Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars a Phobos znovu v centru pozornosti

Mars a Phobos znovu v centru pozornosti

Sonda Fobos-Grunt na dráze kolem Marsu
Sonda Fobos-Grunt na dráze kolem Marsu
Ruská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později - 25. listopadu 2011 - se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.

Na přípravě vědeckého vybavení sondy Fobos-Grunt se podíleli odborníci z Francie, SRN, Švýcarska, Švédska a Ukrajiny. Úkolem ruské sondy bude mj. odběr vzorků horniny z malého měsíce Phobos, na jehož povrchu výsadkový modul sondy přistane.

Po splnění hlavního úkolu - tj. odebrání vzorků horniny z povrchu měsíce Phobos, o kterém se soudí, že může být zachycenou planetkou - bude návratová část sondy "odhozena" pomocí pružin, vymrštěna nad povrch měsíce Phobos a teprve v bezpečné vzdálenosti (několika desítek metrů) bude zažehnut raketový motor návratového modulu a sonda bude navedena směrem k Zemi.

Na povrchu měsíce Phobos nadále zůstane funkční přistávací aparatura vybavená několika vědeckými přístroji a manipulátory, které budou po dobu jednoho roku provádět výzkum Phobosu v místě přistání. Bohužel z energetického hlediska byla pro přistání sondy vybrána oblast na povrchu Phobosu, z které planeta Mars není pozorovatelná. Dálkový průzkum Marsu bude prováděn pouze ve fázi přibližování sondy k měsíci Phobos, což bude trvat několik měsíců.

Koncem září 2012 sonda přilétne do blízkosti Marsu a v únoru 2013 přistane na povrchu měsíce Phobos. Odebrané vzorky o hmotnosti 200 gramů budou dopraveny na Zemi v návratovém pouzdru, které přistane v srpnu 2014. Na palubě návratového modulu se budou také nacházet různé druhy mikroorganismů a larvy hmyzu, které se v roce 2014 vrátí zpět na Zemi.

Malá čínská sonda Yinghuo-1 na dráze kolem Marsu
Malá čínská sonda Yinghuo-1 na dráze kolem Marsu
Společně s ruskou sondou bude k Marsu dopravena i malá čínská výzkumná umělá družice Marsu s názvem Yinghuo-1 o hmotnosti 115 kg, o rozměrech 750 x 750 x 650 mm. Kolem Marsu bude obíhat po eliptické dráze ve vzdálenosti 800 až 80 000 km s periodou 72,8 dne.

K vypuštění sondy Fobos-Grunt bude použita nosná raketa Zenit 2SB.

Americká sonda Mars Science Laboratory (MSL) pojmenovaná Curiosity (hmotnost 900 kg) naváže po přistání na povrchu Marsu na dřívější výzkumy svých menších předchůdců: Sojourner (start v roce 1997 - hmotnost 10,5 kg), Spirit a Opportunity (start v roce 2003, hmotnost 175 kg).

K přistání na povrchu planety Mars bude vůbec poprvé použita metoda vesmírného jeřábu (sky crane) - laboratoř Curiosity přistane přímo na kola. V závěrečné fázi letu se bude snášet v závěsu na lanech, která budou v okamžiku dotyku s terénem uvolněna a pojízdné vozidlo může v krátké době zahájit plánovaný výzkum.

Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu Marsu
Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu Marsu
Pojízdné zařízení bude mj. vybaveno biologickou laboratoří určenou k pátrání, zda na Marsu byly či ještě jsou podmínky vhodné pro přítomnost mikrobiálního života. Na přístrojovém vybavení (kamery, spektrometry, analyzátory vzorků apod.) se podílely firmy z USA, Kanady, SRN, Francie, Ruska a Španělska.

"Mars je stále v centru naší pozornosti," říká Charles Bolden, administrátor NASA. "Pojízdná laboratoř Curiosity nejen že bude posílat na Zemi velké množství důležitých vědeckých informací, ale bude rovněž sloužit jako předchůdce budoucích pilotovaných výprav na rudou planetu."

Během primární mise trvající jeden rok na planetě Mars (což odpovídá téměř dvěma pozemským rokům) budou přístroje robota využity ke zjištění, zda v místě přistání byly příznivé podmínky pro existenci mikrobiálního života a pro zakonzervování jeho případných stop.

Více než 100 odborníků vybralo ze 30 navržených lokalit pro přistání čtyři nejvhodnější, z nichž byla nakonec pro výzkum vybrána oblast uvnitř kráteru Gale, jehož průměr je 154 km (přistání se uskuteční v srpnu 2012).

Curiosity je přibližně dvakrát větší a 5krát těžší než předcházející průzkumníci Marsu. Pro dlouhodobý výzkum je tato pojízdná laboratoř vybavena deseti vědeckými přístroji. Elektrickou energii nebudou dodávat panely slunečních baterií, ale radioizotopový termoelektrický generátor (RTG).

Zdroj: federalspace.ru a mars.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »