Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomicko-kosmonautický tábor pro začátečníky se povedl

Astronomicko-kosmonautický tábor pro začátečníky se povedl

Astronomicko-kosmonautický tábor - začátečníci. Autor: Z. Prágr
Astronomicko-kosmonautický tábor - začátečníci.
Autor: Z. Prágr
Jsou různé dětské tábory. Ty klasické s celotáborovou hrou nebo zaměřené třeba na nějaký sport. Téměř dvacítka dětí od desíti let se účastnila tábora zaměřeného na osvojení si základů astronomie a kosmonautiky. A Říčky v Orlických horách s tmavou noční oblohou na konci prázdnin je výborné místo pro takový tábor.

Na začátku tábora se děti učily orientovat na noční obloze. První večer bylo zataženo, proto jsme využili programu Stellarium, následující večery již oblohu živě. V kosmonautice jsme zmínili první raketové průkopníky, podrobněji se pak věnovali začátkům a následujícím krokům v dobývání vesmíru.

Pozorování Slunce. Autor: Z. Prágr
Pozorování Slunce.
Autor: Z. Prágr
Omladinu bylo třeba seznámit také s technikou. Jak fungují dalekohledy a jak se s nimi zachází. Pak už nic nebránilo tomu pozorovat sluneční skvrny. Nejen pozorovat, ale také zakreslovat sluneční skvrny do svých deníčků, zápisníčků, bloků. O pár dní později jsme Slunce pozorovali a zakreslovali znovu. Naším cílem bylo, aby děti samy přišly na to, že se sluneční skvrny mění a Slunce rotuje, což se také podařilo.

Pozorování noční oblohy. Autor: Z. Prágr
Pozorování noční oblohy.
Autor: Z. Prágr
Proběhlo několik večerních pozorování za účelem osvojit si nejen základní souhvězdní. Děti poznaly, že je dobré se na pozorování připravit, co je světelné znečištění (což nebyl problém ukázat), na obloze různé souřadnice, že objekty na obloze mají různou zdánlivou jasnost i zdánlivé vzdálenosti mezi sebou. Mnoho těchto věcí jsme pak zkoušeli uplatnit prakticky. Samozřejmostí bylo pozorování dalekohledy. V závěru tábora byla pozorovací noc, kdy část dětí vydržela pozorovat ještě přes půlnoc, než ulehla do svých spacáků na louce.

Z astronomie se dále během tábora děti dozvěděly také základy o kometách a dalších tělesech sluneční soustavy včetně naší mateřské hvězdy, o hvězdách, exoplanetách, galaxiích a opomíjeném tématu - struktuře vesmíru. Zajímavé bylo sledovat, jak se tvoří krátery v modelu měsíčního povrchu z mouky. Důležité je také nesměrování dětí a podpora jejich zájmů, které se dají uplatnit v kroužcích, v České astronomické společnosti či povídáním si přes internet. Proto jsme se věnovali i tomuto tématu a tím, čím mohou být astroamatéři oboru stále prospěšní.

Vypouštění raket. Autor: Z. Prágr
Vypouštění raket.
Autor: Z. Prágr
Z kosmonautiky děti poznaly celý vývoj nastartovaný zpočátku dobyvačnými cíli. Překvapením pro děti bylo zjištění, jak vlastně vzniká stav beztíže. Povídali jsme si o kosmonautech, mezinárodní kosmické stanici, kosmickém smetí, jaké jsou základní raketové motory a jak vlastně pracují i jaké jsou rozdíly mezi družicí a sondou. Děti si také zkusily udělat "přistávací modul" ve kterém bylo vejce, které se nesmělo v modulu při pádu na zem ze dvou metrů rozbít. Jeden účastník tábora také povídal a promítal o svých zážitcích v účastni Expedice Mars.

Jedno odpoledne proběhly starty raket raketomodelářského klubu Letovice (RMK Letovice). Ovšem představení narušila delegace. Delegace čtyřnohých, bučících. Celé stádo krav se také přišlo podívat a byly tak zvědavé, že nehodlaly odejít. Proto jsme kvůli bezpečnosti dětí raději představení předčasně ukončili.

Stavba raketoplánu. Autor: Z. Prágr
Stavba raketoplánu.
Autor: Z. Prágr
K programovým blokům, jak astronomickým, tak kosmonautickým, jsme používali obrazový a filmový materiál a promítali si rovněž snímky ve 3D. Děti se mohly dobrovolně pochlubit svými pracovními sešity, kam si zapisovaly a zakreslovaly své poznatky. Obsah i formu těchto sešitů jsme zhodnotili a každý si odnesl brožuru o kosmonautice nebo nějakou pozornost, kterou jsem pro děti získal v Kennedy Space Center na Floridě.

Astronomicko-kosmonautický tábor není a ani nemůže být jen o poznávání a vzdělávání. Aktivity je třeba střídat, program musí být pestrý a prokládaný hrami a jinými aktivitami. Proto nechyběl táborák s buřtíky, celodenní výlet na vojenskou pevnost Hanička, spousta her a především papírová kosmonautická modelařina, na kterou byl čas v odpoledním klidu. To vše bylo završeno závěrečným rozdáním diplomů a věcných i sladkých odměn. Chybělo jen jedno. Na astronomicko-kosmonautickém táboře, kde ve velké míře programové bloky a večerku určuje počasí, chybí rozcvičky.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »