Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Měl Phoenix mokré nohy?
Petr Kubala Vytisknout článek

Měl Phoenix mokré nohy?

Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Celý svět předevčírem oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.

Phoenix se už odmlčel. V severních částech Marsu je nyní zima a zaprášené sluneční panely už dávno nemohou uspokojit energetickou nenasytnost kosmického plavidla. Analýza dat ze sondy ale pokračuje dál. Svět nyní obletěla zpráva o objevu kapek vody na přistávacích vzpěrách Phoenixe. Zvídavá kamera je tam objevila několik dní po zdárném přistání 26. května 2008. Tekutá voda na Marsu? Nesmysl, řeknete si! Na Marsu se nejvyšší teploty pohybují někde okolo -20°C a to je přece velmi hluboko pod bodem mrazu. Phoenix sice potvrdil přítomnost vody na Marsu ale: jednak pod povrchem planety a ve formě ledu. Tento objev nikoho moc nepřekvapil, neboť vodní led pod povrchem Marsu už předtím objevila sonda Mars Odyssey. Phoenix ale kromě vody nalezl v marťanské půdě i značné množství perchlorových solí, což trochu rozesmutnilo nejednoho příznivce přítomnosti života na čtvrté planetě sluneční soustavy. V tak "přesolené" půdě je přítomnost života výrazně menší.

Život v podobě hub byl ale na Zemi objeven i v roztocích s poměrně vysokou koncentrací solí. Vyloučit život na Marsu tedy úplně nelze. Navíc existuje šance, že v jiných částech Marsu může být koncentrace solí menší.

Na druhou stranu má takováto slaná voda bod mrazu okolo -70°C. Na povrchu Marsu by tekutá voda sice dlouho nevydržela díky nízkému tlaku, ale pod povrchem by se nacházet mohla.

Když Phoenix na Marsu v květnu přistával, jeho motory mohly rozpustit podpovrchové vrstvy ledu. Kapalná voda se následně zřejmě usadila na přistávacích vzpěrách sondy a vzhledem k vysokému obsahu soli mohla vydržet v tekutém stavu i teploty okolo -20°C. Díky solím navíc kapky absorbovaly vodu z atmosféry planety, čímž by se vysvětloval jejich růst v čase. Podle jiných vědců ale mohlo led rozpustit teplo, které se uvolňovalo ze sondy.

Zdroj: newscientist.com

Článek převzat z webu www.exoplanety.cz




O autorovi



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »