Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...  >  Mezní Hvězdná Velikost

Mezní Hvězdná Velikost

aneb setkání přátel noční oblohy s astrotechnikou

Z akce MHV 2013. Autor: Pražská pobočka ČAS.
Z akce MHV 2013.
Autor: Pražská pobočka ČAS.

MHV je zkratka názvu Mezní Hvězdná Velikost nebo jakéhokoliv jiného (zvolna se po konání tří ročníků zažil Mega Hydro Víkend, jistě tušíte proč). Myšlenka uspořádat setkání lidí stejného založení s dalekohledy vznikla v roce 2004 a u jejího zrodu stálo i české diskusní fórum www.astro-forum.cz, kde je této akci věnováno samostatné diskuzní vlákno. Akci pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti.

Akce je pořádána vždy dvakrát v roce o víkendu, na jaře (zpravidla v druhé polovině dubna) a na podzim (na konci září či počátku října). Náplní akce jsou společná pozorování a focení noční oblohy, diskuze nad danou tématikou, výměna zkušeností a astrotechniky (burza), odborné přednášky a samozřejmě i obyčejná kamarádská setkávání. Nejčastějšími účastníky jsou především amatérští astronomové s vlastní technikou – obvykle buď s dalekohledy pro vizuální pozorování, nebo se sestavami pro focení oblohy a vesmírných objektů (tzv. astrofoto). Tyto skutečné nadšence doplňují často jejich rodinní příslušníci včetně dětí, takže je občas potřeba i nějaký ten dětský program...

Astronomický program bývá pravidelně zpestřen dalšími aktivitami. Na jaře obvykle denním pozorováním přírody či výlety, na podzim pouštěním draků a sbíráním hub.

Pokud vás náplň akce zaujala a nalákala, rozhodně neváhejte, přihlaste se a přijeďte! Rádi uvítáme nové tváře a sami uvidíte, že nejsme žádná uzavřená skupina podivínů, ale skvělá parta, která se i ráda baví a nezkazí žádnou legraci. smiley 

Ideální je tato akce pro nováčky, začínající pozorovatele noční oblohy. Získáte zde široké zkušenosti, ostřílení matadoři vám poradí s ovládáním techniky a vlastně se vším, co se vám k tomuto nádhernému koníčku může hodit.

Zátiší s dalekohledy na podzimním MHV 2017 Autor: Boris Glos
Zátiší s dalekohledy na podzimním MHV 2017
Autor: Boris Glos

Pozvánku s programem a přihlašovacím formulářem najdete vždy na přihlašovací stránce, přibližně měsíc před termínem aktuálního MHV.

Většina ročníků MHV se konala v rekreačním areálu RS Zubří u Nového Města na Moravě. Po dobu jeho rekonstrukce pak od roku 2019 postupně v areálu RS Věšín u Rožmitálu pod Třemšínem v Brdech a v areálu Camping v ráji u Rovenska pod Troskami. Areál se snažíme vybírat především podle kvality noční oblohy (co nejnižší světelné znečištění), slušného a cenově rozumného ubytování a dobré dopravní dostupnosti, pokud možno i z okrajů republiky.

Od podzimního MHV 2021 se akce koná opět v areálu v Zubří – po rekonstrukci pod názvem Jasenka rekreační středisko Zubří.

Nejbližší MHV:       36. MHV jaro 2026

Termín konání:     17. až 19. dubna, pro zájemce možné prodloužení už od 16. dubna

Místo konání:        Jasenka Zubří u Nového Města na Moravě (poloha mapy.cz)

Kontakt/dotazy:   mhv(zavináč)astro.cz

Z předešlých ročníků vzniklo množství fotografií dokumentujících dění i přístrojové vybavení na akcích. Snímky ze starších ročníků MHV se nachází v nové galerii fotografií, snímky novější nalezne přímo ve výše zmiňovaném diskuzním vláknu.

Jasnou oblohu přejí (ale nezařizují) organizátoři:

Lenka Soumarová, Jaromír Jindra, Martin Černický, Jan Zahajský.



O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: Pozorování , MHV


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »