Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...  >  Mezní Hvězdná Velikost

Mezní Hvězdná Velikost

aneb setkání přátel noční oblohy s astrotechnikou

Z akce MHV 2013. Autor: Pražská pobočka ČAS.
Z akce MHV 2013.
Autor: Pražská pobočka ČAS.

MHV je zkratka názvu Mezní Hvězdná Velikost nebo jakéhokoliv jiného (zvolna se po konání tří ročníků zažil Mega Hydro Víkend, jistě tušíte proč). Myšlenka uspořádat setkání lidí stejného založení s dalekohledy vznikla v roce 2004 a u jejího zrodu stálo i české diskusní fórum www.astro-forum.cz, kde je této akci věnováno samostatné diskuzní vlákno. Akci pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti.

Akce je pořádána vždy dvakrát v roce o víkendu, na jaře (zpravidla v druhé polovině dubna) a na podzim (na konci září či počátku října). Náplní akce jsou společná pozorování a focení noční oblohy, diskuze nad danou tématikou, výměna zkušeností a astrotechniky (burza), odborné přednášky a samozřejmě i obyčejná kamarádská setkávání. Nejčastějšími účastníky jsou především amatérští astronomové s vlastní technikou – obvykle buď s dalekohledy pro vizuální pozorování, nebo se sestavami pro focení oblohy a vesmírných objektů (tzv. astrofoto). Tyto skutečné nadšence doplňují často jejich rodinní příslušníci včetně dětí, takže je občas potřeba i nějaký ten dětský program...

Astronomický program bývá pravidelně zpestřen dalšími aktivitami. Na jaře obvykle denním pozorováním přírody či výlety, na podzim pouštěním draků a sbíráním hub.

Pokud vás náplň akce zaujala a nalákala, rozhodně neváhejte, přihlaste se a přijeďte! Rádi uvítáme nové tváře a sami uvidíte, že nejsme žádná uzavřená skupina podivínů, ale skvělá parta, která se i ráda baví a nezkazí žádnou legraci. smiley 

Ideální je tato akce pro nováčky, začínající pozorovatele noční oblohy. Získáte zde široké zkušenosti, ostřílení matadoři vám poradí s ovládáním techniky a vlastně se vším, co se vám k tomuto nádhernému koníčku může hodit.

Zátiší s dalekohledy na podzimním MHV 2017 Autor: Boris Glos
Zátiší s dalekohledy na podzimním MHV 2017
Autor: Boris Glos

Pozvánku s programem a přihlašovacím formulářem najdete vždy na přihlašovací stránce, přibližně měsíc před termínem aktuálního MHV.

Většina ročníků MHV se konala v rekreačním areálu RS Zubří u Nového Města na Moravě. Po dobu jeho rekonstrukce pak od roku 2019 postupně v areálu RS Věšín u Rožmitálu pod Třemšínem v Brdech a v areálu Camping v ráji u Rovenska pod Troskami. Areál se snažíme vybírat především podle kvality noční oblohy (co nejnižší světelné znečištění), slušného a cenově rozumného ubytování a dobré dopravní dostupnosti, pokud možno i z okrajů republiky.

Od podzimního MHV 2021 se akce koná opět v areálu v Zubří – po rekonstrukci pod názvem Jasenka rekreační středisko Zubří.

Nejbližší MHV:       37. MHV podzim 2026

Termín konání:     9. až 11. října, pro zájemce možné prodloužení už od 8. října

Místo konání:        Jasenka Zubří u Nového Města na Moravě (poloha mapy.cz)

Kontakt/dotazy:   mhv(zavináč)astro.cz

Z předešlých ročníků vzniklo množství fotografií dokumentujících dění i přístrojové vybavení na akcích. Snímky ze starších ročníků MHV se nachází v nové galerii fotografií, snímky novější nalezne přímo ve výše zmiňovaném diskuzním vláknu.

Jasnou oblohu přejí (ale nezařizují) organizátoři:

Lenka Soumarová, Jaromír Jindra, Martin Černický, Jan Zahajský.



O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: Pozorování , MHV


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »