Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Z akce MHV 2013. Autor: Pražská pobočka ČAS.
Z akce MHV 2013.
Autor: Pražská pobočka ČAS.
Nedávný květnový víkend 10. – 12. května 2013 se konalo třinácté dostaveníčko příznivců hvězdného nebe, pod zkratkou MHV, v astronomické hantýrce to znamená „Mezní hvězdná velikost“ pod záštitou Pražské pobočky ČAS. Místo akce bylo již tradiční – Zubří nedaleko Nového města na Moravě. Ve středu byl státní svátek, a tudíž se přímo vybízelo si akci prodloužit. A kdo ve středu přijel, chybu neudělal. Předpověď počasí na akci nebyla vůbec příznivá, tedy na hlavní část o víkendu. Osobně jsem tipoval, že se bude pozorovat jen na prodloužené části v noci ze středy na čtvrtek. Ve čtvrtek navečer se už přihnala oblačnost, ovšem než se setmělo, byla pryč. Hurá, pozorovalo se druhou noc!

Jak to na takové akci vypadalo? Od čtvrtka do pátku se přes den pozorovalo Slunce. Sluneční skvrny ve fotosféře přes sluneční filtry i okulárovou projekcí a sluneční erupce a další útvary speciálními dalekohledy v čáře H-alfa. Někteří si přes den v jasném počasí udělaly výlety po krásné okolní přírodě. Středeční a čtvrteční noci se pozorovalo. Mnozí si prošli dalekohledy dalších účastníků, zkoušeli se okuláry, různá udělátka, diskutovalo se...

Sešla se pěkná „sbírka“ dalekohledů a binokulárů – jak poznamenal jeden organizátor, na louce rekreačního střediska se sešla Petřínská Štefánikova hvězdárna. Tím myslel dalekohledy podobnými parametry: historický refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm a Schmidt–Cassegrain Celestron 355/3910 mm. K vidění byla také dlouho očekávaná nová montáž SkyWatcher EQ-8. Mne zaujalo „vytuněné“ ovládání továrního Dobsonu, kdy bylo možné dalekohled kolečky ovládat v obou osách, což je na tento typ montáže raritní. Majitel si navíc udělal u okuláru nástěnku, takže odpadalo odbíhání k mapám ke stolku.

Ne se všemi dalekohledy se dalo koukat, protože některé byly uzpůsobeny jen na fotografování vesmírných objektů. Takové to stroje často sami automaticky snímají oblohu i několik hodin a fotiči si tak mohou, na rozdíl od vizualistů, dát během noci dvacet. První jasnou noc bylo neuvěřitelné vlhko, z dalekohledů stékala voda a někteří museli zarosenou optiku fénovat. Snad nikdo nevynechal pohled na planety Jupiter a Saturn a někteří našli již nevýraznou kometu PanSTARRS. Druhou noc to bylo s vlhkostí mnohem lepší, avšak už se projevovala únava z předešlé probdělé noci a tím i rychlejším úbytkem nočních pozorovatelů na louce.

Akce MHV se o víkendu z „mezní hvězdné velikosti“ proměnila na „mega hydro víkend“. Prostě víkend propršel. Přesto bylo co dělat. Už v pátek večer měl Martin Myslivec přednášku o výrobě své těžké montáže na dalekohledy, kterou sebou také přivezl. V sobotu proběhly další přednášky, např. výborná přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. o neutrinech, pochopitelnou i pro laiky, nebo cestovatelská přednáška po slovenských hvězdárnách a jejich přístrojovém vybavení.

Ke zpestření víkendu patřil velký model železnice s parní lokomotivou, která skutečně vypouštěla „páru“ z komína i ventilů a vydávala naprosto věrné zvuky jak při jízdě, tak ve stanici. Parní souprava zaujala děti a samozřejmě tatínky. V místním rybníčku se proháněla dálkově ovládaná plachetnice. Ve stejném rybníčku plném čolků a velkých černých pijavic si někteří dopřáli jarní koupel. Ti méně otužilejší si pod stříškami chatek vyměňovali zkušenosti, zkoušeli okuláry, pozorovali binokuláry a malými dalekohledy, někteří pak pokračovali do nočních hodin v baru rekreačního střediska. V neděli před odjezdem bylo možné na burze zakoupit astronomickou techniku a literaturu. I když počasí na hlavní část akce nepřálo, byla letošní jarní MHV velmi příjemnou a přínosnou akcí.

Nezapomeňte si prohlédnout fotogalerii z akce…




O autorovi

Štítky: Pozorování , Dalekohled, MHV


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »