Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmos-news party 2009

Kosmos-news party 2009

Start druhé měsíční expedice
Start druhé měsíční expedice
Snad každého laika při první myšlence na slovo kosmonautika napadne slovo raketa nebo kosmonaut. Ale šíře oborů, které se skrývají pod slovem kosmonautika je neuvěřitelně veliká. O prvním květnovém víkendu (tedy 1. až 3.) se v Lázních Bohdaneč uskutečnilo největší středoevropské setkání nadšenců, amatérů i profesionálů, které zajímá kosmonautika, Kosmos-news party 2009.

Sjela se necelá stovka lidí, i ze sousedních států, a to od mladých nadšenců až po letité profesionální odborníky vyvíjející přístroje do sond pro tehdejší program Interkosmos, který probíhal v letech 1968 - 1991. Dorazili i dnešní pracovníci v české kosmonautice. K shlédnutí bylo mnoho naučných panelů a kosmonautických modelů, sbírky podpisů kosmonautů, nakoupit jsme si mohli nějaké ty knihy, plakáty, fotografie a další kosmo artefakty.

Kosmos News Party 2009
Kosmos News Party 2009
Celé setkání proběhlo ve velmi přátelské atmosféře. O tom také tato akce je. Není to žádná důležitá konference, ale především setkání lidí, kteří mají společný koníček. Nejen o kosmonautice se pak diskutuje ještě po půlnoci v kuloárech u pivka.

Na programu bylo deset zajímavých přednášek. Na pátečních o Apollu a o blízkých setkáních kosmického druhu jsem nebyl, ale následující přednášky byly výborné. Antonín Vítek ve dvou blocích shrnul události v kosmonautice za uplynulý rok a Tomáš Přibyl se synem Markem povídali o jejich cestě po muzeích kosmonautiky v USA. Přednáška to byla zajímavá, Marek byl totiž nejmladším přednášejícím, je mu 5 let! Tedy, abych to uvedl na pravou míru, měl jen krátké svěží vsuvky.

Kosmos News Party 2009 - společné foto
Kosmos News Party 2009 - společné foto
Aleš Holub s Davidem Holasem mluvili o stavbě připravované české družice czCUBE a Tomáš Svítek, Čech pracující v oboru v USA, povídal česko-angličtinou o tom, "jak to chodí v NASA", tedy o administrativě a úředničení v kosmonautice. Jako vždy krásné povídání měl Boris Valníček - o souvislostech a potížích, které provázeli výrobu přístrojů do tehdejších sond programu Interkosmos.

Dnem 12. listopadu 2008 se stala Česká republika oficiálně osmnáctým členským státem (a prvním státem z bývalého východního bloku) Evropské kosmické agentury- ESA (European Space Agency). Tím se nám otevřely obrovské možnosti jak na poli vědy, tak na poli ekonomiky. České firmy mohou ucházet o zakázky ESA. Už také můžeme říci, že "vlastníme" kosmodrom Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně, odkud startují evropské rakety Ariane. O tom všem a o stavu České kosmonautiky mluvil Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Pro laika možná Česká kosmonautika neexistuje, po této přednášce by ale změnil názor.

V závěru setkání nás Lubor Lejček provedl modifikacemi raket Delta a soustředil se pak již na nesilnější variantu Delta 4H.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »