Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Z akce MHV 2013. Autor: Pražská pobočka ČAS.
Z akce MHV 2013.
Autor: Pražská pobočka ČAS.
Nedávný květnový víkend 10. – 12. května 2013 se konalo třinácté dostaveníčko příznivců hvězdného nebe, pod zkratkou MHV, v astronomické hantýrce to znamená „Mezní hvězdná velikost“ pod záštitou Pražské pobočky ČAS. Místo akce bylo již tradiční – Zubří nedaleko Nového města na Moravě. Ve středu byl státní svátek, a tudíž se přímo vybízelo si akci prodloužit. A kdo ve středu přijel, chybu neudělal. Předpověď počasí na akci nebyla vůbec příznivá, tedy na hlavní část o víkendu. Osobně jsem tipoval, že se bude pozorovat jen na prodloužené části v noci ze středy na čtvrtek. Ve čtvrtek navečer se už přihnala oblačnost, ovšem než se setmělo, byla pryč. Hurá, pozorovalo se druhou noc!

Jak to na takové akci vypadalo? Od čtvrtka do pátku se přes den pozorovalo Slunce. Sluneční skvrny ve fotosféře přes sluneční filtry i okulárovou projekcí a sluneční erupce a další útvary speciálními dalekohledy v čáře H-alfa. Někteří si přes den v jasném počasí udělaly výlety po krásné okolní přírodě. Středeční a čtvrteční noci se pozorovalo. Mnozí si prošli dalekohledy dalších účastníků, zkoušeli se okuláry, různá udělátka, diskutovalo se...

Sešla se pěkná „sbírka“ dalekohledů a binokulárů – jak poznamenal jeden organizátor, na louce rekreačního střediska se sešla Petřínská Štefánikova hvězdárna. Tím myslel dalekohledy podobnými parametry: historický refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm a Schmidt–Cassegrain Celestron 355/3910 mm. K vidění byla také dlouho očekávaná nová montáž SkyWatcher EQ-8. Mne zaujalo „vytuněné“ ovládání továrního Dobsonu, kdy bylo možné dalekohled kolečky ovládat v obou osách, což je na tento typ montáže raritní. Majitel si navíc udělal u okuláru nástěnku, takže odpadalo odbíhání k mapám ke stolku.

Ne se všemi dalekohledy se dalo koukat, protože některé byly uzpůsobeny jen na fotografování vesmírných objektů. Takové to stroje často sami automaticky snímají oblohu i několik hodin a fotiči si tak mohou, na rozdíl od vizualistů, dát během noci dvacet. První jasnou noc bylo neuvěřitelné vlhko, z dalekohledů stékala voda a někteří museli zarosenou optiku fénovat. Snad nikdo nevynechal pohled na planety Jupiter a Saturn a někteří našli již nevýraznou kometu PanSTARRS. Druhou noc to bylo s vlhkostí mnohem lepší, avšak už se projevovala únava z předešlé probdělé noci a tím i rychlejším úbytkem nočních pozorovatelů na louce.

Akce MHV se o víkendu z „mezní hvězdné velikosti“ proměnila na „mega hydro víkend“. Prostě víkend propršel. Přesto bylo co dělat. Už v pátek večer měl Martin Myslivec přednášku o výrobě své těžké montáže na dalekohledy, kterou sebou také přivezl. V sobotu proběhly další přednášky, např. výborná přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. o neutrinech, pochopitelnou i pro laiky, nebo cestovatelská přednáška po slovenských hvězdárnách a jejich přístrojovém vybavení.

Ke zpestření víkendu patřil velký model železnice s parní lokomotivou, která skutečně vypouštěla „páru“ z komína i ventilů a vydávala naprosto věrné zvuky jak při jízdě, tak ve stanici. Parní souprava zaujala děti a samozřejmě tatínky. V místním rybníčku se proháněla dálkově ovládaná plachetnice. Ve stejném rybníčku plném čolků a velkých černých pijavic si někteří dopřáli jarní koupel. Ti méně otužilejší si pod stříškami chatek vyměňovali zkušenosti, zkoušeli okuláry, pozorovali binokuláry a malými dalekohledy, někteří pak pokračovali do nočních hodin v baru rekreačního střediska. V neděli před odjezdem bylo možné na burze zakoupit astronomickou techniku a literaturu. I když počasí na hlavní část akce nepřálo, byla letošní jarní MHV velmi příjemnou a přínosnou akcí.

Nezapomeňte si prohlédnout fotogalerii z akce…




O autorovi

Štítky: Pozorování , Dalekohled, MHV


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »