Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LARES - ověření teorie relativity

LARES - ověření teorie relativity

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Malá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.

Italská družice pojmenovaná LARES (LAser Relativity Satellite) je tuhá wolframová koule o hmotnosti téměř 390 kg s 92 instalovanými odrážeči. Nosná raketa Vega odstartuje s družicí z kosmodromu v Kourou (Francouzská Guyana, Jižní Amerika). Termín startu je naplánován na 26. 1. 2012. Družice bude navedena na oběžnou dráhu kolem Země, kde bude kroužit déle než 25 000 roků.

Pozemní stanice budou tuto zcela pasivní družici "ostřelovat" pomocí laseru a přesně měřit dobu, kterou bude signál potřebovat na cestu k družici a po odrazu zpět do řídícího centra.

Úkolem družice bude ověření zatím nepotvrzených předpovědí Einsteinovy teorie relativity o chování vesmíru, které Albert Einstein předpověděl před více než devadesáti lety. Z velkých předpovědí obecné teorie relativity nebyly dodnes přímo pozorovány jen dvě - gravitační vlny a strhávání časoprostoru rotujícím hmotným tělesem, neboli tzv. Lenseův-Thirringův jev (Lense-Thirring efect). Přestože o jejich existenci dnes již nikdo nepochybuje, stále se je nepodařilo detekovat.

Družice obdobného zaměření - LAGEOS 1 a LAGEOS 2 - byly vypuštěny v rámci americko-italské spolupráce v letech 1976 a 1992. V prvním případě pomocí nosné rakety Delta, v druhém případě na palubě amerického raketoplánu Columbia. Jejich úkolem bylo především sledování pohybu zemských kontinentálních desek. Projekt družice LARES připravil tým vědců ze Sapienza University v Římě.

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Součástí původního článku (viz zdroj) je i galerie obrázků ukazujících instalovanou družici LARES a rozmístění pomocných systémů při montáži. Jako přídavné zařízení bude připojena malá subdružice (tzv. CubeSat). Po startu bude družice LARES navedena na téměř kruhovou dráhu kolem Země ve výšce 1450 km nad zemským povrchem, se sklonem 69,5° k rovníku.

Vega je třístupňová nosná raketa používající tuhou pohonnou látku s restartovatelným čtvrtým stupněm na kapalnou pohonnou látku. Byla vyvinuta pro vynášení malých družic a bude používána společně s velkou raketou Ariane 5 a s raketou střední třídy Sojuz. Všechny budou startovat z kosmodromu v Kourou.

Společnost Arianespace počítá se dvěma starty rakety Vega ročně. Její vývoj stál 786 miliónů euro. Podílely se na něm následující členské státy ESA: Itálie, Francie, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko a Švédsko.

Data získaná družicí LARES mohou být využita rovněž v rámci kosmické geodynamiky a kosmické geodézie.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša v Plejádach

Canon 350; Pentacon 200/5.6; 2s; 800 ISO; Nitra. Negatív.

Další informace »