Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Malá družice bojuje s lesními požáry
Vít Straka Vytisknout článek

Malá družice bojuje s lesními požáry

Lesní požáry v Kalifornii na konci léta 2014, jak je zachytila družice Suomi ve vysokém rozlišení
Autor: NASA

Představte si, že jste požárník a vaše červené auto s majáčkem vás právě přivezlo k rozsáhlému lesnímu požáru – ohnivé peklo zde ničí hektary a hektary lesa, pomalu se blíží k obydleným oblastem, tuto uzdu fantazie raději už utáhněme. Snadnou práci ale nemají ani lidé v úřadě, kteří práci požárníků na místě koordinují a řídí. A právě oni brzy dostanou nového pomocníka – bystré oko vysoko ve vesmíru.  

Požáry lesů a ohně ve volné přírodě jen v USA zdecimují a spálí každý rok až 7 milionů akrů krajiny, když je horké a suché počasí, rostoucí žár se stává prakticky nekontrolovatelným a nedej bůh, když se začne přibližovat k lidským příbytkům. Je proto životně důležité plameny zlikvidovat co možná nejrychleji. Co by v takovém případě pomohlo? Systém včasné výstrahy? Předpověď dalšího chování požáru? No ale přesně to nyní nabízí nový projekt NASA, meteorologů a lesní služby.

Hlavní roli v dramatu hraje družice Suomi NPP, stroj byl připraven ve spolupráci NASA s NOAA (američtí meteorologové) a vypuštěn v roce 2011 na polární oběžnou dráhu více než 800 kilometrů vysoko, družice váží asi 2,2 tuny. Suomi je vybavena vědeckými přístroji pro studium dějů v zemské atmosféře, pozorování hurikánů, měření teploty oceánů, studium ledovců a v neposlední řadě pro detekci lesních požárů.

Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru Autor: wikipedia
Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru
Autor: wikipedia
Systém včasné výstrahy, který mise Suomi NPP nabízí, funguje asi takto: satelit oblétává každých zhruba 100 minut planetu Zemi a je schopen každých 12 hodin (nebo v případě potřeby i rychleji) odhalit s rozlišením 375 metrů plameny nově vzniklých požárů pomocí svých citlivých senzorů, které pracují s viditelným a infračerveným světlem. Detektor Suomi není první svého druhu, podobné přístroje, létající vesmírem počátkem tisíciletí, však poskytovaly detekci požárů jen s kilometrovým rozlišením.

Systém VIIRS na sondě Suomi je schopen sledování požárů jednak detailnějšího a druhak více kontinuálního oproti starším přístrojům na družicích.

Suomi „uvidí“ světlo nově rozhořelého lesního požáru, už za pouhých pár minut po jejím přeletu nad postiženou oblastí mají informace v ruce pracovníci lesní služby ministerstva zemědělství USA díky technologii přenosu dat, kterou vyvinuli pracovníci Goddardova střediska NASA v Marylandu (řídí odtud i Hubbleův teleskop!), a mohou zahájit včasnou likvidaci požáru, než se vymkne kontrole.

Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi Autor: NASA
Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi
Autor: NASA
Aby v tom ale Suomi nebyla sama, vědci z National Center for Atmospheric Research ve státě Colorado zase připravili počítačový software, který za pomoci dat z družice dokáže na 12 – 18 hodin dopředu předpovědět, zda požár lesa změní směr (případně kam) v závislosti na počasí a povaze okolního terénu. Spojenectví Suomi – software prošlo testy na jedničku a v příštím roce se již má stát regulérním pomocníkem lesní požární služby ve státě Colorado.

Křest ohněm ostatně nově vyvinutý postup podstoupil v září 2014 v Jihoafrické republice při ničivých požárech v Krugerově národním parku, kde s ním byli velmi spokojeni.

Potěšující novinkou je samozřejmě i to, že NASA a Ministerstvo zemědělství USA letos v červenci uzavřely dohodu o další budoucí pomoci kosmické agentury, co se týče studia a pozorování Země, sdílení technologií a pomoci na poli koordinace obdělávání půdy.

V tomto směru není marné ani třeba pěstování rostlin na stanici ISS, které přináší nové zemědělské dovednosti pro místa ne úplně vhodná k plození ovoce a zeleniny.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA (16. 7. 2015)
[2] Mise Suomi NPP na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Suomi NPP, Přínosy kosmické technologie, Přírodní katastrofy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »