylo mnoho naučných panelů a kosmonautických modelů, sbírky podpisů kosmonautů, nakoupit jsme si mohli nějaké ty knihy, plakáty, fotografie a další kosmo artefakty.

Kosmos News Party 2009
Kosmos News Party 2009
Celé setkání proběhlo ve velmi přátelské atmosféře. O tom také tato akce je. Není to žádná důležitá konference, ale především setkání lidí, kteří mají společný koníček. Nejen o kosmonautice se pak diskutuje ještě po půlnoci v kuloárech u pivka.

Na programu bylo deset zajímavých přednášek. Na pátečních o Apollu a o blízkých setkáních kosmického druhu jsem nebyl, ale následující přednášky byly výborné. Antonín Vítek ve dvou blocích shrnul události v kosmonautice za uplynulý rok a Tomáš Přibyl se synem Markem povídali o jejich cestě po muzeích kosmonautiky v USA. Přednáška to byla zajímavá, Marek byl totiž nejmladším přednášejícím, je mu 5 let! Tedy, abych to uvedl na pravou míru, měl jen krátké svěží vsuvky.

Kosmos News Party 2009 - společné foto
Kosmos News Party 2009 - společné foto
Aleš Holub s Davidem Holasem mluvili o stavbě připravované české družice czCUBE a Tomáš Svítek, Čech pracující v oboru v USA, povídal česko-angličtinou o tom, "jak to chodí v NASA", tedy o administrativě a úředničení v kosmonautice. Jako vždy krásné povídání měl Boris Valníček - o souvislostech a potížích, které provázeli výrobu přístrojů do tehdejších sond programu Interkosmos.

Dnem 12. listopadu 2008 se stala Česká republika oficiálně osmnáctým členským státem (a prvním státem z bývalého východního bloku) Evropské kosmické agentury- ESA (European Space Agency). Tím se nám otevřely obrovské možnosti jak na poli vědy, tak na poli ekonomiky. České firmy mohou ucházet o zakázky ESA. Už také můžeme říci, že "vlastníme" kosmodrom Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně, odkud startují evropské rakety Ariane. O tom všem a o stavu České kosmonautiky mluvil Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Pro laika možná Česká kosmonautika neexistuje, po této přednášce by ale změnil názor.

V závěru setkání nás Lubor Lejček provedl modifikacemi raket Delta a soustředil se pak již na nesilnější variantu Delta 4H.




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »