Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Lunární motokára
Petr Kubala Vytisknout článek

Lunární motokára

Lunární rover Krab
Lunární rover Krab
Přípravy návratu člověka na Měsíc jsou již v plném proudu, i když ještě potrvá minimálně deset až dvanáct let, než se noha člověka opět dotkne povrchu našeho kosmického souputníka. Přesto americké plány pro návrat na Měsíc již mají konkrétní obrysy, které zřejmě radikálně nezmění ani budoucí americký prezident. Vývoj nových nosných raket Ares i kosmické lodi Orion již začal. Nyní přichází NASA s konceptem lunárního vozidla.

Myšlenka měsíčního dopravního prostředku není nová. Vždyť po Měsíci se proháněli už astronauti v programu Apollo. Slavný rover sice měl nedostatky, ale svůj úkol vždy dokázal splnit.

Při vývoji nového lunárního vozidla ale hledá NASA inspiraci např. také u roverů, které pracují na povrchu Marsu. Jak ale přiznává Lucien Junkin z Johnson Space Center (JSC), přijít s novými myšlenkami nebylo vůbec jednoduché. První testovací prototypy nicméně již spatřily světlo světa. Konečná podoba lunárního vozidla ale může být nakonec úplně jiná. Novinkou má být mimo jiné počet kol. Zatímco rover v programu Apollo měl čtyři kola, nové vozidlo by jich mělo mít šest. Důvod je jasný. Pokud dojde k technickým problémům s jedním kolem, dokáže zbývajících pět kolegů jeho roli více méně nahradit. Také při zapadnutí roveru je se šesti koly větší šance „se vyhrabat“. Každé z kol by mělo být soběstačné a nezávislé na všech ostatních a to včetně toho protějšího v páru.

Úkolem vozidla bude na Měsíci i sjet do kráteru, což by mohlo být nebezpečné a je potřeba s tím v návrhu počítat. Stejně tak bude muset budoucí rover z kráteru zase vyjet.

Průzkumný rover
Průzkumný rover
JSC přišlo nyní s poměrně převratným návrhem vozidla s označením „krab“. Odkud název pramení, je patrné z obrázků. Krab má šest kol, jejichž výška nad povrchem lze libovolně měnit. Astronaut je usazen v sedačce, se kterou lze otáčet o 360°, což řidiči velmi usnadní řízení. Na Zemi to nevypadá jako přílišná nutnost, nicméně řídit rover na Měsíci ve skafandru je obtížné. Couvání na povrchu Luny může být téměř nadlidský výkon. Zpětné zrcátko v tomto případě poněkud nestačí. Tento mechanismus ale problém zdárně vyřešil.

NASA ale nevyvíjí jen velké rovery pro přepravu astronautů, ale také malé průzkumné „tuláky“. Jejich úkolem by mohly být průzkumné vrty na dně kráterů a hledání ledových krystalků v měsíčním regolitu. Ani konstrukce těchto průzkumníků není jednoduchá. Počítat se musí nejen s nízkou teplotou, která panuje na Měsíci a v kráterech obzvláště, ale také se šestkrát menší gravitací.

Jak budou vypadat budoucí „lunokáry“ ještě přesně nevíme, ale nejnovější návrhy vypadají minimálně zajímavě.

Zdroj: NASA




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »