Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LARES - ověření teorie relativity

LARES - ověření teorie relativity

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Malá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.

Italská družice pojmenovaná LARES (LAser Relativity Satellite) je tuhá wolframová koule o hmotnosti téměř 390 kg s 92 instalovanými odrážeči. Nosná raketa Vega odstartuje s družicí z kosmodromu v Kourou (Francouzská Guyana, Jižní Amerika). Termín startu je naplánován na 26. 1. 2012. Družice bude navedena na oběžnou dráhu kolem Země, kde bude kroužit déle než 25 000 roků.

Pozemní stanice budou tuto zcela pasivní družici "ostřelovat" pomocí laseru a přesně měřit dobu, kterou bude signál potřebovat na cestu k družici a po odrazu zpět do řídícího centra.

Úkolem družice bude ověření zatím nepotvrzených předpovědí Einsteinovy teorie relativity o chování vesmíru, které Albert Einstein předpověděl před více než devadesáti lety. Z velkých předpovědí obecné teorie relativity nebyly dodnes přímo pozorovány jen dvě - gravitační vlny a strhávání časoprostoru rotujícím hmotným tělesem, neboli tzv. Lenseův-Thirringův jev (Lense-Thirring efect). Přestože o jejich existenci dnes již nikdo nepochybuje, stále se je nepodařilo detekovat.

Družice obdobného zaměření - LAGEOS 1 a LAGEOS 2 - byly vypuštěny v rámci americko-italské spolupráce v letech 1976 a 1992. V prvním případě pomocí nosné rakety Delta, v druhém případě na palubě amerického raketoplánu Columbia. Jejich úkolem bylo především sledování pohybu zemských kontinentálních desek. Projekt družice LARES připravil tým vědců ze Sapienza University v Římě.

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Součástí původního článku (viz zdroj) je i galerie obrázků ukazujících instalovanou družici LARES a rozmístění pomocných systémů při montáži. Jako přídavné zařízení bude připojena malá subdružice (tzv. CubeSat). Po startu bude družice LARES navedena na téměř kruhovou dráhu kolem Země ve výšce 1450 km nad zemským povrchem, se sklonem 69,5° k rovníku.

Vega je třístupňová nosná raketa používající tuhou pohonnou látku s restartovatelným čtvrtým stupněm na kapalnou pohonnou látku. Byla vyvinuta pro vynášení malých družic a bude používána společně s velkou raketou Ariane 5 a s raketou střední třídy Sojuz. Všechny budou startovat z kosmodromu v Kourou.

Společnost Arianespace počítá se dvěma starty rakety Vega ročně. Její vývoj stál 786 miliónů euro. Podílely se na něm následující členské státy ESA: Itálie, Francie, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko a Švédsko.

Data získaná družicí LARES mohou být využita rovněž v rámci kosmické geodynamiky a kosmické geodézie.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »