Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Lynx X-Ray Observatory

Lynx X-Ray Observatory

Kresba předpokládané rentgenové observatoře Lynx X-Ray Observatory
Autor: Lynx Study Team

Kosmická observatoř Lynx X-Ray Observatory, koncipovaná pracovníky Center for Astrophysics (CfA), je zahrnuta v nové sérii budoucích výkonných dalekohledů. Pro třetí desetiletí tohoto století průzkumu vesmíru v oboru astronomie a astrofyziky byla doporučena nová série tří velkých observatoří – neboli kosmických teleskopů – jako vrcholná národní priorita pro budoucí kosmickou astrofyziku. Zaměří se především na oblast rentgenového záření.

Součástí této vize je i rentgenový kosmický dalekohled Lynx X-Ray Observatory. Více než 70 vědců a inženýrů z Center for Astrophysics ve spolupráci s vědeckými pracovníky dvou center NASA, desítek univerzit a několika letecko-kosmických firem vyhodnotily definici vědeckých cílů, vytvořily koncept jeho konstrukce a práce na klíčových technologiích.

Kosmická observatoř Lynx bude mimořádně vylepšená v porovnání s jejím předchůdcem – observatoří Chandra X-Ray Observatory,“ říká Alexey Vikhlinin, předseda týmu pro vědu a technologie observatoře Lynx a astronom na CfA. „To umožní zprostředkovat 100krát až 1000krát lepší zdokonalení v klíčových oblastech, jako je citlivost pro detekci a lokalizování slabých zdrojů, stejně tak ve spektroskopii s vysokým rozlišením k měření rozložení energie u objektů v rozsahu od blízkých hvězd až po vzdálené kvasary. Observatoř Lynx umožní dosáhnout jednoho z největších výkonů v historii astronomie.“

Rentgenové záření (záření X) není viditelné pouhým okem, avšak může být studováno speciálně zkonstruovanými dalekohledy vybavenými kamerami. Vzhledem k astronomickým zdrojům nemůže být rentgenové záření detekováno ze zemského povrchu, protože je absorbováno atmosférou Země. K překonání těchto nesnází se bude teleskop Lynx nacházet přibližně 1,5 miliónu kilometrů od Země a při pohledu z naší planety bude zdánlivě kroužit kolem Slunce.

Lynx X-Ray Observatory bude náležet všem astronomům a přispěje tak k převratným objevům ve vesmíru,“ říká Harvey Tananbaum, astronom na CfA, který se spolupodílel na návrhu současné rentgenové družice Chandra X-Ray Observatory.

Lynx pomůže odhalit neviditelné rentgenové zdroje ve vesmíru,“ říká Grant Tremblay, astronom na CfA a člen koncepčního studijního týmu pro observatoř Lynx. „Bude hrát roli jako nepostradatelný významný prvek, který znásobí trojici observatoří, které budou dokonalejší při společném pozorování, než by mohly být při nezávislém samostatném výzkumu.“

Lynx naváže na pozorování rentgenové observatoře Chandra X-Ray Observatory a bude spolupracovat s evropskou družicí Athena, jejíž start je naplánován na rok 2031. Lynx bude schopen proniknout do minulosti až do epochy reionizace a detekovat rentgenové záření černých děr nacházejících se v prvních vytvořených galaxiích.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] msfc.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Lynx X-Ray Observatory


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »