Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Letoun společnosti Virgin Galactic připraven ke zkouškám

Letoun společnosti Virgin Galactic připraven ke zkouškám

Kosmický letoun WhiteKnightTwo.
Kosmický letoun WhiteKnightTwo.
Mateřský letoun WhiteKnightTwo společnosti Virgin Galactic, který bude sloužit jako první stupeň dopravního prostředku pro balistické lety na hranici vesmíru, je připraven uskutečnit v nejbližší době první zkušební start. Bude to první z plánovaných několika zkušebních letů nosiče výškového letounu, který se pravděpodobně stane prvním soukromým dopravním prostředkem pro kosmickou turistiku (zatím jen pro lety na okraj vesmíru).

Tento letoun je určen k vynášení kosmického letounu (který představuje druhý stupeň dopravního prostředku) s názvem SpaceShipTwo s osmičlennou posádkou do výšky zhruba 15 km. Zde dojde k oddělení kosmického letounu SpaceShipTwo od prvního stupně WhiteKnightTwo. Po zažehnutí vlastních raketových motorů dopraví SpaceShipTwo cestující do výšky přes 100 km nad zemským povrchem. Po dobu několika minut budou turisté vystaveni beztížnému stavu. Jak první, tak i druhý stupeň dopravního prostředku jsou zvětšenými variantami systému SpaceShipOne, se kterým v roce 2004 společnost zvítězila v soutěži o cenu Ansari X-prize a obdržela částku 10 miliónů dolarů.

V červenci letošního roku byl letoun WhiteKnightTwo představen veřejnosti. Po vybavení motory absolvoval pojezdové zkoušky a uskutečnil několik malých zkušebních "skoků" nad letištěm. Letoun, jehož výrobcem je společnost Scaled Composites (Mojave, California), je nyní připraven ke skutečnému letu. Informoval o tom Will Whitehorn, prezident společnosti Virgin Galactic. Svou velikostí je letoun srovnatelný s těžkým bombardérem dlouhého doletu Boeing B-29 Superfortress, používaným za druhé světové války.

Letoun má dva trupy (v každém z nich je pilotní kabina), které jsou spojeny křídlem o rozpětí 42 m, s nosností 17 tun. "Tato konfigurace má velký význam z hlediska nosnosti těžkého nákladu a jeho uložení," říká letecký inženýr John Hansman (MIT).

WhiteKnightTwo a SpaceShipTwo - kresba.
WhiteKnightTwo a SpaceShipTwo - kresba.

Pokud zkušební lety letounu WhiteKnightTwo dopadnou dobře, firma Virgin Galactic plánuje zahájení společných zkušebních letů s letounem SpaceShipTwo v polovině roku 2009. Při prvních samostatných letech budou studovány schopnosti a letové vlastnosti letounu WhiteKnightTwo.

Pro zajištění dostatečné bezpečnosti absolvují WhiteKnightTwo a SpaceShipTwo celkem 100 až 200 společných zkušebních letů, než bude povoleno jejich využívání pro starty s cestujícími na palubě. Tento testovací režim by měl otevřít cestu dopravnímu prostředku pro zahájení letů s cestujícími na hranici vesmíru již v roce 2010.

Společnost Virgin Galactic mezitím shromáždila asi 40 miliónů dolarů na vkladech za letenky od téměř 300 zájemců o výškové lety na okraj vesmíru od roku 2005, kdy započala kampaň spojená s prodejem letenek. Cena letenky se pohybuje kolem 200 000 dolarů.

Letoun Lynx společnosti XCOR.
Letoun Lynx společnosti XCOR.

Avšak společnost Virgin Galactic bude mít na trhu kosmické turistiky konkurenta. Dne 2. 12. 2008 oznámila společnost XCOR Aerospace, že bude prodávat a realizovat lety ve dvoumístném prostředku Lynx za finanční částku méně než poloviční (95 000 dolarů) ve srovnání se společností Virgin Galactic. Společnost XCOR plánuje zahájení zkušebních letů jednostupňového letounu v roce 2010 a lety s cestujícími na palubě v roce 2011. Tento dopravní prostředek však bude schopen vystoupat do výšky "pouhých" 60 km.

Pokud první zkušební starty letounu WhiteKnightTwo budou probíhat úspěšně, bude na jeho palubu nainstalováno pro další zkušební lety zařízení pro výzkum atmosféry. Výzkum bude realizován ve spolupráci s organizací NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) a vybavení bude testováno ve vysoké atmosféře, která je velmi málo studována, neboť je pro většinu letadel velmi obtížně dosažitelná.

Získaná data mohou také pomoci NASA při kalibraci přístrojů na palubě družice OCO (Orbiting Carbon Observatory), jejíž start je naplánován na rok 2009. Úkolem družice bude měření obsahu oxidu uhličitého (CO2) v zemské atmosféře.

Zdroj: www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »