MAP zmapoval mladičký vesmír
Detailní obraz vesmíru krátce po Velkém třesku, zpřesnění jeho stáří, zjištění záření prvních hvězd a zastoupení hmoty ve vesmíru, to jsou všechno výsledky jednoletého mapování vesmíru v mikrovlnném oboru, které provedla družice MAP.
Mikrovlnné záření kosmického pozadí bylo poprvé detekováno v roce 1965. Jedná o zbytkové teplo po Velkém třesku pocházející z doby, kdy ve vesmíru nebyly ještě hvězdy ani galaxie. Jeho teplota je pouhých 2,73 K. Kosmická družice COBE na počátku 90. let změřila jemné fluktuace, které odpovídají nerovnoměrnému rozložení hmoty v době po Velkém třesku. Měření družice WMAP tato měření "zaostřila". Detaily rozložení hmoty v ranném vesmíru jsou 35x jemnější.
Už dříve se předpokládalo, že vesmír byl na počátku neprůhledný. Až v období, kdy jeho stáří dosáhlo 300 až 500 tisíc let, klesla jeho hustota natolik, že jím mohlo začít procházet záření. Měření družice WMAP ukázalo, že k tomu došlo 380 000 let po Velkém třesku. Bylo rovněž zjištěno, že první hvězdy začaly zářit už za 200 miliónů let, což je velmi překvapivě nízké číslo. Před několika desítkami let se vědci domnívali, že k tomu došlo miliardu let po Velkém třesku, později toto číslo na základě dat z Hubble Space Telescope snížili na stovky miliónů, ale nové zjištění je přesto nečekané.
WMAP rovněž výrazně zpřesnil měření stáří vesmíru. Zjištěné číslo 13,7 miliard let je v souladu s dalšími studiemi, ovšem jeho nepřesnost je pouhé 1 procento. Co je ovšem ještě více důležité, bylo získáno zcela odlišným způsobem než dřívější měření.
A konečně WMAP přinesl další důkazy pro platnost teorie Velkého třesku a inflačního vesmíru. Podle dat z družice jsou pouze 4% vesmíru tvořena normální hmotou, dalších 23% připadá na hmotu temnou a celých 73% na tzv. temnou energii, odpudivou sílu, která urychluje rozpínání vesmíru.
Zdroj:Goddard Space Flight Center, NASA
