Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MAP zmapoval mladičký vesmír
Pavel Koten Vytisknout článek

MAP zmapoval mladičký vesmír

Detailní obraz vesmíru krátce po Velkém třesku, zpřesnění jeho stáří, zjištění záření prvních hvězd a zastoupení hmoty ve vesmíru, to jsou všechno výsledky jednoletého mapování vesmíru v mikrovlnném oboru, které provedla družice MAP.

Družice MAP (Microwave Anisotropy Probe) byla vynesena do vesmíru 30. června 2001, aby se posléze s využitím gravitace Měsíce dostala do Lagrangeova bodu L2, ležícího ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, opačným směrem než je Slunce. Kryta 5m štítem dvakrát během jednoho roku detailně proměřila celou oblohu. Dalších šest měsíců trvala vědcům analýza získaných dat. Družice dostala mezitím přívlastek Wilkinson na počest nedávno zesnulého kosmologa.

Mikrovlnné záření kosmického pozadí bylo poprvé detekováno v roce 1965. Jedná o zbytkové teplo po Velkém třesku pocházející z doby, kdy ve vesmíru nebyly ještě hvězdy ani galaxie. Jeho teplota je pouhých 2,73 K. Kosmická družice COBE na počátku 90. let změřila jemné fluktuace, které odpovídají nerovnoměrnému rozložení hmoty v době po Velkém třesku. Měření družice WMAP tato měření "zaostřila". Detaily rozložení hmoty v ranném vesmíru jsou 35x jemnější.

Už dříve se předpokládalo, že vesmír byl na počátku neprůhledný. Až v období, kdy jeho stáří dosáhlo 300 až 500 tisíc let, klesla jeho hustota natolik, že jím mohlo začít procházet záření. Měření družice WMAP ukázalo, že k tomu došlo 380 000 let po Velkém třesku. Bylo rovněž zjištěno, že první hvězdy začaly zářit už za 200 miliónů let, což je velmi překvapivě nízké číslo. Před několika desítkami let se vědci domnívali, že k tomu došlo miliardu let po Velkém třesku, později toto číslo na základě dat z Hubble Space Telescope snížili na stovky miliónů, ale nové zjištění je přesto nečekané.

WMAP rovněž výrazně zpřesnil měření stáří vesmíru. Zjištěné číslo 13,7 miliard let je v souladu s dalšími studiemi, ovšem jeho nepřesnost je pouhé 1 procento. Co je ovšem ještě více důležité, bylo získáno zcela odlišným způsobem než dřívější měření.

A konečně WMAP přinesl další důkazy pro platnost teorie Velkého třesku a inflačního vesmíru. Podle dat z družice jsou pouze 4% vesmíru tvořena normální hmotou, dalších 23% připadá na hmotu temnou a celých 73% na tzv. temnou energii, odpudivou sílu, která urychluje rozpínání vesmíru.

Zdroj:Goddard Space Flight Center, NASA




O autorovi



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »