Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jedinečná 20. výroční retro akce MHV

Jedinečná 20. výroční retro akce MHV

Jan Zahajský v retro obleku u modelu Saturnu
Autor: Zbyšek Prágr

Mezní hvězdná velikost (MHV) není jen fotometrická veličina používaná v astronomii, ale také název setkávání amatérských astronomů, příznivců hvězdné oblohy a astronomické techniky. Koná se obvykle na jaře a na podzim v rekreačním středisku Zubří u Nového Města na Moravě. Jarní setkání v roce 2017 bylo ovšem netradiční. Počet oficiálních uspořádaných „eMHáVéček“ doběhl k číslovce 20 shodou okolností v roce, kdy si připomínáme 100 let od založení České astronomické společnosti. To byl dvojnásobný důvod událost něčím ozvláštnit. Dvacátá Mezní hvězdná velikost tak měla podtitul „Retro.“ Akci, která proběhla od 28. dubna do 1. května, zahájili pánové organizátoři v dobových oblecích.

Velkým přínosem setkání jsou časté diskuze nejen nad dalekohledy, fotografiemi a hvězdářskou technikou, ale také testování astronomické optiky – dalekohledů, okulárů, filtrů… Právě zde se čerpají nové nápady, poznatky a zkušenosti účastníků. I proto se na MHV většina lidí pravidelně vrací a akce bývají velmi brzo plně obsazené. Kapacita areálu Retro MHV byla vyčerpána více než 90 účastníky.

Miroslav Jindra a Jan Zahajský v dobových oblecích u historického dalekohledu Autor: Boris Glos
Miroslav Jindra a Jan Zahajský v dobových oblecích u historického dalekohledu
Autor: Boris Glos

Když je obloha jasná, pozoruje se přes den především Slunce. Na noc se na louce počet dalekohledů zvýší. Na jarním MHV jsme měli štěstí v podstatě jen na jednu jasnou noc, alespoň díky za ní. Pravidelným bodem programu bývá procházka mezi dalekohledy. Protože téma bylo retro, na louce se sešly zajímavé historické dalekohledy. Samozřejmě i ty současné, někdy s velice originálními technickými řešeními montáží nebo tubusů. K vidění byly snad všechny základní optické systémy, dalekohledy a montáže od všech předních výrobců až po techniku doma vyráběnou (někdy ve stylu „i věci z kuchyně se dají použít ke stavbě dalekohledu“).

Historické dalekohledy zaujaly

Retro setkání přineslo možnost majitelům pochlubit se staršími kousky optiky či jiných přístrojů, které se dnes již běžně nepoužívají. Vedle několika binokulárů (Zeiss 10x50 Dekarem, Meopta 12x60, Optikotechna 4x20, dělostřelecký binokulár Busch 10x80, obří binokulár Zeiss 25x100) byla k vidění i česká klasika z dob, kdy hvězdářský dalekohled byl velkou vzácností – Meopta AD-800, Meopta Proximus 100, Somet Monar 25x100. Zahraniční historie byla zastoupena celomosazným anglickým 3.5” refraktorem BROADHURST, CLARKSON & CO. z počátku 20. století, školní klasikou Zeiss Telementor, ruským Alcorem nebo zřídka vídaným Zeiss Meniskasem 180. Jeden z účastníků vše pečlivě dokumentoval retro fotoaparátem Polaroid ImagePro.

Krásný mosazný anglický dalekohled 3.5” BROADHURST, CLARKSON & CO. z počátku 20. století Autor: Zbyšek Prágr
Krásný mosazný anglický dalekohled 3.5” BROADHURST, CLARKSON & CO. z počátku 20. století
Autor: Zbyšek Prágr

Další historické pokochání proběhlo na retro výstavce, která následovala po tradiční astroburze. Někteří účastníci přinesli na ukázku techniku, literaturu a artefakty svého mládí. Sešly se například fotoaparáty na film (Pentax 6x6, Exakta, Polaroid), brusné smirky na broušení zrcadel, dětské plastové optické stavebnice z bývalé NDR, Optik Montage Experiment a Astro Cabinet 90, krásná historická otočná mapa hvězdné oblohy v němčině.

Jedinečná planetární stezka

Zajímavostí výročního setkání MHV byla planetární stezka v měřítku 1:3,5 mld. vlastnoručně vyhotovená panem Ing. Příhodou. Procházka Sluneční soustavou měla počátek v rekreačním areálu, kde se začínalo Sluncem a vnitřními planetami velikosti špendlíkové hlavičky. Na velké planety již bylo třeba pokračovat na rozlehlé louky za areál. Procházka končila Neptunem, který díky členitosti terénu již nebyl od Slunce vidět. Modely těles byly velmi pěkně vyvedené, včetně informativních cedulí.

 

 

V začátcích MHV bylo dobrým zvykem pořádat i pozorování pro veřejnost z blízkého okolí. Letos se organizátoři v dobových oblecích vypravili na náměstí do Nového Města na Moravě. Celé slunečné sobotní dopoledne ukazovali kolemjdoucím v dalekohledech Slunce (v čáře H-α i bílé světlo) a zvali na večerní pozorování do areálu.

Pokusy i přednášky

Zpestřením, zejména pro děti, byla výroba a pouštění vodních a vzduchových raket. Vodní rakety – voda a stlačený vzduch v PET lahvi – jsou poměrně známé, méně již vzduchové. Ty byly na výrobu jednodušší. Stačí vzít stočenou a slepenou čtvrtku, z jedné strany utěsněnou.  Vytvoří tak trup rakety, do které se vžene stlačený vzduch.

Mimo uvedený bonusový program výročního MHV na setkáních vždy zazní pár přednášek. Nechyběly ani tentokrát. Hned ta první byla tematická – Útržky z Říše hvězd. Promítání Jana Zahajského o počátcích věstníku Říše hvězd z let 1918–1928 se může nezasvěceným zdáti poněkud nezáživné, ale jak jsme měli možnost slyšet, i před téměř sto lety měli přispívatelé časopisu smysl pro humor a řešili problémy rezonující i v současnosti. Další přednášku měl Jakub Rozehnal na téma Náš akustický vesmír i s praktickými a velmi názornými ukázkami zvukových i zrakových jevů.

Společná fotografie účastníků jubilejní 20. MHV ve 100. roce ČAS Autor: Zbyšek Prágr
Společná fotografie účastníků jubilejní 20. MHV ve 100. roce ČAS
Autor: Zbyšek Prágr

Jarní Mezní hvězdná velikost byla fajn akce, ozvláštněná programovými zajímavostmi ke svému dvacátému výročí. Mnozí při historických artefaktech zavzpomínali na „nedávné“ dětství a mládí nebo na své počátky objevování noční oblohy. Dnes už jsou technické možnosti zcela jinde než před sto lety. Žel, se zdokonalující se technikou se zhoršuje noční obloha, zejména ve městech a v jejich blízkém okolí. Právě proto se těšíme na další ročníky setkání MHV – Mezní hvězdné velikosti a doufáme, že budou i následujících 20, 40… ročníků stále na noční obloze vidět galaxie, mlhoviny, komety a objekty hlubokého vesmíru.

Kromě vytrvalých, obětavých organizátorů z Pražské pobočky Česká astronomické společnosti patří dík za hladký průběh setkání i personálu kuchyně a správci areálu v Zubří panu Milanu Candríkovi, který nám již léta vychází vstříc, poskytuje prostory i tmu, abychom za jasných nocí dosáhli co nejvyšší mezní hvězdné velikosti.  

Zbyšek Prágr. Doplnil Jan Zahajský a Magdalena Zahajská.




O autorovi

Štítky: MHV 2017, MHV


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »