Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LARES - ověření teorie relativity

LARES - ověření teorie relativity

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Malá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.

Italská družice pojmenovaná LARES (LAser Relativity Satellite) je tuhá wolframová koule o hmotnosti téměř 390 kg s 92 instalovanými odrážeči. Nosná raketa Vega odstartuje s družicí z kosmodromu v Kourou (Francouzská Guyana, Jižní Amerika). Termín startu je naplánován na 26. 1. 2012. Družice bude navedena na oběžnou dráhu kolem Země, kde bude kroužit déle než 25 000 roků.

Pozemní stanice budou tuto zcela pasivní družici "ostřelovat" pomocí laseru a přesně měřit dobu, kterou bude signál potřebovat na cestu k družici a po odrazu zpět do řídícího centra.

Úkolem družice bude ověření zatím nepotvrzených předpovědí Einsteinovy teorie relativity o chování vesmíru, které Albert Einstein předpověděl před více než devadesáti lety. Z velkých předpovědí obecné teorie relativity nebyly dodnes přímo pozorovány jen dvě - gravitační vlny a strhávání časoprostoru rotujícím hmotným tělesem, neboli tzv. Lenseův-Thirringův jev (Lense-Thirring efect). Přestože o jejich existenci dnes již nikdo nepochybuje, stále se je nepodařilo detekovat.

Družice obdobného zaměření - LAGEOS 1 a LAGEOS 2 - byly vypuštěny v rámci americko-italské spolupráce v letech 1976 a 1992. V prvním případě pomocí nosné rakety Delta, v druhém případě na palubě amerického raketoplánu Columbia. Jejich úkolem bylo především sledování pohybu zemských kontinentálních desek. Projekt družice LARES připravil tým vědců ze Sapienza University v Římě.

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Součástí původního článku (viz zdroj) je i galerie obrázků ukazujících instalovanou družici LARES a rozmístění pomocných systémů při montáži. Jako přídavné zařízení bude připojena malá subdružice (tzv. CubeSat). Po startu bude družice LARES navedena na téměř kruhovou dráhu kolem Země ve výšce 1450 km nad zemským povrchem, se sklonem 69,5° k rovníku.

Vega je třístupňová nosná raketa používající tuhou pohonnou látku s restartovatelným čtvrtým stupněm na kapalnou pohonnou látku. Byla vyvinuta pro vynášení malých družic a bude používána společně s velkou raketou Ariane 5 a s raketou střední třídy Sojuz. Všechny budou startovat z kosmodromu v Kourou.

Společnost Arianespace počítá se dvěma starty rakety Vega ročně. Její vývoj stál 786 miliónů euro. Podílely se na něm následující členské státy ESA: Itálie, Francie, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko a Švédsko.

Data získaná družicí LARES mohou být využita rovněž v rámci kosmické geodynamiky a kosmické geodézie.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »