Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Lovec exoplanet připraven ke startu

Lovec exoplanet připraven ke startu

Družice Kepler
Družice Kepler
Na 6. března 2009 je naplánováno vypuštění americké astronomické družice s názvem KEPLER. Jedná se o fotometrickou družici, která bude k objevování exoplanet využívat efekt, při němž obíhající planeta přechází před pozorovanou hvězdou a způsobuje tak nepatrný pokles její jasnosti. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi, tj. se stejnou hmotností, podobnou dráhou a obíhajících kolem hvězd s podobnými charakteristikami, jako má Slunce. U takových planet je vyšší pravděpodobnost rozumného života.

Start družice byl původně naplánován na říjen 2006. Během necelých čtyř let bude nepřetržitě sledovat část souhvězdí Labutě. Optický systém družice bude unikátní. Jedná se o širokoúhlou kameru, schopnou současně sledovat více než 100 000 hvězd v průběhu minimálně 3,5 roku.

Když vzdálená planeta mimo Sluneční soustavu na své oběžné dráze zakryje hvězdu, nastane nepatrný pokles jasnosti hvězdy - zhruba o 1/10 000 původní jasnosti, trvající zhruba 2 až 16 hodin. Pokud se budou tyto změny jasnosti pravidelně opakovat s velkou přesností, lze se domnívat, že to způsobuje planeta podobná Zemi. Abychom mohli uvedený jev pozorovat, musí prodloužená rovina oběžné dráhy exoplanety kolem hvězdy mířit směrem k Zemi.

Ze znalosti hmotnosti hvězdy a ze zjištěné oběžné doby planety lze použitím 3. Keplerova zákona vypočítat vzdálenost planety od středu hvězdy. Na základě zjištěného poklesu jasnosti hvězdy a průběhu světelné křivky odvodíme průměr hvězdy a planety. Ze vzdálenosti planety od hvězdy a známé teploty hvězdy (určeno ze spektra) můžeme vypočítat teplotu na povrchu planety.

Astronomové předpokládají, že pomocí družice KEPLER objeví minimálně 50 exoplanet o stejném průměru jako Země, asi 185 exoplanet do průměru 1,3 Země a zhruba 640 planet o průměru 2,2krát převyšujícím průměr Země. Uvidíme, jaká bude skutečnost.

Fotometrická družice Kepler k objevování exoplanet
Fotometrická družice Kepler k objevování exoplanet

Hlavní cíle mise jsou následující:

- Určit procentuální zastoupení terestrických a velkých planet, které se nacházejí uvnitř nebo v těsné blízkosti zóny obyvatelnosti u širokého rozsahu různých typů hvězd (zóna obyvatelnosti nebo zóna života je oblast v okolí hvězdy, kde na případných planetách existují podmínky pro přítomnost kapalné vody).

- Určit rozložení průměrů a tvarů oběžných drah těchto planet.

- Odhadnout, jaké množství planet se nachází ve vícenásobných hvězdných soustavách (v dvojhvězdách, trojhvězdách apod.).

- Určit rozmanitost průměrů drah a schopnosti planet odrážet světlo hvězdy, dále rozměry, hmotnosti a hustoty krátkoperiodických obřích planet.

- Identifikovat další tělesa v každé objevené planetární soustavě prostřednictvím dalších způsobů.

- Určit vlastnosti hvězd, které jsou domovským přístavem obíhajících exoplanet.

Hlavním přístrojem sondy je dalekohled o průměru 1,4 m, který soustřeďuje světlo hvězd do velmi citlivého fotometru. Dalekohled má velmi široké zorné pole o průměru 12 úhlových stupňů. Je to nutné za účelem sledování velkého počtu hvězd. Družice bude nepřetržitě sledovat více než 100 000 hvězd stále ve stejném zorném poli po celou dobu mise v trvání 3,5 roku (očekává se možnost prodloužení výzkumu až na 6 let). Takto zkonstruovaný dalekohled bude schopen zaregistrovat i nepatrný pokles jasnosti hvězdy při zastínění planetou velikosti naší Země.

Studium hvězdných oscilací družicí Kepler
Studium hvězdných oscilací družicí Kepler

Dlouhodobé nepřetržité monitorování změn jasnosti tisíců hvězd s velmi vysokou přesností přináší i další možnosti výzkumu. Jednou z nich je studium hvězdných oscilací (tzv. "hvězdotřesení"), které jsou pozorovány jako malé periodické změny jasnosti hvězd a které můžeme využít ke studiu jejich vnitřní stavby - obdobně jako lze studiem šíření zemětřesných vln zjišťovat vnitřní stavbu Země. Tato oblast výzkumu je označována jako astroseismologie (u Slunce jako helioseismologie). Pomocí této metody lze rovněž určit hmotnosti a průměry hvězd s mimořádně vysokou přesností.

Zdroj: kepler.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »