Astronomicko-kosmonautický tábor pro začátečníky se povedl
Jsou různé dětské tábory. Ty klasické s celotáborovou hrou nebo zaměřené třeba na nějaký sport. Téměř dvacítka dětí od desíti let se účastnila tábora zaměřeného na osvojení si základů astronomie a kosmonautiky. A Říčky v Orlických horách s tmavou noční oblohou na konci prázdnin je výborné místo pro takový tábor.
Na začátku tábora se děti učily orientovat na noční obloze. První večer bylo zataženo, proto jsme využili programu Stellarium, následující večery již oblohu živě. V kosmonautice jsme zmínili první raketové průkopníky, podrobněji se pak věnovali začátkům a následujícím krokům v dobývání vesmíru.
Omladinu bylo třeba seznámit také s technikou. Jak fungují dalekohledy a jak se s nimi zachází. Pak už nic nebránilo tomu pozorovat sluneční skvrny. Nejen pozorovat, ale také zakreslovat sluneční skvrny do svých deníčků, zápisníčků, bloků. O pár dní později jsme Slunce pozorovali a zakreslovali znovu. Naším cílem bylo, aby děti samy přišly na to, že se sluneční skvrny mění a Slunce rotuje, což se také podařilo.
Proběhlo několik večerních pozorování za účelem osvojit si nejen základní souhvězdní. Děti poznaly, že je dobré se na pozorování připravit, co je světelné znečištění (což nebyl problém ukázat), na obloze různé souřadnice, že objekty na obloze mají různou zdánlivou jasnost i zdánlivé vzdálenosti mezi sebou. Mnoho těchto věcí jsme pak zkoušeli uplatnit prakticky. Samozřejmostí bylo pozorování dalekohledy. V závěru tábora byla pozorovací noc, kdy část dětí vydržela pozorovat ještě přes půlnoc, než ulehla do svých spacáků na louce.
Z astronomie se dále během tábora děti dozvěděly také základy o kometách a dalších tělesech sluneční soustavy včetně naší mateřské hvězdy, o hvězdách, exoplanetách, galaxiích a opomíjeném tématu - struktuře vesmíru. Zajímavé bylo sledovat, jak se tvoří krátery v modelu měsíčního povrchu z mouky. Důležité je také nesměrování dětí a podpora jejich zájmů, které se dají uplatnit v kroužcích, v České astronomické společnosti či povídáním si přes internet. Proto jsme se věnovali i tomuto tématu a tím, čím mohou být astroamatéři oboru stále prospěšní.
Z kosmonautiky děti poznaly celý vývoj nastartovaný zpočátku dobyvačnými cíli. Překvapením pro děti bylo zjištění, jak vlastně vzniká stav beztíže. Povídali jsme si o kosmonautech, mezinárodní kosmické stanici, kosmickém smetí, jaké jsou základní raketové motory a jak vlastně pracují i jaké jsou rozdíly mezi družicí a sondou. Děti si také zkusily udělat "přistávací modul" ve kterém bylo vejce, které se nesmělo v modulu při pádu na zem ze dvou metrů rozbít. Jeden účastník tábora také povídal a promítal o svých zážitcích v účastni Expedice Mars.
Jedno odpoledne proběhly starty raket raketomodelářského klubu Letovice (RMK Letovice). Ovšem představení narušila delegace. Delegace čtyřnohých, bučících. Celé stádo krav se také přišlo podívat a byly tak zvědavé, že nehodlaly odejít. Proto jsme kvůli bezpečnosti dětí raději představení předčasně ukončili.
K programovým blokům, jak astronomickým, tak kosmonautickým, jsme používali obrazový a filmový materiál a promítali si rovněž snímky ve 3D. Děti se mohly dobrovolně pochlubit svými pracovními sešity, kam si zapisovaly a zakreslovaly své poznatky. Obsah i formu těchto sešitů jsme zhodnotili a každý si odnesl brožuru o kosmonautice nebo nějakou pozornost, kterou jsem pro děti získal v Kennedy Space Center na Floridě.
Astronomicko-kosmonautický tábor není a ani nemůže být jen o poznávání a vzdělávání. Aktivity je třeba střídat, program musí být pestrý a prokládaný hrami a jinými aktivitami. Proto nechyběl táborák s buřtíky, celodenní výlet na vojenskou pevnost Hanička, spousta her a především papírová kosmonautická modelařina, na kterou byl čas v odpoledním klidu. To vše bylo završeno závěrečným rozdáním diplomů a věcných i sladkých odměn. Chybělo jen jedno. Na astronomicko-kosmonautickém táboře, kde ve velké míře programové bloky a večerku určuje počasí, chybí rozcvičky.