Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Měl Phoenix mokré nohy?
Petr Kubala Vytisknout článek

Měl Phoenix mokré nohy?

Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Celý svět předevčírem oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.

Phoenix se už odmlčel. V severních částech Marsu je nyní zima a zaprášené sluneční panely už dávno nemohou uspokojit energetickou nenasytnost kosmického plavidla. Analýza dat ze sondy ale pokračuje dál. Svět nyní obletěla zpráva o objevu kapek vody na přistávacích vzpěrách Phoenixe. Zvídavá kamera je tam objevila několik dní po zdárném přistání 26. května 2008. Tekutá voda na Marsu? Nesmysl, řeknete si! Na Marsu se nejvyšší teploty pohybují někde okolo -20°C a to je přece velmi hluboko pod bodem mrazu. Phoenix sice potvrdil přítomnost vody na Marsu ale: jednak pod povrchem planety a ve formě ledu. Tento objev nikoho moc nepřekvapil, neboť vodní led pod povrchem Marsu už předtím objevila sonda Mars Odyssey. Phoenix ale kromě vody nalezl v marťanské půdě i značné množství perchlorových solí, což trochu rozesmutnilo nejednoho příznivce přítomnosti života na čtvrté planetě sluneční soustavy. V tak "přesolené" půdě je přítomnost života výrazně menší.

Život v podobě hub byl ale na Zemi objeven i v roztocích s poměrně vysokou koncentrací solí. Vyloučit život na Marsu tedy úplně nelze. Navíc existuje šance, že v jiných částech Marsu může být koncentrace solí menší.

Na druhou stranu má takováto slaná voda bod mrazu okolo -70°C. Na povrchu Marsu by tekutá voda sice dlouho nevydržela díky nízkému tlaku, ale pod povrchem by se nacházet mohla.

Když Phoenix na Marsu v květnu přistával, jeho motory mohly rozpustit podpovrchové vrstvy ledu. Kapalná voda se následně zřejmě usadila na přistávacích vzpěrách sondy a vzhledem k vysokému obsahu soli mohla vydržet v tekutém stavu i teploty okolo -20°C. Díky solím navíc kapky absorbovaly vodu z atmosféry planety, čímž by se vysvětloval jejich růst v čase. Podle jiných vědců ale mohlo led rozpustit teplo, které se uvolňovalo ze sondy.

Zdroj: newscientist.com

Článek převzat z webu www.exoplanety.cz




O autorovi



3. vesmírný týden 2019

3. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1. 2019. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Blíží se úplné zatmění v noci na pondělí 21. ledna. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Chang’e 4 a Yutu 2 fungují a zažijí první měsíční noc. Seismometr SEIS sondy InSight se připravuje na měření. Sonda New Horizons opět posílá data. Síť Iridium-NEXT je hotova. Před 50 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru, a to ve známé Krabí mlhovině.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2018 obdržel snímek „Venuše“, jehož autorem je Jan Klečka     Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na Moravě,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní rudí skřítci nad jaderským mořem

Další informace »