Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Lovec exoplanet připraven ke startu

Lovec exoplanet připraven ke startu

Družice Kepler
Družice Kepler
Na 6. března 2009 je naplánováno vypuštění americké astronomické družice s názvem KEPLER. Jedná se o fotometrickou družici, která bude k objevování exoplanet využívat efekt, při němž obíhající planeta přechází před pozorovanou hvězdou a způsobuje tak nepatrný pokles její jasnosti. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi, tj. se stejnou hmotností, podobnou dráhou a obíhajících kolem hvězd s podobnými charakteristikami, jako má Slunce. U takových planet je vyšší pravděpodobnost rozumného života.

Start družice byl původně naplánován na říjen 2006. Během necelých čtyř let bude nepřetržitě sledovat část souhvězdí Labutě. Optický systém družice bude unikátní. Jedná se o širokoúhlou kameru, schopnou současně sledovat více než 100 000 hvězd v průběhu minimálně 3,5 roku.

Když vzdálená planeta mimo Sluneční soustavu na své oběžné dráze zakryje hvězdu, nastane nepatrný pokles jasnosti hvězdy - zhruba o 1/10 000 původní jasnosti, trvající zhruba 2 až 16 hodin. Pokud se budou tyto změny jasnosti pravidelně opakovat s velkou přesností, lze se domnívat, že to způsobuje planeta podobná Zemi. Abychom mohli uvedený jev pozorovat, musí prodloužená rovina oběžné dráhy exoplanety kolem hvězdy mířit směrem k Zemi.

Ze znalosti hmotnosti hvězdy a ze zjištěné oběžné doby planety lze použitím 3. Keplerova zákona vypočítat vzdálenost planety od středu hvězdy. Na základě zjištěného poklesu jasnosti hvězdy a průběhu světelné křivky odvodíme průměr hvězdy a planety. Ze vzdálenosti planety od hvězdy a známé teploty hvězdy (určeno ze spektra) můžeme vypočítat teplotu na povrchu planety.

Astronomové předpokládají, že pomocí družice KEPLER objeví minimálně 50 exoplanet o stejném průměru jako Země, asi 185 exoplanet do průměru 1,3 Země a zhruba 640 planet o průměru 2,2krát převyšujícím průměr Země. Uvidíme, jaká bude skutečnost.

Fotometrická družice Kepler k objevování exoplanet
Fotometrická družice Kepler k objevování exoplanet

Hlavní cíle mise jsou následující:

- Určit procentuální zastoupení terestrických a velkých planet, které se nacházejí uvnitř nebo v těsné blízkosti zóny obyvatelnosti u širokého rozsahu různých typů hvězd (zóna obyvatelnosti nebo zóna života je oblast v okolí hvězdy, kde na případných planetách existují podmínky pro přítomnost kapalné vody).

- Určit rozložení průměrů a tvarů oběžných drah těchto planet.

- Odhadnout, jaké množství planet se nachází ve vícenásobných hvězdných soustavách (v dvojhvězdách, trojhvězdách apod.).

- Určit rozmanitost průměrů drah a schopnosti planet odrážet světlo hvězdy, dále rozměry, hmotnosti a hustoty krátkoperiodických obřích planet.

- Identifikovat další tělesa v každé objevené planetární soustavě prostřednictvím dalších způsobů.

- Určit vlastnosti hvězd, které jsou domovským přístavem obíhajících exoplanet.

Hlavním přístrojem sondy je dalekohled o průměru 1,4 m, který soustřeďuje světlo hvězd do velmi citlivého fotometru. Dalekohled má velmi široké zorné pole o průměru 12 úhlových stupňů. Je to nutné za účelem sledování velkého počtu hvězd. Družice bude nepřetržitě sledovat více než 100 000 hvězd stále ve stejném zorném poli po celou dobu mise v trvání 3,5 roku (očekává se možnost prodloužení výzkumu až na 6 let). Takto zkonstruovaný dalekohled bude schopen zaregistrovat i nepatrný pokles jasnosti hvězdy při zastínění planetou velikosti naší Země.

Studium hvězdných oscilací družicí Kepler
Studium hvězdných oscilací družicí Kepler

Dlouhodobé nepřetržité monitorování změn jasnosti tisíců hvězd s velmi vysokou přesností přináší i další možnosti výzkumu. Jednou z nich je studium hvězdných oscilací (tzv. "hvězdotřesení"), které jsou pozorovány jako malé periodické změny jasnosti hvězd a které můžeme využít ke studiu jejich vnitřní stavby - obdobně jako lze studiem šíření zemětřesných vln zjišťovat vnitřní stavbu Země. Tato oblast výzkumu je označována jako astroseismologie (u Slunce jako helioseismologie). Pomocí této metody lze rovněž určit hmotnosti a průměry hvězd s mimořádně vysokou přesností.

Zdroj: kepler.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »