Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Z akce MHV 2013. Autor: Pražská pobočka ČAS.
Z akce MHV 2013.
Autor: Pražská pobočka ČAS.
Nedávný květnový víkend 10. – 12. května 2013 se konalo třinácté dostaveníčko příznivců hvězdného nebe, pod zkratkou MHV, v astronomické hantýrce to znamená „Mezní hvězdná velikost“ pod záštitou Pražské pobočky ČAS. Místo akce bylo již tradiční – Zubří nedaleko Nového města na Moravě. Ve středu byl státní svátek, a tudíž se přímo vybízelo si akci prodloužit. A kdo ve středu přijel, chybu neudělal. Předpověď počasí na akci nebyla vůbec příznivá, tedy na hlavní část o víkendu. Osobně jsem tipoval, že se bude pozorovat jen na prodloužené části v noci ze středy na čtvrtek. Ve čtvrtek navečer se už přihnala oblačnost, ovšem než se setmělo, byla pryč. Hurá, pozorovalo se druhou noc!

Jak to na takové akci vypadalo? Od čtvrtka do pátku se přes den pozorovalo Slunce. Sluneční skvrny ve fotosféře přes sluneční filtry i okulárovou projekcí a sluneční erupce a další útvary speciálními dalekohledy v čáře H-alfa. Někteří si přes den v jasném počasí udělaly výlety po krásné okolní přírodě. Středeční a čtvrteční noci se pozorovalo. Mnozí si prošli dalekohledy dalších účastníků, zkoušeli se okuláry, různá udělátka, diskutovalo se...

Sešla se pěkná „sbírka“ dalekohledů a binokulárů – jak poznamenal jeden organizátor, na louce rekreačního střediska se sešla Petřínská Štefánikova hvězdárna. Tím myslel dalekohledy podobnými parametry: historický refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm a Schmidt–Cassegrain Celestron 355/3910 mm. K vidění byla také dlouho očekávaná nová montáž SkyWatcher EQ-8. Mne zaujalo „vytuněné“ ovládání továrního Dobsonu, kdy bylo možné dalekohled kolečky ovládat v obou osách, což je na tento typ montáže raritní. Majitel si navíc udělal u okuláru nástěnku, takže odpadalo odbíhání k mapám ke stolku.

Ne se všemi dalekohledy se dalo koukat, protože některé byly uzpůsobeny jen na fotografování vesmírných objektů. Takové to stroje často sami automaticky snímají oblohu i několik hodin a fotiči si tak mohou, na rozdíl od vizualistů, dát během noci dvacet. První jasnou noc bylo neuvěřitelné vlhko, z dalekohledů stékala voda a někteří museli zarosenou optiku fénovat. Snad nikdo nevynechal pohled na planety Jupiter a Saturn a někteří našli již nevýraznou kometu PanSTARRS. Druhou noc to bylo s vlhkostí mnohem lepší, avšak už se projevovala únava z předešlé probdělé noci a tím i rychlejším úbytkem nočních pozorovatelů na louce.

Akce MHV se o víkendu z „mezní hvězdné velikosti“ proměnila na „mega hydro víkend“. Prostě víkend propršel. Přesto bylo co dělat. Už v pátek večer měl Martin Myslivec přednášku o výrobě své těžké montáže na dalekohledy, kterou sebou také přivezl. V sobotu proběhly další přednášky, např. výborná přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. o neutrinech, pochopitelnou i pro laiky, nebo cestovatelská přednáška po slovenských hvězdárnách a jejich přístrojovém vybavení.

Ke zpestření víkendu patřil velký model železnice s parní lokomotivou, která skutečně vypouštěla „páru“ z komína i ventilů a vydávala naprosto věrné zvuky jak při jízdě, tak ve stanici. Parní souprava zaujala děti a samozřejmě tatínky. V místním rybníčku se proháněla dálkově ovládaná plachetnice. Ve stejném rybníčku plném čolků a velkých černých pijavic si někteří dopřáli jarní koupel. Ti méně otužilejší si pod stříškami chatek vyměňovali zkušenosti, zkoušeli okuláry, pozorovali binokuláry a malými dalekohledy, někteří pak pokračovali do nočních hodin v baru rekreačního střediska. V neděli před odjezdem bylo možné na burze zakoupit astronomickou techniku a literaturu. I když počasí na hlavní část akce nepřálo, byla letošní jarní MHV velmi příjemnou a přínosnou akcí.

Nezapomeňte si prohlédnout fotogalerii z akce…




O autorovi

Štítky: Pozorování , Dalekohled, MHV


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »