Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Luca Parmitano se vrací do vesmíru

Luca Parmitano se vrací do vesmíru

Luca Parmitano zpět na cestě do vesmíru.
Autor: ESA.

„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA­ 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.

Méně známá je skutečnost, že se stal historicky nejmladším kosmonautem, který absolvoval dlouhodobý let: v den startu mu bylo 36 let a 8 měsíců. Následoval let německého kosmonauta Alexandra Gersta. V lodi Sojuz TMA­13M startoval 28. května a přistál 10. listopadu 2014 (člen 40./41. základní posádky). Na ISS si přitom téměř „podal kliku“ s italskou kosmonautkou Samanthou Cristoforetti, která vzlétla 23. listopadu 2014 v Sojuzu TMA­15M a stala se členkou 42./43. základní posádky ISS. Dosud krouží nad našimi hlavami, vracet zpět na Zemi se má 14. května letošního roku.

V obou letošních lodích Sojuz s plánovaným termínem startu ve druhé polovině roku bude evropský zástupce. Nejprve navštíví na jedenáct dní stanici dánský kosmonaut Andreas Mogensen (start v Sojuzu TMA­18M 1. září, přistání v Sojuzu TMA­16M 11. září 2015). A v Sojuzu TMA­19M (start 20. listopadu 2015, návrat 16. května 2016) přiletí na ISS člen 46./47. základní posádky: Timothy Peake z Velké Británie. Původně měl tento dlouhodobý let absolvovat Mogensen s tím, že Peake měl letět na „jeho“ krátkodobé misi. Jenže v tu chvíli se zástupci Velké Británie v ESA vzbouřili: vadilo jim, že „jejich“ kosmonaut má dostat jen krátkodobý let. (Argumentace? Dánsko přispívá ročně do rozpočtu ESA řádově 27 mil. euro, Velká Británie 322 mil. euro. Nějak se pozapomnělo, že zatímco Dánsko je dlouhodobým podporovatelem ISS, Británie se k projektu přidala až v posledních letech.) Aby měla ESA klid, tak si Mogensen a Peake vyměnili místa. Je vidět, opravdu o nominacích rozhoduje pouze kvalita kandidáta a nikoliv země původu, jak donekonečna ESA prohlašuje.

První veřejné vystoupení oddílu kosmonautů ESA v roce 2009 v Kolíně nad Rýnem. Luca Parmitano se hlásí... Autor: Tomáš Přibyl.
První veřejné vystoupení oddílu kosmonautů ESA v roce 2009 v Kolíně nad Rýnem. Luca Parmitano se hlásí...
Autor: Tomáš Přibyl.
Poslední člen oddílu ESA z roku 2009, který se podívá na oběžnou dráhu, bude Thomas Pesquet (Francie). Odstartuje v lodi Sojuz MS­3 30. listopadu 2016, přistane v květnu 2017. Půjde o 50./51. základní expedici na ISS. Zajímavé je, že to bude první dlouhodobý pobyt francouzského kosmonauta na této stanici: sice tu už v roce 2008 pracoval krajan Léopold Eyharts, ale jen něco málo přes 48 dní. Jeho misi tak lze považovat za střednědobou, nikoliv dlouhodobou. Přitom Francie je dlouhodobě největším přispěvatelem do rozpočtu ESA (byť ji v posledních letech krátce nahradilo Německo, ale to už zase neplatí) a před Pesquetem navštíví ISS dlouhodobě osm Evropanů.

To Itálie si na nedostatek letových příležitostí nemůže stěžovat. Je to dáno tím, že před lety vyrobila hardware pro ISS, za který si u NASA vyjednala realizaci tří krátkodobých a tří dlouhodobých letů svých kosmonautů. Z této kvóty byly zatím vybrány dva krátkodobé a dva dlouhodobé lety (včetně stávající mise kosmonautky Samanthy Cristoforettiové na ISS); k tomu je třeba připočíst regulérní lety kosmonautů italské národnosti v rámci programů ESA. Všechny lety (národní i nadnárodní) jsou ovšem realizovány pod hlavičkou ESA, což souvisí se závazkem členských zemí z devadesátých let netříštit aktivity na národní programy.

Nyní se ale chystá třetí italská dlouhodobá mise z výše uvedené kvóty (de facto tyto lety probíhají z času vyhrazeného americkým astronautům a v místech v lodích Sojuz placených americkou stranou). Půjde o součást 52./53. základní expedice ISS a plánovaná je od května do listopadu 2017.

Italská kosmická agentura jako kandidáta navrhla Lucu Parmitana. Pokud proti jeho misi nebudou mít ostatní partneři projektu ISS námitek, již za 25 měsíců se vrátí na kosmickou stanici.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia
[2] Evropská kosmická agentura

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Tomáš Přibyl

Tomáš Přibyl

Český novinář, publicista a popularizátor kosmonautiky (narozen v roce 1975). Je autorem několika populárních knih z dění v kosmonautice za poslední desítky let. Jmenujme například "Den, kdy se nevrátila Columbia" (2004) nebo "Spanilá jízda po Marsu" (2004). Více informací na stránce autora.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, Luca Parmitano


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »