Lidský faktor může za ztrátu sondy MGS
Pravděpodobnou příčinou konce mise Mars Global Surveyor (NASA) bylo selhání slunečních baterií způsobené řadou událostí, zahrnujících software, paměť palubního počítače a příkazy z pozemního řídícího střediska.
„Ztráta sondy byla výsledkem řady událostí spojených s počítačovou chybou, která se stala 5 měsíců před pravděpodobným selháním baterie,“ řekla Dolly Perkinsová (Goddard Space Flight Center).
2. listopadu 2006 měla sonda, na základě příkazů z pozemního střediska, vykonat rutinní úpravu slunečních panelů. Sonda podávala řadu alarmujících signálů, ale současně indikovala, že je stabilizovaná. To byl poslední přenos. Postupně se sonda odchýlila ze svého úhlu a jeden ze dvou slunečních panelů se vystavil přímo slunečním paprskům. To způsobilo, že nechráněná baterie se přehřála a sonda přerušila nabíjení. Druhá baterie neměla dostatek energie na provoz celé sondy a nakonec došlo během asi 12 hodin k vybití obou baterií.
Navíc vysokozisková anténa, používaná pro spojení se Zemí, byla vychýlena ze svého směru. Ve zprávě se říká: „Komunikace od sondy k Zemi byla proto nemožná a nebezpečná situace nemohla být identifikována pozemními středisky MGS.“
Podle předběžné zprávy vyšetřovací komise problém vznikl již v září 2005, kdy 2 inženýři aktualizovali – každý trochu jiným způsobem – řídící systémy pro vysokoziskovou anténu na sondě. To vedlo k nesrovnalostem v paměti počítače a následně k osudové chybě při aktualizaci v červnu 2006. Pozemní řídící středisko si během kritického časového rozpětí (od června do listopadu 2006) díky chybnému softwaru neuvědomilo skutečné potíže.
Ironií je, že k „pádu“ vedla právě délka životnosti mise. Sonda MGS pracovala 4krát déle než se původně plánovalo. „Pro dlouhotrvající mise je typické snižování rozpočtu a personálu, aby se snížily náklady mise, jak to jde nejvíce,“ říká se ve zprávě. „Ale zatím komise nenašla žádný přímý důkaz, že tyto redukce způsobily tuto chybu a že takové redukce musí nutně zvyšovat riziko.“
„My jsme hodnotili všechny naše mise až na konci, ale lekci, kterou nám udělil Mars Global Surveyor, využijeme u všech našich budoucích misí,“ řekl Fuk Li (Mars Exploration Program manager, JPL, Pasadena).
Pro další mise komise doporučuje, aby se týmy již během mise pravidelně přesvědčovaly, zda je sonda řízena správně a tím nejlepším způsobem. Dále by se při aktualizaci softwaru neměla rutině ukládat data a měla by se pravidelně kontrolovat i funkčnost záložních režimů sondy (zejména ochrana proti přehřátí sondy).
Americká sonda MGS byla nejdéle pracující sondou u Marsu. Byla vypuštěna 7. listopadu 1996 a na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostala 11. září 1997. Původně měla mise trvat pouhé 2 roky (1 marťanský rok), nakonec pracovala 4krát déle než se původně plánovalo a před jejím koncem se počítalo s dalším prodloužením. Sonda zaslala na Zem detailní informace (240 000 snímků), které astronomům pomohou pochopit Mars. Mezi nejdůležitější objevy patří přítomnost tekoucí vody, identifikace sedimentů a vybrání vhodného místa pro přistání roverů.
Zdroj: www.nasa.gov a space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí