Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MAVEN se musela vyhnout Phobosu

MAVEN se musela vyhnout Phobosu

Dráha MAVEN a Phobosu
Autor: NASA/CU/LASP

Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.

Jak bylo oznámeno, umělá družice Marsu MAVEN provedla v úterý 28. února manévr, při kterém se urychlila o 0,4 m/s. Tato malá změna rychlosti zapříčinila, že toto pondělí minula sonda krátery pokrytý měsíc asi o 2,5 minuty. Původní propočty naznačily jen týden dopředu, že se minou pouze o 7 sekund, což s jistou pravděpodobností také nemohlo vyloučit kolizi.

Jak velkých je oněch 7 sekund si můžeme dobře představit, když uvážíme dobu, za kterou urazí Phobos na své dráze vzdálenost odpovídající jeho vlastnímu průměru. Pokud zjednodušíme tuto představu na 30 km, což je přibližný rozměr Phobosu, potom tuto vzdálenost urazí za 30 sekund. Je to tím, že Phobos oběhne Mars zhruba třikrát za den, přičemž jeho dráha je dlouhá 30 000 km, dohromady tedy za den urazí asi 100 000 km, za hodinu tedy 4 000 km a to odpovídá asi 1 km/s. Tedy za sekundu urazí Phobos 1 km, za 30 sekund 30 km, což odpovídá jeho průměru. A pokud se někdy během těchto 30 sekund vyskytne MAVEN v jeho blízkosti, potom… bum. Pokud si ve světle předchozích slov uvědomíme, že nyní mine sonda Phobos o zhruba 150 sekund, potom je jasné, že jde o velmi těsný průlet. 

Dráha měsíce je dobře známa především díky pravidelným pozorováním ze Země. Ovšem na vyšší přesnost má nyní velký vliv také přítomnost robotických průzkumníků na povrchu Marsu. Jak je to možné? Jednou za čas jsme svědky uveřejnění videa, kterak Phobos nebo Deimos přecházejí přes sluneční kotouč. Tyto zákryty jsou nám dobře známy ze Země jako zatmění Slunce. Vozítka navíc občas pozorovala také zákryty jasných hvězd, jako je Regulus nebo Aldebaran a dokonce vzájemné zákryty obou měsíčků! Tato pozorování jsou úžasná sama o sobě, ale jak jistě tušíte, umožňují i velké zpřesnění znalosti polohy měsíců na jejich dráze.

Vzájemný zákryt měsíce Deimos Phobosem, sol 351, Curiosity Autor: NASA / JPL-Caltech / Malin Space Science Systems / Texas A&M University
Vzájemný zákryt měsíce Deimos Phobosem, sol 351, Curiosity
Autor: NASA / JPL-Caltech / Malin Space Science Systems / Texas A&M University

Nemáme přímé informace, zda pozorování z Curiosity pomohla zpřesnit předpověď možné srážky MAVEN s Phobosem, ale zdá se být zřejmé, že zde mohlo dojít k zpřesnění v řádu desetin sekundy, což není zanedbatelné číslo. Zkrátka pokud budeme znát polohu Phobosu s přesností na desetiny sekund, nemusíme tak často zasahovat do změn dráhy MAVEN.

Phobos z Curiosity, sol 613, 28. 4. 2014 Autor: NASA / JPL / MSSS / Justin Cowart
Phobos z Curiosity, sol 613, 28. 4. 2014
Autor: NASA / JPL / MSSS / Justin Cowart

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Planetary Society, Blog Emily Lakdawalla
[2] Zprávy na stránce NASA/MAVEN



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NASA, Mars, Phobos, MAVEN


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »